Předložená publikace „Digitální Česko v digitální Evropě“, která vznikla v rámci výzkumného projektu TAČR „Nové výzvy e-Governmentu v celoevropském kontextu pro zvýšení konkurenceschopnosti České republiky“ realizovaného k využítí pro Úřad vlády ČR a Ministerstvo vnitra ČR, představuje jakou cestou by se proces digitalizace v České republice měl dále ubírat a přikládá i souhrnný seznam konkrétních kroků a doporučení.

Nastupující koncepty digitalizace a e-Governmentu, úzce spojené s termíny jako Industry 4.0 či Internet of Things, jsou v několika ohledech revoluční. Nenabízí pouze nové modely hospodářského růstu, které mnoha zemím umožní vstoupit do skupiny vysokopříjmových ekonomik, ale představují i další příležitost pro malé a středně velké země, jak se mezinárodně prosadit. Implementace a efektivní využití těchto konceptů totiž není samotnou velikostí ekonomik nikterak limitováno. Očekávaná vyšší míra hospodářského růstu se předpokládá především skrze vyšší stupeň automatizace a digitalizace výrobních procesů a služeb, uživatelsky snažší komunikaci mezi občanem a státem, úspěšnější boj proti finančním podvodům, efektivnější redistribuci sociální pomoci či vyšší míru státních úspor.   

Ačkoli Česká republika v posledních letech své úsilí v oblasti digitalizace a e-Governmentu zvýšila, v mnoha ohledech za svými evropskými protějšky stále zaostává. Předložená publikace „Digitální Česko v digitální Evropě“, představuje jakou cestou by se proces digitalizace v České republice měl dále ubírat a přikládá i souhrnný seznam konkrétních kroků a doporučení pro oblasti:

• Digitalizace veřejné správy a služeb;
• Rozvoj digitálních dovedností a kompenzace nedostatku ICT pracovníků;
• Elektronická fakturace a její využívání v členských státech EU;
• Digitalizace malých a středních podniků;
• Regulace e-Governmentu v EU;
• Podpora startupů;
• Kyberprostor a kybernetická bezpečnost ČR.

Komplexní doporučení jsou založena především na současných „best practices“ ostatních evropských zemí. Základním bodem přitom byl výběr takových metod a postupů, které socio-ekonomicky nejvíce odpovídají českému prostředí a mají tak potenciál být v České republice efektivně implementovány. 

Autorský tým ŠKODA AUTO Vysoké školy je přesvědčen, že Česká republika má mnoho předpokladů a příležitostí probíhající digitalizační transformaci vyspělých zemí úspěšně zvládnout a tím pádem rozvinout svůj hospodářský potenciál. Předložená publikace by měla být vnímána jako jeden z nástrojů přispívajících ke splnění tohoto cíle.

Z publikace:

ROZVOJ DIGITÁLNÍCH A ICT DOVEDNOSTÍ

Z různých studií, projektů, strategií a zpráv věnovaných otázkám rozvoje digitálních dovedností plyne poznatek, že poměrně opomíjené zůstávají různé skupiny dospělé populace. Zatímco ministerstva vzdělávání/školství různých zemí postupně, více či méně důrazně a systematicky, zavádějí nové technologie a na ICT zaměřené předměty či obory na základních, středních a vysokých školách, vzdělávání dospělých zůstává poněkud stranou. Z hlediska praktického jsou to ovšem právě příslušníci specifických skupin dospělých (lidé starší nežli 50 let, lidé s nízkými příjmy, stávající pracovníci podniků procházejících a/nebo připravujících se na digitalizaci, zdravotně postižení atd.), kdo je nejvíce ohrožen tzv. digitálním vyloučením. Z uvedeného důvodu se v této komparativní analýze zaměřujeme prioritně na postupy a projekty věnované digitální inkluzi dospělých – lidí, kteří již ukončili své školní vzdělávání.

V uvedeném ohledu se jako inspirativní jeví digitální strategie Velké Británie. Ve vládním dokumentu z roku 2017 4 je velká pozornost věnovaná tématu digitální inkluze a digitálních dovedností „pro všechny“ (Digital skills and inclusion – giving everyone access to the digital skills they need). Cílený postup britské digitální inkluze předpokládá, kromě jiného (výzkum postojů různých institucí a organizací k inkluzi apod.), aktivní využití existující sítě knihoven. Britské knihovny umožňují přístup k nejmodernějším digitálním technologiím (včetně 3D tiskáren) širokým vrstvám obyvatelstva. V dokumentu se uvádí, že více než polovina občanů Velké Británie vlastní knihovní průkaz a že téměř 40 % lidí žijících v nejvíce znevýhodněných/vyloučených oblastech pravidelně navštěvuje „svoji“ knihovnu. Vzdělávání v oblasti rozvoje potřebných digitálních kompetencí má zajišťovat proškolený personál knihoven (jedná se o přibližně 14 000 lidí) posílený dobrovolníky 4) UK Digital Strategy, 03/2017, viz https://www.gov.uk/government/publications/uk-digital-strategy. 54 (např. „digitálními šampiony“ – viz níže).

V průběhu let 2014 – 2015 prošlo nějakou formou digitálního tréninku/školení organizovaného v knihovně 192 000 lidí a na tento úspěšný krok hodlá britská vláda navázat. Uvedená školení byla poskytována zdarma každému zájemci. Další zajímavou a podnětnou součástí britské digitální strategie4 je vládou podporované zapojení velkých ICT společností do rozvoje digitálních dovedností. Microsoft spustil program, jehož cílem je do roku 2020 připravit 30 000 „veřejných“ trenérů široké škály digitálních dovedností; Google zdarma nabízí pětihodinový kurz digitálních dovedností jakémukoliv zájemci; Amazon Web Services spustil neplacený program re:Start rozvíjející digitální dovednosti potřebné k nalezení (nové) práce, atd.