chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE - Electronic Platform for Adult Learning in Europe

Blog

Výuka na pracovišti: výhoda pro všechny

26/10/2020
by Daniela Krtičková
Language: CS
Document available also in: EN HR PL HU EL NL DE FR

 


Workplace learning EPALE

 

Tematická koordinátorka EPALE Gina Ebner přemýšlí o tom, proč by mohlo docházet k nedorozuměním mezi obory neformálního studia a soukromým sektorem.

Před pár lety jsem byla na jedné konferenci v Německu, kde měl přednášku jeden ze zástupců velkého automobilového koncernu. Ten vysvětloval otázky personálního vedení a konceptu dalšího vzdělávání ve svém podniku, což na mě udělalo velký dojem. V následné části určené pro dotazy jsme od něho chtěli vědět, zda by uvažoval o možné spolupráci jeho podniku s některým z našich vzdělávacích center. Jeho odpověď byla velmi zdvořilá, ale zároveň velmi jednoznačná: potřeby jeho podniku a nabídky vzdělávacích center pro dospělé jsou naprosto odlišné – takže tedy ne.

Samozřejmě se to nedotýká všech vzdělávacích center pro dospělé obzvláště ne těch, které jsou činné v oboru odborného dalšího vzdělávání a navazujícího vzdělávání. Tyto centra jsou většinou zaměřena na konkrétní potřebu a poskytují nabídky střižené přímo na míru. Pokud mohu soudit, existuje také několik školení pro civilní společnost a NGO (nevládní organizace).

V čem tedy spočívá problém neformálního vzdělávání s podniky?

U mnohých nabídek neformálního vzdělávání dospělých nepatří spolupráce s podniky mezi možné zakázky na vzdělávání. I zde se ale samozřejmě objevují chybné představy. Já se zaměřuji především na situace v německy mluvících zemích, ráda bych se ale v komentářích dočetla i něco o zkušenostech z jiných zemí. Na veřejnosti jsou centra pro vzdělávání dospělých přijímána často jako zařízení, které nabízejí kurzy zaměřené na drhání, kuchařské kurzy, možná ještě tak italštinu pro seniory a jógu pro ženy ve středním věku. Skutečnost, že tyto předsudky stále existují, nevypovídá nic o kvalitě spolupracovníků, pedagogů a pedagogických zaměstnanců nebo o kvalitě kurzů. Mnohé lektorky cizích jazyků, které jsem já při své práci poznala jako jedna z nich, stejně tak pracují v kurzech pro dospělé, ale také dokonce i ve firmách (jeden kolega mi v této souvislosti řekl, že vyučování ve firmách je dobré pro vylepšení jeho finanční situace a ta druhá výuka je zase dobrá pro jeho duši).

Já si spíše myslím, že nerovnost je podmíněna spíše díky kulturním odlišnostem než díky faktickým nebo jiným důvodům. Proč bychom o tom tedy měli vůbec přemýšlet? Podle mého názoru to přináší výhody pro obě strany: pro podniky ale i pro neformální vzdělávání dospělých.

Během posledního týdne věnovaného celoživotnímu učení v Bruselu zde proběhla velmi zanícená diskuze. Při návštěvě v Cité des métiers, jednoho odborného a poradenského informačního centra, jsme se pídili po otázce, jak by taková centra mohla lépe spolupracovat se zaměstnavateli, aby se podařilo lépe zacílit potřebu vzdělávání dospělých na pracovišti. „Zaměstnavatelům musí být jasné, že je neinvestování do dalšího vzdělávání na pracovišti může ohrožovat – pokud například nerozumí příkazům v práci,“ vysvětluje Jolien Klein Wassink, poradkyně nizozemského programu „Leren en Werken“, které vzdělávání na pracovišti podporuje a zároveň nabízí i odborné poradenství.

Švýcarský spolek pro další vzdělávání, jeden z našich spolupracujících spolků, může informovat o četných zářivých příkladech spolupráce s podniky – od školení pro menší nebo střední podniky až po jednu velmi zajímavou iniciativu jménem GO: Upskilling na pracovišti (zvyšování dovedností na pracovišti). Opírá se hlavní závěry Spolkové rady z roku 2017 a během této iniciativy by mělo jít o rozvoj základních kompetencí v podnikání.

Obsahem výuky je například porozumění pokynům na pracovišti, stanovování plánů práce anebo i mnoho dalšího. Přitom jsou dotčeny všechny základní kompetence od ústní až po písemnou komunikaci, přes matematiku využívanou v běžném životě až po specifické IT dovednosti. Obzvláště důležité je zde to, že jsou obsahy založené na skutečných situacích zaměstnanců na pracovišti.

Školení tohoto typu jsou důležitým základem pro boj s funkční negramotností – neboť mnoho postižených stále opakuje jednu a tutéž činnost a zde představuje učení na pracovišti jednu z nejdůležitějších možností kontaktu. Jinými slovy řečeno: přináší to výhody pro všechny.

Co je tedy nezbytné pro potenciální spolupráci s podniky?

• Přizpůsobení jazyka. I zde bych chtěla vyjít z vlastních zkušeností. Před mnoha lety jsem měla pracovní pohovor u jedné velké firmy, která hledala personalistu. Celý rozhovor z větší části probíhal dobře, ale na konci jsem udělala rozhodující chybu – když jsem začala mluvit o hodnotě vzdělání. Vedoucí personálního oddělení mě lehce vyděšeně pozorovala a potom mi řekla, že pro ni je to až na posledním místě, jestli se taková investice do vzdělávání vyplatí či ne. Z toho jsem se naučila držet pod kontrolou svoje idealistická očekávání, pokud se jedná o práci u nějaké firmy – mluvit jejich jazykem, nosit Busines Outfit a prodat moji nabídku.

• Flexibilita je to nejdůležitější. Žádný podnik nebude spokojený se všeobecným vzděláváním, které se koná vždy každý týden ve stejnou dobu. Vše musí být střižené na míru a musí to být založené na analýze potřeb a očekávání stejně jako na odpovídající evaluaci. Neformální vzdělávání dospělých má k dispozici řadu zkušeností, ale pravděpodobně v jiném kontextu.

 

Co si o tom myslíte? Odpovídají moje názory vašim zkušenostem? Už jste spolupracovali s podniky? Prosím vás o přidání komentáře!

 

 


O autorce: Gina Ebner je hlavní asistentka Evropského spolku pro vzdělávání dospělých (EAEA) a je také EPALE týmovou koordinátorkou pro „podporu studujících“.

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn Share on email
Refresh comments Enable auto refresh

Displaying 1 - 2 of 2
  • Lisette SCHERMER's picture

    Related to this item I would like to highlight  a statement resulting from the analysis made  in the  last DG EAC Education and Training Monitoring report  in  the Chapter Adult Education:  
    "Key finding: Little cost-sharing between businesses, individuals and public sector". 

    What could be done to make them work together?


  • André Kaiser Huber's picture
    Thank you for your contribution, Gina. I think you really got the point. You mention the initiative in Switzerland, founded by the Swiss Government. This is an important initiative and it helps. But the great obstacles and challenges really lie in the cultural differences between companies and non-formal adult learning organisations.