Pasar al contenido principal
Blog
Blog

Co přinesla konference EPALE „Vzdělávání dospělých na okraji“?

 

Bez nadsázky lze říci, že téma vzdělávání lidí pohybujících se na okraji naší společnosti je u nás na okraji zájmu. A pokud budeme mít na mysli vzdělávání dospělých lidí na okraji, bude ten zájem ještě menší. Skoro by se dalo říci nulový.

To byl jeden ze dvou hlavních důvodů, proč se český a slovenský tým EPALE rozhodl věnovat konferenci, která se uskutečnila 9. října 2019 v pražském hotelu Olympik, právě tomuto tématu. Oním druhým, neméně podstatným důvodem byl fakt, že se nám počet lidí pohybujících se na okraji společnosti nejenže nesnižuje, ale naopak zvyšuje. Každý desátý Čech je podle statistiky ČSÚ ohrožen chudobou a podobný počet lidí má zkušenost s exekucí, často několikanásobnou.

Tito lidé, nízko kvalifikovaní, mající mnohdy jen základní nebo neúplné vzdělání, pracující v platově podhodnocených profesích nebo pracující „na černo“, by vzdělávání  potřebovali ze všech skupin nejvíce, přitom mají bohužel dlouhodobě tu nejnižší motivaci se vzdělávat. Tím se dále prohlubuje propast, již tak dost velká. Jde tedy o problém, který doléhá na každého z nás a jeho řešení či neřešení zcela určitě dolehne na generace příští.

Co tedy přinesla samotná konference? Především tím bylo otevřeno téma, dosud pomyslně ležící v třinácté komnatě. Jak se k této problematice postaví stát? Najdeme sílu a prostředky k řešení bobtnajícího problému? Jaké máme vůbec možnosti? Jak vypadá dobrá praxe vzdělávání těchto lidí u nás? A jak vůbec motivovat někoho, kdo o to vlastně nemá ani zájem?

V panelové diskusi na samý úvod konference se diskutéři pokoušeli odpovědět na otázku, jak pomoci jisté paní Květě, typické zástupkyní naší cílové skupiny – matky samoživitelky, bydlící s dětmi na ubytovně a živořící s exekucemi a nízkým platem. Ano, úřad práce má vzdělávací programy, které by paní Květě mohly pomoci. K dispozici je i poradenská služba, jak podotkla Pavla Šafránková z Generálního ředitelství Úřadu práce. Jenže paní Květa se na úřad sama od sebe nedostaví. Neví o žádné takové službě, a i kdyby věděla, nemá na vzdělávací programy v týdnu čas, jak namítl David Beňák, ředitel Agentury pro sociální začleňování. Tyto programy by musely mít širší publicitu a kapacitu, musely by být adresnější, a šité na míru, tzn. musely by např. probíhat o víkendu nebo večer. Jak ale rozšířit kapacitu a individualizaci těchto služeb, když v současnosti pozorujeme odliv peněz, které společnost vynakládá na péči o marginalizované skupiny obyvatel, jak podotkl sociolog Ivan Gabal.

Situace ve svém příspěvku dobře popsala Alena Hykyšová z ČSÚ. Dle šetření  AES z r. 2016 se neformálně vzdělávalo celých 62% dospělých lidí s vysokým vzděláním a bezmála 8% formálně. U lidí se základním vzděláním tomu tak bylo pouze v 16%. Účast ve formálním vzdělávání se u této skupiny lidí limitně blíží nule.  A ¾ lidí se základním vzdělávání tvrdí, že žádné vzdělávání vůbec nepotřebují.

Dopolední program se zaměřil i na sběr a shrnutí dobré praxe v této oblasti. Platí, že je od čeho se odrazit. Aktivity jsou ovšem roztříštěné, podfinancované a nesystémové a spíše odkazují na nadšení, houževnatost a pracovitost organizací a jednotlivců. Příkladem budiž Centrum občanského vzdělávání v Brně, Česká asociace streetwork nebo projekt Jako doma, které byly na konferenci prezentovány a které aktivně vzdělávají zástupce cílové skupiny.  Řeč byla nejen o profesních dovednostech, ale o často chybějících základních a občanských dovednostech, které jsou pro život mnohdy ještě důležitější než ty profesní. Jiří Chábera mluvil rovněž o velmi nízkých digitálních kompetencích u těchto lidí, které značně přispívají k dalšímu sociálnímu vyloučení. Michaela Mudroňová ze slovenského Človeka v ohrození mluvila o práci s romskými komunitami na východě Slovenska.

Odpolední část byla konstruktivnější. Pracovalo se ve čtyřech skupinách formou World Café, které dokáže zapojit větší skupinu lidí do procesu hledání možných řešení. Každá skupina se zabývala jinou otázkou a lidé mohli volně pendlovat od skupiny ke skupině, jako v akváriu.

Jaká konkrétní řešení tedy navrhli účastníci World Café? To se dozvíte v samostatném textu, který se objeví v nejbližší době na portálu EPALE. Přesahuje to možnosti tohoto článku a ke zpracování návrhů z jednotlivých tematických skupin je třeba čas.

Pokud Vás téma oslovilo, počkejte si na další inspirace a řešení na https://epale.ec.europa.eu/cs.

Video záznamy z konference jsou k dispozici na tomto odkazu: http://www.motivp.com/event/Vzdelavani_dospelych_na_okraji

Login (3)

Want to write a blog post ?

Don't hesitate to do so! Click the link below and start posting a new article!

Últimos debates

Enfoques temáticos de la EPALE 2021. ¡Empecemos!

Os invitamos a enriquecer con vuestras aportaciones y conocimientos lo que va a ser un año intenso. Empecemos por participar en este debate en línea. El debate en línea tendrá lugar el martes 9 de marzo de 2021 de 10 a 16 horas CET. La discusión escrita será introducida por un directo con una introducción a los focos temáticos de 2021, y será presentada por Gina Ebner y Aleksandra Kozyra de la AEEA en nombre del Consejo Editorial del EPALE.

Más

Discusión de EPALE: Aprendizaje mixto en la educación de adultos

En este contexto, el jueves 26 de noviembre de 2020, a partir de las 10.00 horas hasta las 16.00 horas CET, EPALE acogerá un debate en línea sobre el aprendizaje mixto en la educación de adultos. El debate tendrá un nuevo formato, comenzando a las 10 con una transmisión en vivo de 30 minutos, acompañado y seguido por el debate sobre los comentarios de la plataforma.

Más

Debate en EPALE: inclusión social de la población envejecida y aprendizaje intergeneracional

El miércoles 28 de octubre, a partir de las 10 a.m. CEST, EPALE acogerá un debate en línea sobre la inclusión social de la población envejecida y el aprendizaje intergeneracional. Los comentarios estarán abiertos el 19 de octubre para que los participantes puedan presentarse y enviar sus comentarios con antelación. ¡Únete a nuestro debate en línea!

Más