Přejít k hlavnímu obsahu
Blog
Blog

Z evolučního hlediska nejsme na dlouhé úseky sezení při online výuce přizpůsobeni. Rozhovor EPALE s Martinem Pávkem a Ivou Málkovou ze STOB

Jaké to je vzdělávat lidi v oblasti hubnutí? Co je na tom „naučit lidi hubnout“ zdaleka nejtěžší? A jak pečovat o tělo, když celý den učíte online?

Ing. Martin Pávek (MP) je projektový manažer a lektor společnosti STOB. Zároveň je spoluautorem knihy „Já zhubnu zdravě a natrvalo“. Absolvoval vysokou školu se zaměřením na ekonomii a statistiku, ale velmi blízká je mu i oblast psychologie a sociologie. Do společnosti nové nápady a přístupy pro širší uplatnění ověřené metodiky STOBu. Miluje pohyb a dobré jídlo.

PhDr. Iva Málková (IM) se jako psycholog  již přes 40 let věnuje problematice obezity. V r. 1990  založila STOB (STop Obezitě), vytvořila metodiku vycházející z kognitivně behaviorální psychoterapie a pomáhá všem, kteří chtějí hubnout s rozumem. V roce 2010 iniciovala vytvoření komunitního webu STOBklub pro nejširší veřejnost, kde  je zaregistrováno již 160 000 lidí. Je členkou výboru Obezitologické společnosti a autorkou řady publikací.

STOB klub

Nazýváte se STOB – Stop obezitě a učíte lidi hubnout. Vaše kurzy tedy nebudou jen o znalostech…

IM: Většina nabídek na hubnutí se zabývá jen tvorbou jídelníčku nebo tréninkového plánu, ale už ne tím, jak tyto znalosti převést do praxe. Hubnoucí mohou být chodící encyklopedií, vysypou z rukávu energetické hodnoty potravin a odrecitují desítky nejrůznějších diet, které pak postupně zkoušejí. Pochopitelně u nich ale vydrží jen chvilku, předepsaná dieta většinou není nic příjemného, a vrací se proto dříve či později ke svým původním návykům i kilům.

STOB se svojí metodikou vycházející z kognitivně behaviorální terapie má nejlepší výsledky co do udržení změny, tedy i udržení váhových úbytků. A to je při hubnutí to nejtěžší. Zabývá se nejen chováním (behavior), ale také kognicemi (myšlenkami a emocemi), které k nevhodnému chování vedou.

 

Jak lze pracovat na změně životního stylu, která vede ke zhubnutí?

Náš postup je tento:

  1. Klient si ve spolupráci s terapeutem jasně definuje problém a cíl, tak aby byly výsledky měřitelné. Ne tedy „budu se více hýbat, jíst zdravěji a budu pít méně alkoholu u televize“, ale na místo toho „za týden ujdu 40 000 kroků, polovinu talíře oběda bude tvořit 5x do týdne zelenina, u televize budu pít 2 dcl vína maximálně 3x týdně apod.“.
  2. Oproti jiným psychoterapiím je ještě důležitější než to, co se děje při sezení, co se děje mezi sezeními. Klient každý týden trénuje dílčí změnu v nevhodných návycích.
  3. Náročnost úkolu si stanovuje ve spolupráci s terapeutem klient. Určí se celkový cíl, který se rozloží do dílčích kroků. Dílčí cíl by měl být stanoven tak, aby dalo jeho splnění klientovi určité úsilí, ale aby si věřil, že bude v dosažení cíle úspěšný. Pokud se nezdaří splnit úkol, byl špatně zadán a do dalšího týdne se přeformuluje tak, aby byla vysoká pravděpodobnost, že bude klient úspěšný.
  4. Dílčí úspěch vede klienta k zvyšování sebedůvěry a roztáčí spirálu dalších úspěchů – to je protiklad tzv. naučené bezmocnosti chronických dietářů, kteří se potácí od neúspěchu v jedné dietě k neúspěchům v dalších dietách.
  5. Klient se stává aktivním tvůrcem svého života, kdy mění pomalými postupnými kroky své zlozvyky tak, že se mu nové návyky, na které nejsou navázány negativní emoce, zautomatizují. Přechází od nevědomé nekompetence (žije nezdravě) přes vědomou nekompetenci (uvědomí si chyby, které stále dělá), k vědomé kompetenci (soustředí se na plnění úkolů), až k nevědomé kompetenci (zautomatizuje si nové návyky a nemusí už na ně myslet).

 

Co je na tom „naučit lidi hubnout“ zdaleka nejtěžší?

IM: Přivést je k poznání, že nejde o dietu, která se drží od–do a pak se pustí. Jde o trvalou změnu životního stylu, u které člověk nebude trpět. Zhublý člověk se nemůže chovat tak jako člověk, který nikdy problémy s váhou neměl, musí se kontrolovat celý život. Proto je potřeba a je důležité vymyslet vhodnou formu kontroly, která mu nebude kazit radost ze života. Dále je důležité, aby se člověk nesoustředil jen na změnu jídelníčku – co jí, ale také na to, proč jí (ze stresu, k umocnění pohody) a jak jí (nevědomě automaticky anebo všímavě). Aby si uvědomil, že k trvalému hubnutí často nestačí přístup výživový, ale ještě důležitější je často pohled psychologický. Změna stojí na třech pilířích – výživa, pohyb a psychika.

 

Váš „byznys“ ale nejsou jen prezenční kurzy…

MP: Kognitivně behaviorální psychoterapie se užívá nejen individuálně, ale i skupinově a v poslední době se rozvíjí Internet cognitive behavior therapy (ICBT). Efektivita této formy terapie byla ověřena studiemi při léčbě depresí a různých fobií.

Ověřili jsme efektivitu (což nejsou jen zhubnuté kilogramy, ale i např. zvýšená kvalita života) na desítkách tisíc klientů v prezenčních kurzech a v posledním roce jsme začali realizovat i kurzy on-line, kde se efektivita jeví na základě empirických zkušeností našich lektorů obdobná. Výhodou je, že metodika zůstala zachována – hodina pohybové aktivity on-line a skupinová terapie vedoucí ke změně životního stylu. Na kurzy pak navazují pro zájemce různé další programy, které doplňují a podporují klienty v udržení změny životního stylu a udržení jejich zhubnutých kilogramů. Jsou to ať už online projekty, tak i další akce naživo jako jsou pravidelná cvičení, Dny zdraví či aktivní dovolené v tuzemsku i zahraničí.

 

STOB klub

Částečně jste už se toho dotkli, ale nemůžeme to nezmínit: Jak koronavirus změnil vaše podnikání?

MP: Změnil, a to významně. Byli jsme nuceni (asi tak jako většina služeb, u kterých to bylo možné) přejít u určitých činností do onlinu. Významně tomu pomohla obecná potřeba a schopnost lidí fungovat online, a tak nebylo nutné tuto cestu nějak zásadně prošlapávat. Každopádně jsme vděční, že zde internet a technologie máme, protože ty byly na pandemii perfektně připraveny. Díky tomu jsme mohli relativně plynule navázat na to, co jsme dělali, ale jen skrze PC a internet.

Pochopitelně tak, jak zjišťují školy a vzdělávací systém, že distanční výuka živý kontakt nenahradí, tak i u nás vnímáme, že online práce s klienty je v lecčem jiná. Má to ale i plno výhod, do kurzu se nám například hlásí klienti z celé republiky i žijící v zahraničí nebo ti, kteří by časově nebo z osobních důvodů nezvládali dojíždění nebo ti, kteří by se třeba ostýchali jít do kurzu naživo. Plno času to pochopitelně šetří i nám.

Loni se nám podařilo uspořádat online také tradiční Den zdraví – na živou akci by přišli účastníci převážně z Prahy, ale online verzí se nám podařilo oslovit celou republiku.

Takže uvidíme, jaká práce s klienty nás do budoucna čeká, odhadujeme, že se bude jednat o kombinaci, část kontaktu s klienty bude opět probíhat naživo, ale pravděpodobně si ponecháme i online.

 

Ve našem oboru je častým problémem motivace k učení a vzdělávání. Jak motivujete klienty k tomu, aby na sobě pracovali a nevzdávali to?

IM: Pracujeme s tzv. kolem změny psychologů Prochasky a Di Climenta, které jsme adaptovali na hubnutí do STOBkola.

STOBkolo

Bere právě v úvahu motivační připravenost klienta ke změně. Jednou z největších chyb při hubnutí bývá, že když přijde člověk, který je na stupni „nechce“ se mi, dávají se mu úkoly, jako by již byl na stupni 4. „akce“. Logicky se dostane do odporu, ano ale...

Každému stupni, na kterém se v kole změny klient nachází, odpovídají jiné terapeutické techniky. Pro zvýšení motivace slouží tzv. motivační rozhovory, porovnávání zisků a ztrát ze změny, zvyšování sebedůvěry apod.

Motivaci je ale potřeba udržovat i u klientů, kteří už jsou v programech nějakou dobu zapojeni nebo celým kurzem prošli. K tomu se právě nejlépe hodí internet, který umožňuje být s klienty stále v kontaktu.

MP: Podobně bylo nutné v době pandemie udržovat i motivaci našich vyškolených lektorů. A tak jsme pořádali pravidelná setkávání na ZOOMu, řešili s nimi, co zažívají, jaké mají problémy a úspěchy, a motivovali je, aby si v tomto „mezičase“ doplnili znalosti. Vlastně jsme situace využili k tzv. recertifikaci našich lektorů a uspořádali jsme pro ně několik vzdělávacích školení.

 

A když jsme u lektorů. Jak o lektory pečujete?

MP: Naši lektoři mají povinnost absolvovat třímodulový vzdělávací systém. Jedná se o tři třídenní školení, kde probíráme témata naší metodiky – 1. modul Psychologie hubnutí, 2. modul Výživa při hubnutí a 3. modul Školení lektorů v kognitivně behaviorálním přístupu k terapii obezity, kde už dochází přímo k předání metodiky, kterou lektoři aplikují při práci s klienty, a to nejčastěji ve skupinových kurzech zdravého hubnutí. Tyto moduly jsou v rozestupu cca 1 měsíce po sobě, takže jde o cca 1 kvartál vzdělávání, po absolvování lektor získává certifikát a může pracovat s klienty. Tímto vstupním vzděláváním to ale nekončí, lektor pravidelně navštěvuje naše další školení a setkávání, která pravidelně připravujeme. Jedná se jak o nadstavbová vzdělávací školení, tak i setkání zaměřená na sdílení zkušeností.

Nabízíme lektorům zázemí v podobě materiálů pro klienty, odbornosti v případě dotazů a také prezentaci a propagaci jich samotných u nás na webových stránkách. Snažíme se pro ně vytvořit plnohodnotný servis, tak aby mohli sebevědomě pracovat se svými klienty. Lektory pravidelně zapojujeme do našich aktivit a eventů v regionech, dáváme jim prostor na webinářích či při prezentaci své práce a klientů v pravidelných sériích focení Příběhů úspěšných.

Využíváme uzavřenou FB skupinu, kde řešíme aktuální dění, a posíláme pravidelné newslettery, kde prezentujeme novinky a zajímavosti okolo dění na poli hubnutí.

 

Na webu jsem si všimnul balíčku pro lektory hubnutí. Co obsahuje a proč jste jej vlastně vytvořili?

MP: Tento balíček slouží lektorům, kteří vedou skupinové kurzy hubnutí. Obsahuje materiály, které následně klient od lektora v kurzu obdrží. Snažíme se, aby naše služba byla co nejvíce jednotná a aby ve všech kurzech byla dodržovaná naše metodika, ať už kurz vede lektor v Praze, Brně či Ostravě.

 

Dovolím si využít Vašich zkušeností. Máte nějaký „zdravý tip“ pro lektory, kteří díky současné situaci tráví většinu dne výukou před kamerami a monitory počítačů?

IM: Důležité je si udělat pauzu na jídlo, které konzumujeme mimo počítač a jíme ho vědomě, dnes mluvíme o tzv. mindful eating – všímavém jedení. To přispívá k zvýšení citlivosti na nasycení (nesníme toho tolik, jako když konzumujeme jídlo bezmyšlenkovitě při práci). Také to vede k tomu, že nadřazujeme při sestavování jídelníčku kvalitu nad kvantitu. O svačinkách se často mluví, ale to, co zcela zanedbáváme jsou tzv. pohybové svačinky.

Člověk často tráví při výuce mnoho hodin sezením bez přerušení. Z evolučního hlediska nejsme na dlouhé úseky sezení přizpůsobeni a škodí to zdraví stejně jako nedostatek aktivního pohybu. Dlouhodobé nepřerušované sezení se podílí na zvyšování tuku zejména v oblasti břicha, v zvyšování obvodu pasu, přispívá k inzulinové rezistenci – což vše souvisí se vznikem mnohých chronických civilizačních onemocnění. Málokdo ví, že rizika dlouhodobého sezení se dají snížit, pokud každou cca hodinu provedete pár cviků (stačí kratší úsek mírně intenzívní aktivity). Těmito „pohybovými svačinkami“ zlepšíte stav svého srdečně cévního aparátu a metabolické parametry (glykémie, hladina triglyceridů). A to i tehdy, pokud se moc aktivně nehýbete. Znamená to tedy, že když má člověk negativní vztah k aktivnímu pohybu, může pro své zdraví udělat v prvním kroku to, že bude přerušovat sedavou činnost. Ale i když se začnete hýbat aktivně, dělejte si stále v průběhu sezení pohybové svačinky. Jednoduchou radou je, abyste například při telefonování chodili, při jakémkoliv čekání, než se například otevře na počítači soubor, se protáhli, seděli chvíli na fitbalu, dali si pod zadek nebo na opěradlo overball, upravili si pracoviště tak, abyste mohli při práci stát apod. Před každou pravidelnou činností – pití kávy, před každou další výukou můžete využít krátké cvičení.

O polední pauze nebo kdykoliv během dne, kdy najdete půlhodinku, si můžete zacvičit třeba podle videa zde: https://www.youtube.com/watch?v=81tEnXu3Bf0 .

 

A jsme na konci našeho povídání. Co či kdo je pro Vás profesní inspirací?

MP: Inspirací a momentem, kdy si zvládnu utřídit myšlenky, je pro mě sport (běh, kolo či běžky), kdy mám prostor „vyčistit si hlavu“, nechat v sobě všechny podněty a myšlenky uzrát. Pak se mi poskládá ucelená představa a můžeme jít do akce.

Co se týká osobností, tak velice rád poslouchám úvahy Tomáše Sedláčka nebo rozhovory se zajímavými osobnostmi. Dost často hledám inspiraci pro naše fungování v jiných oborech, než je právě hubnutí a obezitologie. „Nasávám“ inspiraci, jak v jiných oborech řeší vlastně podobné problémy jako my, a to se snažím přinášet i do našeho fungování.

 

Ptal se: Tomáš Langer, expert EPALE

Login (0)

Want to write a blog post ?

Don't hesitate to do so! Click the link below and start posting a new article!

Nejnovější diskuze

Nový web EPALE – problémy a dotazy

České národní středisko EPALE by vás, členy komunity EPALE, chtělo požádat, abyste v této diskuzi sdíleli zjištěné nedostatky nebo vaše dotazy, týkající se například vkládání nového obsahu na platformu.

Více

EPALE diskuse: rozvíjení dovedností pro zdravý život v éře COVIDU!

Zúčastněte se diskuse a nenechte si ujít její přímý přenos!

Více

EPALE 2021 tematická zaměření. Začínáme!

Zveme vás, abyste svými příspěvky a odbornými znalostmi obohatili rok, který nás čeká! Začněme tím, že se zapojíme do této online diskuse. Online diskuse se bude konat v úterý 9. března 2021 od 10:00 do 16:00 SEČ. Písemnou diskusi představí přímý přenos s úvodem k tématickým okruhům roku 2021 a za redakční radu EPALE ji budou hostit Gina Ebner a Aleksandra Kozyra z EAEA.

Více