chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE

Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

 
 

Centrum zpráv

Návštěva knihovny Biblioteka Jagiellońska v Krakově

13/01/2020
Jazyk: CS

Ve dnech 8.–9. října 2019 jsem v rámci projektu Erasmus+ navštívil Biblioteku Jagiellońskou (BJ) v Krakově. Důvodem pro výběr této knihovny byl kvalitní věcný popis knih podle podobných pravidel, zaměření na odbornou literaturu, ale zároveň i zpracovávání knih nejrůznějšího obsahu.

Biblioteka Jagiellońska je knihovna s dlouhou tradicí sahající až do středověku. Byla založena v roce 1364 spolu se vznikem Jagiellońské univerzity. Její fondy byly původně uloženy v různých místnostech celé univerzity, od přelomu 15. a 16. století získala vlastní místnost. Současné sídlo bylo vybudováno ve třicátých letech 20. století (oficiálně bylo její otevření naplánováno na září 1939, kvůli válce k tomu nedošlo a byla otevřena až v době nacistické okupace), větší požadavky na prostor byly řešeny dvěma přístavbami realizovaných v letech 1961–1963 a 1995–2001. Za několik let se knihovna bude potýkat s nedostatkem skladovacích prostor (roční přírůstek okolo 100 tisíc svazků).

Biblioteka Jagiellońska plní tři funkce – má vedle Biblioteki Narodowej funkci národní knihovny (dostává dva povinné výtisky všech publikací – z nichž jednu uchovává v konzervačním fondu), slouží jako univerzitní knihovna pro studenty Uniwersytetu Jagiellońskiego (a částečně i jiných vysokých škol v Krakově) a plní i funkci veřejné knihovny, kterou využívají především obyvatelé Krakova.

Katalogizace knih byla v minulosti organizovaná podobně jako u nás – linka zpracování od akvizice přes jmenný a věcný popis. V současnosti spolu s přechodem na jiná pravidla katalogizace (Deskryptory Biblioteki Narodowej, DBN),1 který mj. i umožňuje každému vytvářet si vlastní autority, zavedli novou organizaci práce, aby každý katalogizátor prováděl všechny činnosti a zkatalogizoval knihu od začátku až do konce. Od změny organizace práce si slibují urychlení. Zda k tomu skutečně dojde, zatím není možné říct. Změna proběhla poměrně nedávno, katalogizátoři se učí nové typy práce a zároveň i nová pravidla katalogizace. Biblioteka Jagiellońska se doposud podílela na společném katalogu NUKAT,2 ve kterém bylo zapojeno přes 160 univerzitních a vědeckých knihoven3 a který byl největším knižním katalogem v Polsku. V současné společné katalogizaci podle Deskryptorů Biblioteki Narodowej4 jsou zapojeny pouze čtyři knihovny.5 V minulosti byl používán knihovní systém Virtua, v současnosti se zavádí systém Alma.

Věcný popis byl v souborném katalogu NUKAT prováděn podobným způsobem, jaký užívá věcná katalogizace ve Vědecké knihovně v Olomouci. K předmětovým heslům byla dále doplňována geografická, chronologická a jiná zpřesnění, čímž byly vytvářeny řetězce hesel. Tyto řetězce vytvářely i u formálních deskriptorů. Jako autoritní báze složil Język haseł przedmiotowych KABA. V současnosti se přidávají jednotlivá hesla (Deskryptory Biblioteki Narodowej, DBN, vychází z původních autorit Biblioteki Narodowej – Język haseł przedmiotowych Biblioteki Narodowej, JHP BN), která se už dále nespojují v řetězce a existuje tendence, aby tato hesla byla co nejkonkrétnější. Autority hesel může vytvářet jakýkoliv katalogizátor, jejich vytváření nepodléhá žádné regulaci. Na jednu stranu to sice vede k urychlení práce, na druhou zde může kvůli absenci kontrolních mechanismů oproti předchozímu systému docházet k větší chybovosti a mohou vznikat zbytečná synonyma.

Během návštěvy jsem se stručně seznámil s prací oddělení zpracování fondu, zpřístupňování fondů a informací, časopisů (BJ má samostatná oddělení časopisů a novin, které mají i samostatné čítárny a vlastní katalogizaci), digitálních fondů a kliniky papíru. Součástí programu byla i návštěva univerzitního muzea. V oddělení speciálních fondů jsem byl seznámen se vzácnými exempláři historických fondů. Za pozitivní praxi považuji automatickou distribuci knih po budově, kterou ale v našich budovách není možné zrealizovat. Inspirativní je chemické očištění všech darů ještě před prověřováním a případným zařazením do fondu, díky kterému se zabrání pozdějšímu šíření plísní a parazitů ve skladech. Tato metoda chrání i zdraví a bezpečnost zaměstnanců, kteří nejsou vystavovány riziku nákazy nebo alergických reakcí. Klinika papíru se zabývá odkyselováním knih z konzervačního fondu Biblioteky Jagiellońskej (běžně používaný fond se neodkyseluje), ale odkyseluje knihy a dokumenty i pro další instituce i běžné žadatele. Je ke zvážení, zda nevyužít jejich služeb (technologie/kvalita/cena).

1K zavádění nových pravidel věcné katalogizace v Bibliotece Narodowej viz CIELOCH-NIEWIADOMSKA, Joanna: Introducing the National Library of Poland Descriptorsto the Polish National Bibliography. Cataloging & Classification Quarterly, sv. 57, č. 1, s. 37–58.

2NUKAT In: http://katalog.nukat.edu.pl/ [cit. 11. 10. 2019].

3Seznam knihoven podílejících se (i v minulosti) na společné katalogizaci NUKAT je dostupný zde: https://centrum.nukat.edu.pl/pl/biblioteki [cit. 11. 10. 2019]. V seznamu jsou uvedeny i používané knihovní systémy.

4Deskryptory BN In: https://www.bn.org.pl/dla-bibliotekarzy/deskryptory-bn [cit. 11. 10. 2019].

5Vedle Biblioteki Narodowej a Biblioteki Jagiellońskiej jsou to ještě Biblioteka Wojewódzka w Lublinie a Biblioteka Wojewódzka w Kielcach (stav z října 2019).

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn