chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE

Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

 
 

Blog

Trauma a učení

06/08/2019
by Daniela Krtičková
Jazyk: CS
Document available also in: EN DE FR

Lesedauer ca. 5 Minuten - lesen, liken, kommentieren!

Barbara Kuss, Mats Mikiver

Migranti, kteří se rozhodli dobrovolně opustit svoji vlast nebo ji opustit museli, jsou často konfrontováni s jistou změnou společenského fungování vztahů. Systém vztahů pomáhá lidem uvnitř nějakého sociálního systému redukovat svět na přehlednou oblast, ve kterém se dobře vyznají  a mohou se zde integrovat na své známé prostředí.  Pokud se zase ocitnou v neznámém prostředí, v nějakém zmateném světě, ve kterém se změnila všechna známá pravidla chování, společenské vytváření rolí, struktura podmínek (Han 2009, 205209). Důsledky jsou obzvláště těžké, pokud lidé utíkají  například před válkou nebo pronásledováním. Tato migrace začíná častokrát nečekaně, bez možnosti se na ni připravit. Často zmizí členové rodiny nebo přátelé, zemřou nebo jsou zabiti a osoby na útěku jsou ve velkém nebezpečí a žijí v obrovském strachu a nouzi.

Během procesu zvykání navštěvují migranti často integrační kurzy, aby se naučili jazyk své hostící země nebo se naučili národní, regionální a kulturní zvyklosti nebo poznali hodnoty země. Trenéři, kteří integrační kurzy nabízejí a opatrovníci, kteří připravují další nabídky v rámci integrace, narážejí u účastníků kurzů na  četné zábrany v učení. V mnohých případech je toto výsledkem nějakého traumatického zážitku.

/cs/file/mental-1831391640png-0mental-1831391_640.png

Trauma

Trauma je náhlý, intenzivní a bolestivý zážitek, který přetěžuje psychické možnosti člověka zpracovat zážitek, protože téměř zcela zaplavuje jeho duši. Toto se může stát díky přírodním katastrofám, jako jsou například záplavy nebo zemětřesení, po nějaké tragédii jako je nehoda nebo požár a může se objevit také díky katastrofám způsobeným člověkem (UNHCR 2018, Schwarz 2009).

Podle Schouler – Ocak et al. (2010) bylo 17% z pacientů v psychiatrické a psychoterapeutické péči lidé s migračním původem, jejichž onemocnění bylo způsobeno díky prožitým  traumatům. Traumata mohou být následkem posttraumatického stresu nebo částečně díky rozvoji nějaké psychické nemoci (Özkan/ Hüter 2012). Katastrofy způsobené lidmi jako týrání, sexuální zneužívání, znásilnění, válka nebo mučení mohou způsobit značná traumata. U těchto traumat je léčba obzvláště komplexní a těžká (UNHCR 2018, Schwarz 2009). Důvodem je, že v takovém případě jsou lidé poškozeni úmyslně jinou osobou nejhorším možných a nejdestruktivnějším způsobem jak tělesně, tak i emocionálně. Zdraví postiženého je ve všech možných aspektech dlouhodobě poškozeno. Někteří lidé jsou poznamenáni tělesným znetvořením a postižením, zatímco ostatní trpí vzpomínkami, díky kterým prožívají zas a znovu všechny traumatizující situace. U některých osob je značně omezena schopnost koncentrace, stejně jako schopnost přijímat a zpracovávat informace. Často je také snížena schopnost práce a mohou být silně postiženy sociální kompetence, což vede k sociálnímu ústupu nebo až ke kompletní izolaci. Proces uzdravení je ještě dodatečně ztížen, pokud jsou uprchlíci pronásledováni státem a jejich důvěra v instituce je jen malá (Braun et al., 2009).

Kromě toho zažívají migranti a uprchlíci často zvyšující se asocializační stres, což může mít také vliv na jejich schopnost se učit. Naučení se jazyku, hledání bydlení, poznání nového sociálního systému a struktur jako například zdravotnictví, školství a jiné podporující opatření vyžadují jejich plnou pozornost. Dále stojí před dalšími výzvami, jako je například vztah k hodnotám dané země, které se většinou zcela odlišují od jejich vlastních hodnot.

 

INTED projekt a příklady pro zacházení s nejasnostmi při interakci s traumatizujícími lidmi.

Cílem projektu INTED (Integration through Education and Information) spočívá ve zlepšování možnosti zapojení uprchlíků a nově příchozích. Je podporován programem Erasmus + - program „Výměna znalostí“ – zde si vyměňuje své postoje a aktivity v tomto oboru pět zemí (Rakousko, Chorvatsko, Německo, Itálie a Švédsko).

Jeden z partnerů – Rehabilitační centrum pro stres a trauma (Rehabilitation Centre for Stress and Trauma, RTC) v Chorvatsku se zvlášť silně koncentruje na prožitá traumata a vyvinul tzv. „pomocník při traumatech“. RCT zorganizoval workshop, který se zabýval následujícími otázkami: Jak bych měl nejlépe přistupovat k nějaké traumatizované osobě v rámci své denní činnosti (například  jako trenér) se svými nedostatečným zkušenostmi? Není neobvyklé, že jsme při jednání nebo při práci s traumatizovanou osobou nejistí, jak bychom se ale měli chovat? Trenéři a opatrovníci se často zabývají otázkami jako: „ O čem mám s traumatizovanou osobou mluvit kromě toho, co teď právě děláme (například v případě jazykového kurzu)?“ „ Měl bych se ptát na ten traumatizující zážitek?“                 „ Měl bych se ptát na pocity této osoby?“… a další otázky, které nás mohou napadat.

 

Postoj zaměřený na výsledek při traumatech

Postoj zaměřený na výsledek  při traumatech může být v těchto případech velmi užitečný. Hlavní myšlenka je koncentrovat se na budoucnost, na to, co je možné a co u osoby, která si prošla nějakým traumatem, dobře funguje. Příčina problému nestojí při této metodě nutně v centru pozornosti. Otázky jsou následující: „Kdy se ta osoba cítí lépe? Co dělá, aby se cítila lépe? Může ta osoba dělat ještě víc nebo si vybrat nějakou jinou aktivitu, která by jí pomohla cítit se lépe? Jde o to redukovat četnost, kdy na prožité trauma myslí a nahradit tyto problematické myšlenky pozitivním myšlením, slovy a jednáním.

Pozitivní interakce je samozřejmě nutná. Prvním krokem už je, pokud se k ostatním chováme vřele a srdečně. Jeden z principů spočívá v tom, že již malé kroky s ohledem na duševní rozpoložení mohou vést k zásadním změnám v jejich každodenním životě. Tato metoda může být použita jak pro jednotlivce, tak i pro skupiny, ale důležité je si uvědomit, že každý může na stejnou situaci reagovat jinak. Jak silně je traumatizovaná osoba ovlivněna traumatickým zážitkem, závisí na různých faktorech, jako je například osobnost, věk, stupeň sdílení, podpora díky rodině a jiné sociální situace.

 

Učení se v rodině

Pokud je traumatizovaná osoba jedním z rodičů, může být učení v rodině (family learning, FL) smysluplnou metodou, jejímž cílem je udělat něco pozitivního a orientovaného na budoucnost. FL je nápomocné pro všechny rodiče a především určeno pro nově příchozí do země. Při FL se soustředí rodiče a děti díky pozitivní zkušenosti s učením během různých aktivit, které probíhají ve skupinových sezeních od pěti do deseti návštěv. K tomu patří procvičování čtení, počítání jako přirozená součást každého sezení. FL umožňuje dospělým a dětem učit se společně.

Hlavním posláním FL je upevnit důležitou roli, kterou rodiče hrají při intelektuálním a emocionálním rozvoji svých dětí. Rodiče jsou vlastně prvními učiteli, kteří děti doprovází a jsou jejich domovem a učebním prostředím. Pro nově příchozí je FL důležitou metodou, jak rozvíjet jazykové schopnosti - jak pro rodiče, tak i pro děti. Mohou obecně řečeno dělat stejné úlohy, neboť mají jako nově příchozí všichni stejnou jazykovou úroveň. Cvičení by měla vycházet z nějakého teoretického a praktického základu a znalosti by měly být podávány zábavnou a nenásilnou formou  například prostřednictvím her.

FL kurz by se měl soustředit na potřeby účastníků. Ať jsou to jazykové znalosti, informace o mateřských školách, školách, informace o zdravé výživě, informace o veřejných službách nebo něco jiného, co je důležité. Poradci toto zohledňují při vytváření učebních plánů společně s účastníky.

FL je globální metoda. Je rozvíjena na podporu rodinám ve znevýhodněných oblastech nebo pro lidi s malým nebo žádným vzděláním. Pro dospělé je FL prvním krokem na cestě za vzděláním s cílem začít celoživotní učební proces.

Existuje silné vazba pro přenos generačního pocitu znevýhodnění z rodičů se slabší znalostí čtení,  jazyka nebo počítání na jejich děti. Učení se v rámci rodiny může hrát klíčovou roli právě v zastavení tohoto procesu znevýhodnění.

 


Autoři:

Kuss, Barbara, MA, MSc: pedagožka, projektová manažerka. Klíčový bod její práce spočívá v oblasti práce s migranty, zdravotnictví a vzdělávání. Pracuje v OMEGA - Mutikulturní centrum pro psychické a fyzické zdraví v Grazu v Rakousku

Mikiver, Mats: projektový manažer Městské správy Linköping – Ministerstva vzdělávání ve Švédsku. Jeho hlavní práce ale leží v Organizaci různých způsobů  pomoci při výchově se zaměřením na migranty a jejich rodiny


Bibliografie:

  • Braun, Brigitte Ambühl, Refgula Bienlein, Annelis Jordi und Hasim Sancar (2009): Gesundheitskompetenz in der Behandlung kriegs- und foltertraumatisierter Menschen In: Schweizerisches Rotes Kreuz (SRK), publ.: Gesundheitskompetenz: Zwischen Anspruch und Umsetzung (Gesundheit und Integration – Beiträge aus Theorie und Praxis); p. 200-220
  • Han, Petrus (2009): Soziologie der Migration. Stuttgart: Lucius & Lucius.
  • Özkan, Ibrahim und Gerald Hüther, 2012: Migration: Traum oder Trauma? In: Özkan, Ibrahim, Ulrich Sachsse und Annette Streeck: Zeit heilt nicht alle Wunden: Kompendium zur Psychotraumatologie. 175f.; Fischer

Online zdroje:


Lesen Sie auch die anderen Beiträge zum EPALE-Themenschwerpunkt:

/cs/file/sujetepalefachtagung19png-1sujet_epalefachtagung19.png

Politische Bildung by EPALE Austria (c) OeAD-GmbH/Reidinger

Politische Bildung in Europa

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn
Refresh comments Enable auto refresh

Zobrazuje se 1 - 1 ze 1
  • Obrázek uživatele Andrea Metzger
    Wenn man nicht direkt als Betreuer/in oder als Lernende/r direkt davon betroffen ist, macht man sich kaum Gedanken über die Einschränkung durch Traumata. Family learning ist dabei sicher hilfreich, vor allem weil man sich in einem bekannten Umfeld bewegt. Damit habe ich wieder etwas neues gelernt, danke!