Mezi TOP 5 témat, kterými by se podle výsledků šetření Delphi měla prioritně zabývat vzdělávací politika, patří oblast systémového řízení na národní úrovni, financování školství, přípravy nových učitelů, administrativy spojené s řízením škol a rozdílné kvality jednotlivých škol. Na těchto tématech panuje poměrně široká shoda mezi respondenty šetření, které zrealizovala Stálá konference asociací ve vzdělávání, z. s., ve spolupráci s Technologickým centrem Akademie věd za podpory Nadace České spořitelny.

Kompletní zpráva z šetření ke stažení ZDE. 

Šetření proběhlo v souvislosti s přípravou Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Respondenti byli požádáni o posouzení 39 výroků charakterizujících současné problémy vzdělávání v ČR. Celý proces přípravy, realizace a vyhodnocení šetření probíhal v období únor–červen 2019.

Hlavní cíle šetření:

• Zahájit expertní diskusi o významných problémech systému vzdělávání v ČR
• Zapojit do této diskuse široké spektrum aktérů v oblasti vzdělávání
• Získat podněty z různých oblastí vzdělávacího systému na témata, kterými by se měla vzdělávací politika zabývat
• Posoudit získané podněty širokou komunitou expertů
• Poskytnout vstupy expertní skupině pro přípravu Strategie vzdělávací politiky 2030+

Příprava šetření

Přípravná fáze zahrnovala sběr témat, formulaci výroků a sestavení souboru respondentů. Celá tato fáze byla realizována Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (SKAV) v únoru a březnu 2019.  Každý respondent měl možnost uvést maximálně pět oblastí, které považuje za hlavní nedostatky vzdělávacího systému v ČR. Do přípravného sběru témat bylo zapojeno 88 expertů z různých oblastí vzdělávacího systému ČR. Získané výroky byly expertně upraveny tak, aby se výsledné výroky neopakovaly a reflektovaly obdobnou úroveň obecnosti. Pro šetření metodou Delphi bylo vybráno 39 výroků o nedostatcích současného systému vzdělávání v ČR.

Šetření Delphi

Metodické nastavení a technickou realizaci šetření Delphi zajišťovalo Technologické centrum Akademie věd ČR. Samotné šetření probíhalo on-line a obsahovalo dvě kola hodnocení jednotlivých výroků. Respondenti vyjadřovali míru souhlasu s výrokem a posuzovali jeho významnost pro pozitivní změnu ve vzdělávání. Ve druhém kole měli respondenti možnost korigovat své odpovědi na základě posouzení výsledků a komentářů z prvního kola a dále identifikovali prioritní a okrajová témata pro vzdělávací politiku ČR.

Výsledky šetření

Nejvyšší podíl respondentů souhlasil s výrokem, že „České školství jako celek je dlouhodobě podfinancované“. Tento výrok vykazoval rovněž nejnižší míru variability odpovědí napříč celým spektrem respondentů, a jedná se tedy o nejméně kontroverzní výrok ze všech hodnocených výroků. Nízkou variabilitu a vysokou míru shody vykazuje rovněž téma vysoké administrativní zátěže ředitelů škol vyjádřené

výrokem „Ředitelé škol jsou zavaleni administrativou a chybí jim jakákoli podpora“. Největší význam pro pozitivní změnu má oblast systémového řízení vzdělávací politiky na národní úrovni reprezentovaná výrokem: „Státní politika ve vzdělávání je nekoncepční a nesystémová, nemá jasně a dlouhodobě stanovený cíl a jasné priority. Podléhá momentálním vlivům, požadavky se mění s každým novým ministrem.“

Nejvíce respondentů nesouhlasilo s výrokem, že „Požadavek povinného vzdělávání je pro děti a rodiče v současné době již příliš svazující“. Tento výrok vykazoval rovněž nejvyšší variabilitu v odpovědích ohledně souhlasu či nesouhlasu a společně s tématem povinného předškolního vzdělávání („Povinné předškolní vzdělávání nemá žádné opodstatnění a jen zbytečně zatěžuje systém“) patří mezi nejkontroverznější hodnocená témata.

Zdroj: Eduin