Z němčiny přeložila Jana Guličuková.

Vpád na Ukrajinu otřásl celým evropským kontinentem. Tři měsíce po začátku války neustále slýcháme zprávy o odolnosti, odvaze a solidaritě. Na Ukrajině hraje vzdělávání dospělých a civilní společnost rozhodující roli, jelikož je díky tomu organizována humanitární pomoc a také psychologická podpora a kulturní aktivity pro všechny občany. Mimo Ukrajiny jsou neustále přijímáni noví uprchlíci a získávají nové vzdělávací a orientační možnosti. Každý den vznikají nové iniciativy, které vytváří komplexní obraz vzdělávání k míru v jeho nespočetných možnostech.

Vzdělávání  k míru (PE – Peace Education)

Vzdělávání k míru je „proces, kdy jsou lidé vzděláváni díky hrozbě násilí a strategiím míru, toto je [prováděno] mírovými pedagogy, kteří se snaží zprostředkovat pohled na to, jak by mohla být kultura násilí změněna na mírovou kulturu.“ (Harris, 2011)

V praxi je vzdělávání k míru mnohem více. PE zahrnuje mnoho nejrůznějších cílů a využití:

Je odpovídající PE program zaměřen na to, aby zlepšoval dovednosti k řešení mezilidských vztahů, podporoval usmíření s politickými protivníky nebo podporoval mírové přiblížení k určité etnické skupině?

Podle toho, jak vypadají odpovědi na tyto otázky, mohou být didaktické možnosti vzdělávání k míru využití rozdílné:

Z tohoto důvodu navrhuje Salomon (2002, s.7) například tři kategorie vzdělávání k míru:

1. Vzdělávání k míru v komplikovaných regionech je zaměřeno na to, aby „redukovalo permanentní násilné konflikty mezi skutečnými protivníky […], kterým […] jsou vyprávěny pohádky o (dobrém) MY pro (špatné) OSTATNÍ“.
2. Vzdělávání k míru v regionech s napětím mezi jednotlivými etnika, které se „zabývá (…) napětím mezi většinou a menšinou“ stejně jako:
3. Vzdělávání k míru v regionech, ve kterých panuje klid, které není zaměřeno na „žádného konkrétního protivníka, usiluje o mír, usmíření nebo koexistenci, stejně jako na vzdělávání o míru a ne vzdělávání k míru“.

Toto ukazuje, že pojem vzdělávání k míru je chápán jako společný jmenovatel k výuce míru. „Učení, které je provázeno získáváním dovedností a schopností k vytváření míru již není více výchovou k míru. [Z tohoto důvodu] by mělo kompletní vzdělávání k míru nabízet základní rámec pro většinu sociálních vzdělávacích procesů a pro celkové formální vzdělání a mělo by zahrnovat možnost transformace, která je nejen nutná, ale také zároveň možná“ (Jenkins, 2013).

PE je komplexní vzdělávací proces, který zahrnuje mnohem více než jen absenci války. Kromě toho ztělesňuje všechny vzdělávací a výukové procesy, které podporují občany, aby rozvíjeli svoje pochopení pro vztahy a společnost stejně jako svoji osobnost, tedy „nejrůznější aspekty společenského rozvoje“ (Bag, 2020).

Od pustošení k tvoření: zkušenost přímo na místě

Jak se dá vzdělávání k míru převést z teoretické roviny do té praktické? I když se dosažení míru zdá být nereálné, pracují stovky lidí každý den tvrdě na tom, aby postavili mosty mezi rozdělenými obcemi, překonali předsudky, strach a chybějící důvěru.

Skvělý příklad této inspirativní práce je projekt Od pustošení k tvoření. Cesty usmíření v ukrajinské společnosti („From Destruction to Creation. Ways of Reconciliation in the Ukrainian Society“), který byl uskutečněn díky Integračnímu a rozvojovému centru pro informace a výzkum na Ukrajině (IDCIR) ve spolupráci s DVV International Ukraine a v roce 2016 byl oceněn EAEA Grundtvig Award. Místní lektoři ve vzdělávání dospělých, kteří nyní reagují na brutální invazi ruských ozbrojených sil, vymysleli kreativní k přemýšlení vyzývající a na společnosti založené iniciativy, aby poukázali na problémy uvnitř Ukrajiny.

K těmto aktivitám, které byly navrženy v rámci tohoto projektu, patřila školení a Flashmobs na téma nenávistné řeči a kulturní představení v protileteckém krytu, které měly přispět k tomu, aby se o těchto věcem začalo hovořit a aby se dosáhlo trvalé změny. Místní obyvatelé začali vidět vlastní problémy jinýma očima. Projektová vedoucí Yuliya Golodnikova vyzdvihla nově vzniklá spojenectví a potvrdila, že: „vznikly nové neplánované iniciativy, kdy někdo zaklepal na dveře nového obyvatele a pozval ho třeba na koncert, lidé se scházeli na čaj a přitom si povídali.“

Tato iniciativa, která spojovala lidi z mnoha organizací s nejrůznějším původem, mezi nimi NGOs, knihovny, muzea a galerie stejně jako studující a učitele a úředníky, není pouze průkopnickým průzkumem, ale jde o konkrétní zkušenost, která může podnítit vyučující a studující k tomu, aby přemýšleli o potenciálu výchovy k míru před/během/po nějakém konfliktu. V neposlední řadě není válka jen příležitost pro ničení. Zcela naopak je to praktické vzdělání něčeho nového.

Italský spisovatel Alessandro Baricco pozval čtenáře v Jedné poznámce k válce na základě  příběhu o proběhlém obléhání Troji v Illadě k přemýšlení o podstatě války. Přes svůj černý charakter přitahují konflikty stále více a více lidí. Musíme proto vytvořit jiný způsob krásy – krásy míru. K tomu je zapotřebí práce tisíce mírových umělců, učitelů a studentů.

Odolnost, síla a ambice: vzdělávání k míru pro znovu obnovení

Navzdory děsům poslední války na Ukrajině se stala současná Evropa svědkem odolnosti a síly ukrajinských občanů a tamní civilní společnosti. Obdivuhodné nasazení, pýcha na svoje kulturní dědictví a neústupnost v tom vzdát se, bude inspirovat generace Evropanů.

Za podpory mnoha členských států doporučuje důrazně ukrajinský lid své zemi vstup do EU. Výchova k míru bude hrát klíčovou roli při podpoře a ochraně společných hodnot EU (EU common values) – zahrnujíc solidaritu, toleranci a lidská práva, za což lidé na Ukrajině neúnavně bojují. Zatímco bude nutná řada strukturovaných reforem, aby mohlo být žádosti o vstup do EU vyhověno, bude vzdělání a kultura sloužit jako solidní základ pro společný rozvoj evropské budoucnosti pro Ukrajinu.

Literatura

EAEA, 2016, From destruction to creation: Grundtvig Award winner on reconciliation in Ukraine

EPALE Podcast, 2022, The war in Ukraine and adult education. A voice from Kyiv

EURACTIV, 2022, Portugal values Ukraine’s European aspirations, says parliament speaker

Gavriel Salomon & Baruch Nevo, 2005, Peace Education: The Concept, Principles, and Practices Around the World, Psychology Press

Ian Harris, 2011, History of Peace Education; In Gavriel Salomon & Ed Cairns, 2011, Handbook on Peace Education, Psychology Press

IRI, 2021, IRI Ukraine Poll Shows Support for EU/NATO Membership, Concerns over Economy and Vaccines for COVID-19

Roman Petrov, 2020, EU Common Values in the EU-Ukraine Association Agreement: Anchor to Democracy? in 8(1) Baltic Journal of European Studies, volume 8, issue 1 pp. 49-62

Sraban Kumar Bag, 2020, Peace Education: Problems and Possibilities; in Peace Education, Dr Bimal Charan Swain & Dr Rajalakshmi Das, 2020, Lulu Publication, pp. 200-2019

Tony Jenkins, 2017, The transformative imperative: the national peace Academy as an emergent framework for comprehensive peace education; in Journal of Peace Education, volume 10, issue 2 (August 2013) pp. 172-196 

Opening photo by Ben Wilkins on Unsplash