chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE

Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

 
 

Blog

Tři klíčové inspirace z Birminghamu

19/11/2019
od Tomáš Langer
Jazyk: CS

Díky Evropské platformě pro vzdělávání dospělých v Evropě EPALE jsme měli letos možnost se spolu s kolegou Brano Frkem zúčastnit se konference a veletrhu World of Learning 2019 v britském Birminghamu. Ten se konal 15.–16. 10. 2019 a v těchto dvou dnech nabídnul nejen více než stovku vystavovatelů z řad soukromých vzdělávacích institucí, univerzit i poskytovatelů výukových softwarů, ale také několik desítek otevřených seminářů. Ty doplňovaly dvě další „stage“ nazvané jako Live Demo Zone, která byla věnována reálnému předvedení vybraných firem a jejich řešení pro vzdělávání, a také Learning Design Live zónu zaměřenou na spolupráci lidí zabývajících se právě learning designem. Nechci však tento krátký příspěvek pojmout jako výčet řečníků a názvů příspěvků, to vše si ostatně může čtenář najít na webu www.learnevents.com. Rád bych se s vámi podělil o tři klíčové dojmy, které ve mne celá akce zanechala.

 

  1. Technologie a learning design, kterým se v Česku stále intenzivně věnujeme a řešíme mj. kruciální otázku, zda jsou či nejsou vhodné pro vzdělávání dospělých, v Británii, zdá se, nikdo neřeší. Technologie zde prostě jsou, jsou přirozené, normální a bylo by podivné, kdybychom je do procesu vzdělávání a učení nezapojovali. Ostatně podobně je zapojujeme i do ostatních částí našeho života jako je běžná komunikace, ovládání domácnosti, vaření, vztahy či sex. Ovšem otázka, kterou Britové řeší, je jak technologie co nejlépe zapojit do vzdělávání, resp. konkrétně jak je zapojit do vzdělávání tak, aby co nejlépe sloužily účastníkům tohoto vzdělávání (a zde už hovoříme o learning designu). Na mnoha stáncích jsme si proto mohli prohlédnout, jak k tomu jednotlivé firmy přistupují. Jedna se orientuje na metodika/tvůrce vzdělávacího obsahu tím, že maximálně zjednodušuje tvorbu e-kurzu na malé bloky, logicky a intuitivně nastavené, přehledně a jednoduše zobrazené – zkrátka pokud máte vzdělávací obsah, stačí pár kliknutí a e-kurz je hotov. Jiná firma oproti tomu vsadila na vizualizaci vzdělávacího prostředí ve stylu Netflixu (placená steamovací služba určená pro sledování videí a dalších mediálních souborů), který většina Britu zná a užívá, takže jim je toto prostředí důverně známé. Navíc je nahony vzdálené tradičnímu školnímu či e-learningovému prostředí. Další firma zase přibližuje závěrečný text „hlasování“ v online seznamce Tinder (ta funguje jednoduše tak, že svajpováním (swipe), tedy posunem prstu po displeji mobilu, dáváte zobrazenému profilu na seznamce svůj zájem nebo nezájem). Že si to neumíte představit jako formu testování znalostí? Jak jednoduché: funguje to na principu hodnocení výroků (obrázků, grafiky...) na ose pravda–nepravda. Pohybem prstu vpravo souhlasíte, vlevo naopak. Jednoduché, rychlé a hlavně: většina lidí užívajících smartphone tyto „gestures“ dobře zná. A konečně v dalším stánku se jedna organizace pokouší etablovat teambuildingové aktivity v onlinu. Bohužel se ani z prezentace nedozvídáme, jak takto vybudovat fungující tým. Třeba příště, ne každý musí zaujmout.
  2. Druhou inspiraci jsem již částečně uvedl v předchozím bodě. Je to design, tentokrát především ve smyslu designu grafického. A pro koho jiného by měl být jakýkoliv (!) vzdělávací produkt vytvářen, než pro účastníky. Britové to vidí jasně: orientace na konkrétního účastníka vzdělávání je zcela klíčová, bez ní není smysluplné cokoliv vyvářet, a to ani vzdělávací programy. A lidé jsou, přiznejme si to, čím dál tím náročnější (rejpalové by řekli zmlsanější), ale ruku na srdce – kdo z nás není? Díky možnosti volby z mnoha podobných či stejných produktů je design (a reklama) často jediným rozhodujícím faktorem. V obchodě je totiž obal dávno tím, co prodává, to ví snad každý markeťák. Ale ve vzdělávání? Ano, jde nám tu o formu, do jaké je vzdělávání „zabaleno“. A i ta musí být fresh, sexy, trendy... Chceme-li aby se lidé vzdělávali, musí je to také zajímat, těšit, bavit. A baví nás to, co se nám mj. líbí, kde se cítíme příjemně, nebo co dokonce obdivujeme. Ať se nám to líbí nebo ne, obsah a forma musejí být v souladu. Zkrátka design je všude a koneckonců byl i součástí prezentací na veletrhu: většina byla vytvořena v klasickém powerpointu, nicméně jejich design nebyl vytvořen z obvyklých šablon (nadpis a milované odrážky), ale zásadně na míru. Už na první pohled bylo jasné, že dobrá prezentace není jen o obsahu a skvělém řečníkovi, ale i o celkovém vizuálním dojmu.
  3. Tento krátký příspěvek uzavřu poslední inspirací, kterou pro mne byly příběhy. Neslyšeli jsme snad jedinou prezentaci, která by nebyla vystavěna na takovém příběhu. Příběhu prezentujícího, klienta, některé celebrity či fiktivní (třeba i animované) postavy. Jako červená nit se táhly vším, o čem vystavovatelé či prezentující hovořili, co předváděli a nač lákali. Samozřejmě šlo o takové příběhy, které byly pro nás, účastníky, zajímavé, které nám umožňovaly se do nich vžít, někdy i ztotožnit, ale přinejmenším pobavit. Je velká škoda, že sami nedokážeme na příbězích postavit vlastní prezentace, studijní materiály či celé vzdělávací programy. Budu rád, když vás příběh z naší cesty do Birminghamu alespoň trochu inspiruje.

Dočteno? A také vás to napadlo? Že je něco všem třem bodům společné? Ano, jsou to lidé, účastníci vzdělávání. Ti byli ve středu pozornosti nejen na World of Learning, ale měli by být v centru nás všech, kteří se snažíme s lidmi pracovat, měnit je, vzdělávat.

 

Autor: Tomáš Langer, expert EPALE

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn