chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE

Electronic Platform for Adult Learning in Europe

 
 

Blog

Jak Hanka a Jirka z Lipky ve Finsku k poznání přišli, antireport 1

19/08/2019
by Pavla Švecová
Language: EN

Když jsme na začátku roku 2018 vyplňovali všechna potřebná políčka v projektové žádosti pro Mobility pracovníků ve vzdělávání dospělých, neměli Hanka a Jirka ještě moc představu, co je bude čekat, pokud nám projekt schválí. O to nadšenější se v půlce října vrátili ze své mobility ve Finsku. Během svého pobytu nám, kancelářským krysám, posílali střípky svých každodenních objevů a zjištění o tom, jak to vlastně ve finských školách funguje.

Zatím jste měli možnost přečíst si tři zprávy, za každý den pobytu jednu. Jenže Hanka měla tak trochu pocit, že nám to finské školství malují nějak moc na růžovo a že je potřeba zprávy vyvážit a nabídnout nám i méně optimistický pohled. Však se podívejte sami...

 

Milí kolegové,

po třech oslavných úspěších finského školství jsme se rozhodli odhalit pravdu. Ne že by předchozí reporty nebyly pravdivé....

Ale jako mnoho věcí, ani finské školství není, čím se zdá být. Schválně si tipněte, jak jsme na to přišli:

a)      jsme drzí, a tak si chodíme do výuky, kdy a kam chceme

b)      prošli jsme oba kurzem kritického myšlení

c)      došlo nám to po ochutnání dvacetistupňového finského piva Muminkoulusstakis

 

Správné odpovědi a realitu finského školství si můžete přečíst dál v textu.

 

Ovšem doporučujeme otevřít si k tomu minimálně 12ti stupňové pivo. Je to nářez.

 

Zdravíme z křesel Joensuušské knihovny

 

Jirka a Hanka

.

.

.

.

.

.

.

/en/file/anti1jpganti1.jpg

Správné odpovědi vám tentokrát neprozradíme, ale v každé je kousek pravdy.

 

Proč však Finsko není rájem vzdělávání na zemi? Tři postřehy:

 

1. Finská školská reforma přichází shora, ze strany ministerstva. Přijetí v učitelských kruzích je oproti změnám zaváděným v Česku bezesporu vstřícnější, ale neplatí to paušálně. Od některých učitelů jsme slyšeli:

- obavy: snižuje se kvalita, nevíme, zda je to správná cesta

- popírání: žádné výrazné změny nevidíme

- nezájem: změny neznám, nepotřebuju je znát, mého předmětu se to netýká, nové kurikulum jsem nečetl

 

2. Základem finského školství je důvěra a svoboda. To ale znamená, že na zavedení změn nikdo netlačí (není kdo – inspekci zrušili, respektive dali jí jinou práci). Viděli jsme tu tedy stejně jako v Česku:

- převážně 45minutové hodiny rozdělené do předmětů

- převážně frontální výuku, byť zpestřenou využitím techniky a aktivizujících metod

- nepříliš motivované žáky, trávící čas během vyučování brouzdáním po síti či klábosením se spolužáky

 

3. Za klíčový prvek žákova učení je považován učitel. Takže se o něj patřičně pečuje – kupuje se mu vybavení, vaří se mu kafe a budují se relaxační místnosti. Ve výuce se ale trochu „plácá“. Jak to zlepšit možná tuší, ale potřeboval by podporu (třeba z Lipky?). Dosud jsme totiž neviděli:

- výraznou snahu učitele žáky motivovat

- opravdu dobře strukturovanou, „povedenou“ hodinu

- nadšení, zapálení, wow efekt

 

Poctivě ale musíme přiznat, že jsme naproti tomu neviděli žádné demotivované, vyhořelé pedagogy, ponižující komunikace s žáky, výrazné kázeňské problémy a jiné nepříjemné věci, které jsou bohužel součástí našeho školství. Ale to nepatří do antireportu! Zdravíme Hanka a Jirka

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn