Přejít k hlavnímu obsahu
News
Zprávy

Středoškoláci představili priority pro spravedlivější školství. Upozorňují i na problémy učňů

Priority  středoškolského školství

Zdroj: Novinky.cz 6.5.2021, stredoskolskaunie.cz

Pro zmírnění nerovností v českém vzdělávání je podle středoškoláků potřeba upravit učňovské školství, snížit rozdíly v kvalitě škol mezi jednotlivými regiony, lépe motivovat učně, zkvalitnit nástavbové studium a změnit jednotné přijímačky na střední školy. Vyplývá to z dokumentu České středoškolské unie (ČSU), který popisuje pět priorit pro spravedlivější školství.

Jak informoval předseda unie Ondřej Nováček, text reaguje na prohloubení nerovností v důsledku distanční výuky kvůli covidu-19 i na zvyšující se rozdíly v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání v Česku. Vyzývá proto politiky, aby problémy řešili.

Mnoho učňů nevyužívá vystudovaný obor

Dokument, který ČSU představila na svém republikovém sněmu, poukazuje mj. na to, že studenti středních odborných učilišť trpí nadměrnou nezaměstnaností a jejich kvalifikace se často neshoduje s jejich prací.

Přibližně 40 procent učňů v zaměstnání nevyužívá obor, který absolvovali. Podle středoškoláků je proto potřeba reformovat počty a obsah oborů a upravit odborný výcvik tak, aby odpovídal poptávce pracovního trhu 21. století a pružně reagoval na jeho vývoj.

Velké rozdíly i mezi kraji

Nováček upozornil, že dlouhotrvající distanční výuka velmi prohloubí nerovnosti ve vzdělávání a negativně ovlivní životy studentů.

„Přestože jsme na distanční výuce už více než rok, kolem 10 tisíc studentů se do ní stále nepodařilo zapojit. Ať už jsou důvody jakékoliv, chybějící rok vzdělání velmi prohloubí nerovnosti a negativně ovlivní životy postižených studentů,” doplnil nově zvolený člen předsednictva unie středoškoláků Martin Plášek.

Za nejproblematičtější platí dlouhodobě Ústecký a Karlovarský kraj, kde se výsledky studentů v mezinárodních průzkumech pohybují na úrovni Bulharska či Malajsie. Rozdíly mezi Ústeckým krajem a Prahou představují přitom podle mezinárodního testování PISA zhruba dva školní roky.

„Je tak třeba systémových změn ve financování (škol v různých regionech) či cílených podpůrných programů,” konstatovala ČSU.

Pozornost politiků by se podle středoškoláků měla zaměřit víc i na motivaci učňů k dalšímu vzdělávání. Společenské postavení učilišť nyní podle ČSU způsobuje, že tam žáci nevěří ve vlastní úspěch a dosahují horších studijních výsledků.

Jedinou jejich cestou k získání maturity a přístupu na vysokou či vyšší odbornou školu je nástavbové studium, kde je ale vysoká neúspěšnost u maturitní zkoušky. Nástavbové studium by se proto podle středoškoláků mělo zkvalitnit tak, aby učňům neuzavíralo jedinou cestu k dalšímu vzdělávání.

Výběr uchazečů „podle rodinného zázemí”?

Velký vliv na budoucnost žáka mají podle ČSU i přijímací zkoušky na střední školu, při kterých se opět potvrzují rozdíly mezi kvalitou škol. Vliv na výsledek zkoušek má hlavně to, jak se žákovi při přípravě na testy věnovala jeho rodina nebo zda mu zaplatila přípravné kurzy. Zkoušky tak podle středoškoláků reprodukují nerovnosti ve vzdělávání výběrem žáků podle jejich socioekonomického statusu, nikoli kognitivních schopností, což je podle ČSU špatně.

Česká středoškolská unie zastupuje podle svého webu zhruba 27 tisíc žáků a studentů.

 

TZ: VZDĚLÁNÍ DRUHÉ KATEGORIE. STŘEDOŠKOLÁCI UPOZORŇUJÍ NA DISKRIMINACI VE ŠKOLSTVÍ

Annie Javoříková

Praha 4. 5. 2021 – Česká středoškolská unie (ČSU) vydává 5 priorit pro spravedlivější školství. V něm upozorňuje na nerovnosti v českém vzdělávání,  představuje hlavní cesty řešení a apeluje na odpovědné instituce a politické představitele. Text je reakcí na prohloubení nerovností v důsledku distanční výuky, ale i na stále se zvyšující nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání v České republice. Dokument představila na svém republikovém sněmu.

  • Restrukturalizace oborů učňovského školství a zkvalitnění praktické výuky

Studenti středních odborných škol, a obzvlášť učilišť, trpí nadprůměrnou nezaměstnaností a hrubou neshodou kvalifikace se zaměstnáním; přibližně 40 % učňů nijak nevyužívá oboru, který vystudovali. Proto je potřeba reformovat počty a obsah oborů a upravit odborný výcvik tak, aby odpovídal poptávce pracovního trhu jednadvacátého století a pružně reagoval na jeho vývoj.

  • Snížení regionálních rozdílů v kvalitě poskytovaného vzdělávání

Za nejproblematičtější regiony se považují Ústecký a Karlovarský kraj, kde se výsledky studentů v mezinárodních šetřeních pohybují na úrovni Bulharska či Malajsie. V Praze naopak studenti dosahují výsledků srovnatelných se studijními výsledky vyspělých států západní Evropy. Je tak třeba systémových změn ve financování či cílených podpůrných programů.

  • Eliminace akademické marnosti (nejen) na středních odborných učilištích

Akademická marnost je jedním z důsledků nerovností, ale rovněž je také více prohlubuje. Jedná se o víru studentů ve vlastní akademický úspěch. Právě studenti na středních odborných učilištích mají silnější pocit akademické marnosti, neboť prostředí učilišť a jejich společenský kontext způsobuje, že jsou méně motivováni a dosahují horších studijních výsledků.

  • Zkvalitnění nástavbového studia

Nástavbové studium je jedinou cestou učňů k získání maturitní zkoušky, a tedy otázkou přístupu na vysoké a vyšší odborné školy. Provází ho ovšem problémy s předčasným ukončováním studia a vysokou neúspěšností u maturitní zkoušky. Absolventi učilišť tak mají téměř uzavřenou cestu k navazujícímu vzdělávání.

  • Změny v (jednotných) přijímacích zkouškách

Kvalita českých středních škol se značně liší, a proto mají přijímací zkoušky velký vliv na budoucnost studenta. Tyto zkoušky jsou však ovlivněny socioekonomickým statusem rodin žáků, který vysvětluje o 10 – 15 % větší rozptyl výsledků než je evropský průměr. Současné jednotné přijímací zkoušky tudíž reprodukují nerovnosti ve vzdělávání selekcí žáků dle jejich socioekonomického statusu, nikoliv kognitivních schopností.

Tyto priority byly diskutovány středoškoláky na XVII. republikovém sněmu ČSU, v rámci kterého proběhla i jejich diskuze s odborníky nebo program věnovaný náboženství v českém školství či speciálním vzdělávacím potřebám. Uskutečnily se také volby nového předsednictva ČSU. Novým předsedou se stal Ondřej Nováček.

„Přestože jsme na distanční výuce už více než rok, kolem 10 tisíc studentů se do ní stále nepodařilo zapojit. Ať už jsou důvody jakékoliv, chybějící rok vzdělání velmi prohloubí nerovnosti a negativně ovlivní životy postižených studentů. Proto jsme se na toto téma rozhodli upozornit a zároveň apelovat na hledání řešení,” shrnul situaci nově zvolený člen předsednictva Martin Plášek. 

Kontakt pro média:

Ondřej Nováček | předseda | +420 721 676 889 | onovacek@stredoskolskaunie.cz

Login (0)

Chcete napsat článek?

Neváhejte a udělejte to!

Klikněte na odkaz níže a začněte psát nový článek!

Nejnovější diskuze

Nový web EPALE – problémy a dotazy

České národní středisko EPALE by vás, členy komunity EPALE, chtělo požádat, abyste v této diskuzi sdíleli zjištěné nedostatky nebo vaše dotazy, týkající se například vkládání nového obsahu na platformu.

Více

EPALE diskuse: rozvíjení dovedností pro zdravý život v éře COVIDU!

Zúčastněte se diskuse a nenechte si ujít její přímý přenos!

Více

EPALE 2021 tematická zaměření. Začínáme!

Zveme vás, abyste svými příspěvky a odbornými znalostmi obohatili rok, který nás čeká! Začněme tím, že se zapojíme do této online diskuse. Online diskuse se bude konat v úterý 9. března 2021 od 10:00 do 16:00 SEČ. Písemnou diskusi představí přímý přenos s úvodem k tématickým okruhům roku 2021 a za redakční radu EPALE ji budou hostit Gina Ebner a Aleksandra Kozyra z EAEA.

Více