Přejít k hlavnímu obsahu
Blog
Blog

Nedělej, co nefunguje, najdi, co funguje a toho dělej víc. Rozhovor EPALE s Pavlou Pavlíkovou

Nedělej, co nefunguje, najdi, co funguje a toho dělej víc. Rozhovor EPALE s Pavlou Pavlíkovou

Pavla Pavlíková

Pavla Pavlíková, PCC je inspirativní a motivační kouč zaměřující se na úspěšné zvládnutí manažerské role a využití principů a technik koučování v práci s lidmi, horolezkyně, facilitátorka. Má dlouholeté zkušenosti v personalistice, věnuje se individuálnímu a týmovému koučování a vedení workshopů na téma manažerské dovednosti a leadership, komunikace a jak přežít změnu. Je akreditovaným koučem pro diagnostický nástroj Motivační mapy měřící a rozvíjející motivaci a držitelkou certifikace Professional Certified Coach udělené International Coach Federation (ICF). Ve své práci se zaměřuje hlavně na nastavení naší mysli a uvědomování si a oslabování sabotérů v naší hlavě. Má dvě lásky – koučování a horolezení. V obou provází druhé cestou k vrcholu, ať už je to horolezecký výstup nebo úspěch v zaměstnání či v životě.

 

Koučování se věnujete bezmála 20 let… Jak se za tu dobu koučink změnil a jak vypadá dnes?

Svůj první výcvik v koučování jsem absolvovala v roce 2003. Tedy mě koučování nadchlo, protože mi velmi pomohlo v mé tehdejší profesi HR manažerky. Snáze se mi díky koučování domlouvalo s kolegy při zavádění koncepcí vzdělávání a řízení výkonu a začala jsem víc v pohodě zvládat velké komplexní úkoly. Takže jsem se stala fanouškem koučování a od roku 2006 se mu věnuji i profesionálně. Jak se za tu dobu koučování změnilo? V něčem hodně – rozšířila se paleta co se týče možností v tom, co bych nazvala technickou stránkou. Od modelu GROW jsme se dostali ke spoustě různých směrů a k využití různých technik. Nabízejí se balíčky koučovacích cvičení, která kouč může v rámci koučování využít a také různě zaměřené koučovací programy, např. na zvýšení sebevědomí, nový start, time management a mnoho dalších. V čem zůstává koučování stejné, je lidská stránka. Kouč musí odhalit, pro co si klient přišel a co potřebuje zrovna od tohoto kouče. K tomu je stále potřeba naslouchání, schopnost upozadit sebe a dát se do služeb klienta. Odhadovat, kdy podpořit a kdy pošťouchnout, a nebát se i zariskovat. 

Výzkumy ukazují, že pro úspěch koučování až tak nezáleží na směru a technikách koučování, ale na vztahu mezi koučem a koučovaným – jak kouč dokáže vytvořit prostředí, kde klient může bez obav být se svými myšlenkami, poznávat sám sebe, experimentovat a odvážit se vyjít z komfortní zóny.

 

Za koučováním se bohužel stále skrývá řada lidí, kteří skutečnými kouči nejsou. Jak proti tomu bojovat?

Je to podobné jako ve všech profesích. Možná v koučování je to složitější, protože „výrobek“ není hmatatelný. Co s tím? Pomáhá osvěta a práce profesních organizací koučů, které propagují standardy koučování, seznamují s etickými zásadami pro práci kouče a provádějí certifikace koučů. Sama jsem již téměř 10 let členem ICF (International Coach Federation).

 

Specifickým typem koučinku je systemické koučování...

Pro mě je systemika o tom „Nedělej, co nefunguje, najdi, co funguje a toho dělej víc.“ Má dvě linie – přemýšlení a techniky. A to přemýšlení je na prvním místě, přemýšlení o partnerovi (nepoužívá termín klient) – jaký je jeho svět, co potřebuje a co potřebuje ode mě jako kouče? Teprve potom na základě toho přináším nějakou techniku. Proto každý systemický rozhovor může vypadat úplně jinak, ale má jednu spojovací linii, totiž „Dělám to, co je užitečné pro partnera?“  A když to ještě rozvineme, tak systemický přístup se dívá nejen na partnera, ale zároveň na celý systém, kterého je partner součástí. Problém, se kterým partner přichází, nevnímá jako problém, ale ptá se: tTento problém je tady a teď pro tohoto partnera dobrým řešením pro co? Co přináší problém za benefit?  Jakou potřebu systému partner (i nevědomky) tímto problémem řeší?

 

Krom koučinku jsou Vaším tématem i motivační mapy, které byly i obsahem jednoho z loňských webinářů EPALE

Motivační mapy vytvořil James Sale, který prostudoval mnoho teorií motivace a vytvořil jednoduchý a uživatelsky přívětivý diagnostický nástroj k měření motivace a k tomu, jak ji zvyšovat. Motivační mapy přinášejí srozumitelný jazyk, jak o motivaci, což je něco nehmatatelného, hovořit. Z pohledu firmy či organizace se motivační mapy uplatní v rozvoji lidí, při řízení výkonu, náboru zaměstnanců, jejich udržení, jako prevence vyhoření. Z hlediska samotných zaměstnanců je velkým přínosem to, že znají své motivátory a ví, jak ovlivňovat svoji motivaci a kariérová rozhodnutí. 

A pro kouče je motivační mapa výborný vstup do koučování, jak motivátory odpovídají roli a cílům koučovaného a čím se dá podpořit výkon a spokojenost.

Pro lektory znalost motivátorů přináší užitečné informace k tomu, jak postavit trénink. Například Obránce potřebuje jistotu, jasná pravidla, zadání, čas na přípravu. Tvůrce naopak potřebuje rychle střídat témata, přeskakovat z jednoho na druhé, zatímco v hlavě stále řeší to první. Přítel bude chtít pracovat ve skupince, zatímco Duch radši individuálně.

Pavla Pavlíková

 

Druhým webinářem EPALE, který jste vloni vedla, bylo atraktivní téma „Sabotéři v naší hlavě“. S jakými sabotéry se na kurzech u svých účastníků setkáváte?

Sabotéři v naší hlavě reprezentují tu část naší mysli, která hledá nedostatky v nás a druhých a říká nám, že budeme šťastní, až dosáhneme toho a toho. A když toho dosáhneme, hned nám nastrčí další metu. S tímto tématem přišel Shirzad Chamine, česky vyšla jeho kniha Pozitivní inteligence.

Každý máme soudce, to je vrchní sabotér, je reprezentantem základní strategie přežití – zaměřovat se na negativní, reagovat více na negativní a zveličovat to, protože tím se snižuje riziko, že nás překvapí neočekávané nebezpečí a ublíží nám, ať už fyzicky nebo emocionálně.

Soudce má k ruce devět sabotérů-kompliců, se kterými spolupracuje. Máme všechny, ale každý z nás má dva až čtyři nejsilnější.

Nejčastěji pracuji s manažery, tady se setkávám se trojicí Hyper-výkonný, Hyper-racionální a Kontrolor. Hyper-výkonný musí neustále dosahovat výkonů a úspěchů a vede často k workoholismu. Hyper-racionální jak už název napovídá miluje racionálno. Vše chce vyřešit pomocí logiky a rozumu, a tak mu moc nejdou emoce a vztahy. Kontrolor chce mít vše pod kontrolou, aby to bylo podle něj.

A co s nimi? Jako první je potřeba rozpoznat je u sebe a naučit se je oslabovat. Protože když budou aktivní moji sabotéři, aktivují a posílí sabotéry v druhém člověku. Takže se učíme poznat jejich projevy a pomocí jednoduchých cvičení přepínat z režimu sabotér do režimu kreativní mozek. Jsou to 10vteřinová cvičení, kdy zaměřujeme pozornost svoje vjemy, smysly, soustředíme se na tady a teď. Jeden příklad: Přiložte k sobě palec a ukazováček jedné ruky a třete oba prsty o sebe. Takovou silou, abyste cítili rýhy na prstech. Soustřeďte se na ten pohyb a vjemy. Zkuste minimálně 10 vteřin, čím déle, tím lépe. Tahle cvičení používám jako ukotvení na začátku workshopů.

 

Intenzivně se věnujete i manažerskému vzdělávání. Propojme tedy svět manažerů a vzdělavatelů: Změnil se postoj manažerů ke vzdělávání a rozvoji zaměstnanců? Berou je jako náklad, investici či benefit? 

Určitě se u některých manažerů postoj ke vzdělávání změnil, a to oběma směry. Mám to štěstí, že se spíš setkávám s těmi, kdo berou rozvoj zaměstnanců jako investici a projevuje se to třeba tím, že se mnohem více zapojují do přípravy programů, to je pak hezká spolupráce. A začínají se zajímat i o návaznost programů, a jak dále pracovat s poznatky z kurů a workshopů, aby nezapadly.

 

Jak jste Vy osobně zvládla přechod do online prostředí v posledním roce?

Individuální koučování dělám online již asi 3 roky, jsem zapojena do několika mezinárodních digitálních koučovacích platforem. Dřív bylo online koučování převážně pro koučované ze zahraničí, takže teď jsem rozšířila i na Českou republiku. Samozřejmě ne všichni koučovaní chtějí přejít do online. Nedivím se, obvykle je to tím, že tráví u počítače celý den, tak pak už nezbývá energie pro další schůzku.

Programy, které byly závislé na termínu, jsme se také domluvili s klienty a udělali online. Jednalo se o workshopy manažerských dovedností, řízení změny, motivační mapy pro jednotlivce i týmy a v letošním roce také o programy zaměřené na to, jak zvládnout současnou dobu a dodat si energii. Dokonce dělám online i část výcviku koučování.

Osvědčilo se mi dobře promyslet strukturu a zapojení účastníků. Je rozdíl dělat webinář pro 6 lidí, pro 15 a pro třeba 40. Je také lepší nedělat program celý den a jsou potřeba pauzy, klidně delší. Dopředu připravuji cvičební materiály, se kterými pak na webináři pracujeme. A základem je srozumitelná prezentace, aby účastníci nejen slyšeli, ale i viděli.

 

Se kterou největší perličkou jste se ve vzdělávání dospělých za svou kariéru setkala?

Moc ráda vzpomínám na jeden týmový výjezd v muzeu Včerejší svět v Lokti. Bylo tam spousta úžasných předmětů, hraček, kočárků, vozíků, nejdřív jsem se bála, že něco shodíme nebo rozbijeme a nakonec se toto prostředí velmi podpořilo kreativitu a inovace.

Už jen výjimečně se objevuje nějaké skryté zadání, naoko se má pracovat na rozvoji, ale cílem je získat informace k tomu, koho vyhodit.

A jednou mi majitel firmy vytvořil připravil horkou chvilku, když mě představil týmu manažerů slovy: Tady máte koučku a ta vás opraví. Chvilku trvalo, než se mi to podařilo obrátit ve vtip, abychom vůbec mohli pracovat.

 

Jak bude podle Vás vypadat vzdělávání dospělých třeba za 10 let?

Asi na jednu stranu budeme víc a víc používat virtuální realitu a na druhou stranu o to víc bude mít cenu normální lidský kontakt. A doufám, že bude přibývat lidí, kteří se budou chtít rozvíjet a pracovat na nastavení své mysli, protože vše je o hlavě.

 

Co či kdo je pro Vás profesní inspirací?

Mám spoustu lidí, od kterých se na své cestě učím. Ještě jako teenager jsem hltala knihy Dana Millmana a pak jsem měla možnost se s ním setkat naživo.

Profesně pro mě jsou inspirací Lily Seto, u které jsem se učila používat metafory v koučování. Dále John Blackey a Ian Day, jejichž Challenging coaching využívám a předávám dál. Také již zmíněný Shirzad Chamine a jeho sabotéři neboli Pozitivní inteligence. V systemice Anton de Kroon.

No a samozřejmě Génius Zachary Ligoretto, díky kterému se učím krotit svého sabotéra Hyper-výkonného.

Ptal se: Tomáš Langer, expert EPALE

Login (0)
Štítky

Want to write a blog post ?

Don't hesitate to do so! Click the link below and start posting a new article!

Nejnovější diskuze

EPALE diskuse: rozvíjení dovedností pro zdravý život v éře COVIDU!

Join the discussion and be prepared for livestream (live broadcast)!

Více

EPALE 2021 tematická zaměření. Začínáme!

Zveme vás, abyste svými příspěvky a odbornými znalostmi obohatili rok, který nás čeká! Začněme tím, že se zapojíme do této online diskuse. Online diskuse se bude konat v úterý 9. března 2021 od 10:00 do 16:00 SEČ. Písemnou diskusi představí přímý přenos s úvodem k tématickým okruhům roku 2021 a za redakční radu EPALE ji budou hostit Gina Ebner a Aleksandra Kozyra z EAEA.

Více

Diskuse EPALE: základní dovednosti a jejich osvojení

Základní dovednosti jdou napříč různými sférami života. Nejenže se přirozeně pojí se vzděláváním, ale zasahují rovněž do oblasti zaměstnanosti, zdraví a ochrany životního prostředí. Opatření na podporu lidí, kteří potřebují získat základní dovednosti, jsou proto naprosto nezbytná, máme-li mluvit o spravedlivější a inkluzivnější společnosti. Zúčastněte se online diskuse, která se bude konat na zde na EPALE 16. a 17. září mezi 10:00 a 16:00 SEČ. Diskusi budou moderovat tematičtí koordinátoři EBSN.

Více