Přejít k hlavnímu obsahu
News
Zprávy

Jak velkou zátěží byla pro učitele distanční výuka? Na to se zaměřil průzkum PAQ Research.

Prázdniny letos učitelé potřebují více než kdy jindy, alespoň podle výzkumu společností PAQ Research a Kalibro pro projekt Učitel naživo. Ten mimo jiné zmapoval, jak velkou zátěží pro učitele byla distanční výuka a ptal se i na to, co se jim podle jejich názoru během výuky za lockdownu dařilo a nedařilo. „Jde o jeden z prvních výzkumů, který probíhal mezi učiteli. Ty, které zatím proběhly, se dotazovaly ředitelů škol nebo rodičů, zkušenost učitelů zatím nikdo nemapoval,“ říká Daniel Prokop z PAQ Research.

Reprezentativního vzorku učitelů se ptali mimo jiné na to, zda během distanční výuky pracovali více než dřív. Že to bylo výrazně více, odpovědělo 51 % dotázaných, 28 % pracovalo o něco více – a pouze něco přes 6 % naopak prací trávilo méně času. „Řada učitelů říká, že pracuje kolem deseti hodin denně, někdo ale jen kolem čtyř hodin, je tam velký rozptyl. Nárůst zátěže souvisí s nárůstem stresu, který učitelé pociťují, a také se symptomy psychických problémů,“ konstatoval Daniel Prokop. Učitelům nejen přibylo práce, také se změnila její struktura. Více času trávili přípravou na výuku a komunikací se žáky a rodiči, času věnovaného vlastnímu učení u řady z nich spíše ubylo.

Že pro ně bylo zajištění výuky na dálku více stresující než výuka ve třídě, odpovědělo 72 % učitelů. Se stresem a únavou podle Prokopa souvisí i příznaky duševní nepohody, které hlásí 38 % učitelů. „Není to tak, že by všichni dlouhodobě trpěli depresí, ta v lockdownech narůstá i v obecné populaci. Mezi rizikové skupiny patří mladí lidé, ženy s malými dětmi nebo například lidé, kteří byli postiženi ekonomicky. O českých učitelích se dá ve srovnání s dalšími skupinami obyvatel hovořit jako o jedné z nejzranitelnějších,“ dodává k tomu Daniel Prokop. Častěji příznaky duševní nepohody zaznamenali u učitelů, kteří zároveň hlásili nárůst hodin věnovaných práci, a také u žen.

Učitelé také srovnávali výuku v zimě 2021 s jarem 2020. Podle 80 % z nich se zlepšilo technické vybavení žáků a možnost jejich zapojení, většina pozitivně hodnotila také posun ve své vlastní práci. Co se podle nich ale výrazně zhoršilo, byla motivace žáků k učení. „Většina učitelů říká, že se během distanční výuky zhoršila, zlepšila se podle nich asi u 10 % žáků,“ dodává Prokop. Z toho vyplývá také odpověď učitelů na otázku, co dál. Většina z nich považuje za největší prioritu po návratu znovu vzbudit v žácích chuť se učit (77 %), zajistit, aby si žáci opět zvykli na školní režim (70 %), podpořit vztahy mezi žáky (64 %) či podpořit duševní zdraví a emocionální pohodu žáků (54 %). „Naopak nižší prioritu mají dle učitelů aktivity mířící k „dohnání znalostí a dovedností“. Pouze 9 % učitelů si myslí, že by prioritou měla být výuka podle běžných (neupravených) školních vzdělávací programů,“ shrnuje výsledky zpráva z výzkumu.

Zdroj: https://www.eduin.cz/clanky/jak-velkou-zatezi-byla-pro-ucitele-distancn…

Login (0)

Chcete napsat článek?

Neváhejte a udělejte to!

Klikněte na odkaz níže a začněte psát nový článek!

Nejnovější diskuze

EPALE Diskuse: Budování inkluzivní jazykové rozmanitosti v Evropě

Učení se cizích jazyků je klíčem nejen pro sociální začlenění, mobilitu pracovní síly, ale také přispívá k soudržné a kulturně obohacené Evropě. Zúčastněte se naší další diskuse a diskutujte o roli jazykového vzdělávání v dnešní Evropě!

Více

Nový web EPALE – problémy a dotazy

České národní středisko EPALE by vás, členy komunity EPALE, chtělo požádat, abyste v této diskuzi sdíleli zjištěné nedostatky nebo vaše dotazy, týkající se například vkládání nového obsahu na platformu.

Více

EPALE diskuse: rozvíjení dovedností pro zdravý život v éře COVIDU!

Zúčastněte se diskuse a nenechte si ujít její přímý přenos!

Více