Co říká nová Strategie vzdělávací politiky o celoživotním učení?

Pro konkurenceschopnost ekonomiky jsou nejdůležitější lidské zdroje. Významným faktorem přitom je, aby na trh práce vstupovali lidé s kvalifikacemi, které odpovídají požadavkům zaměstnavatelů, aby byli pro firmy co nejlépe uplatnitelní. Rychlý vývoj technologií, změny v dělbě práce, vývoj nových druhů zboží i služeb, globalizace a s ní související přesuny jednotlivých výrob i celých odvětví mezi státy i kontinenty, to vše způsobuje, že dříve získané znalosti je třeba neustále rozvíjet a doplňovat. Teprve tak se vytváří a udržuje kvalifikace člověka potřebná pro uplatnění na trhu práce a postup po kariérové dráze. Strategie celoživotního učení ČR (MŠMT) je hlavním dokumentem, který v ekonomické, pracovní a sociální oblasti určuje, jak podpořit doplňování kompetencí obyvatelstva, a tak podpořit ekonomický růst. Jak se to ale daří naplňovat?
Nedávno zveřejněný dokument Hlavní směry vzdělávací politiky do roku 2030+, který je základem pro budoucí strategii ministerstva, se překvapivě celoživotnímu vzdělávání věnuje jen okrajově. Dokument uvádí, že v ČR je dle Eurostatu dlouhodobě nízká participace obyvatel v dalším vzdělávání a je třeba se tím zabývat, protože české hospodářství je výrobně orientované, a bude tedy významně zasaženo technologickými změnami. Přestože je podle autorů „výzvou vznik a rozvoj komplexního a prostupného systému celoživotního učení zasazeného do evropského kontextu“, v konkrétních doporučeních chybí návrh na vybudování takového systému. Zato se doporučuje uznávat více neformální vzdělání v rámci toho formálního (např. uznáváním digitálních odznaků či absolvovaných on-line kurzů a přednášek typu Khanova škola, MOOC apod.) či zvyšovat motivaci dospělých k celoživotnímu vzdělávání, přičemž mají svou roli sehrát knihovny nebo střediska volného času jako instituce pro další vzdělávání.
Podle Miloše Rathouského ze Svazu průmyslu a dopravy by bylo dobré, aby stát propojil prostředky pro rekvalifikace (APZ) a NSK tak, že zaměstnanec před propuštěním může dostat možnost rekvalifikovat se pro jinou pozici. Ministerstvo zase plánuje propojení NSK s projektem Kompas realizovaným MPSV, který sleduje, jaké profese bude ekonomika pravděpodobně poptávat. Důležitou součástí NSK je také povědomí o kvalifikacích mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, což je společný zájem MŠMT a odborů, které plánují osvětovou kampaň. Přesto je kariérní poradenství vnímáno jako popelka školství – ačkoli školy kariérní poradenství poskytují, podle Evy Kavkové z EKS jde o stále druhořadou pozici a žákům často nepřináší kvalitní podporu době, kdy se rozhodují o své kariéře.