chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE

Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

 
 

Blog

Svět za zrcadlem: virtuální realita II.

28/11/2019
od Martin Dobeš
Jazyk: CS

 

Pokračování prvního dílu blogu o virtuální realitě. Nahlédněme do křišťálové koule. Jak může vypadat budoucnost vzdělávání v dosud netušených světech?

Už v r. 2016 se na tokijské online střední škole účastnili její studenti přednášek prostřednictvím virtuální reality. Virtuální přednáška, které se studenti účastní na dálku, není dnes nic nového a praktikuje ji například Harvardská univerzita. I některé české školy už seznámily své studenty s virtuální realitou, ale zatím je to spíše taková degustace. Jenže tady se nebavíme o ničem převratném. Tady se žádná revoluce nekoná, neboť je to jen způsob, jak účastníka vzdělávání převést do jiného prostředí, než je učebna.

Daleko zajímavější je už třeba vzdělávací aplikace The Body VR. Díky ní může student doslova proplouvat lidským tělem, pohybovat se uvnitř cév a tepen nebo nervovou soustavou. V budoucnosti bude možné, aby si každý člověk virtuálně prozkoumal své vlastní tělo, nasnímané ve 3D. Půjdete-li v budoucnu na operaci srdce, budete mít možnost prodělat tuto operaci nejdříve nanečisto - ve virtuální realitě. 

Větší šanci na skutečné zapojení do výuky má vzdělávání dospělých a vysoké školství. Vysoké školství musí absorbovat technologický pokrok ve větší míře, než je běžné na pomalé a zkostnatělé české školství. A vzdělávání dospělých je flexibilnější a využívá jiné andragogické postupy, které jsou komplementární s virtuální realitou.

 

A teď k budoucnosti. Jak by to mohlo vypadat?

Přihlásíte se - dejme tomu - na virtuální kurz lektorské dovednosti. 3D Chatbot vás nejprve důkladně proklepne - jak na tom jste, jaké máte konkrétní potřeby atd. Vzdělávací instituce, která kurz nabízí, je z Los Angeles a účastníci jsou z celého světa, ale to nepředstavuje žádný problém. Angličtina je samozřejmost a kdybyste snad měli problém, online překladače, vkomponované do virtuálního prostředí, jsou díky strojovému učení už tak pokročilé, že se klidně dá mluvit a naslouchat i v češtině nebo svahilštině. 

Doma nebo v práci se postavíte do své pohybové platformy, která vám umožní pohybovat se libovolně ve virtuálních světech. Jejího poněkud primitivnějšího předchůdce si můžete koupit už dnes i u nás. Nasadíte headset a rázem jste ve virtuální učebně.

Kolem vás jsou avataři dalších účastníků kurzu, mluvící na sebe všemožnými jazyky - jen si nezapomeňte na virtuálním ovladači zapnout titulky. I vy máte svého avatara, kterého si pečlivě pipláte. Před vámi je avatar lektora. Je to samozřejmě fešák a sympaťák od pohledu, jeho majitel do něho zajisté nasypal pěkné peníze. Anebo možná to někdy bude i virtuální robot, já ale stále věřím, že lektor, byť bude navenek vystupovat jako avatar ve virtuálním prostředí, zůstane člověkem. Jen bude mít trochu jinou funkci. Bude spíše průvodcem ve vzdělávání, osobním koučem. 

Vlastní gro vzdělávání se bude odehrávat v konkrétních virtuálních simulacích, mimo jakékoli virtuální učebny. Během okamžiku budete najednou vy jako lektor a budete mít za úkol vést skupinu účastníků ve vašem virtuálním workshopu. Vaši lidé nebudou skuteční lidé, ale virtuální roboti, kteří byli umělou inteligencí vytrénováni k tomu, aby vám kladli záludné otázky a vystavovali vás různým záludným lektorským situacím. Centrální umělá inteligence vám poté udělí zpětnou vazbu - kde jste to zpackali a co příště dělat lépe. Jako moderní lektor samozřejmě i vy využíváte virtuální reality, takže v tom virtuálním kurzu půjdete do dalšího virtuálního prostředí, do jakési virtuality nad virtualitou. 

Pak se zas vrátíte do oné virtuální učebny s avatarem lektora a kurz vás nažene do dalších virtuálních modulů.

Díky tomu bude vše šité přesně na míru, pro vaše potřeby. VR-based Learning vám umožní dovednosti a znalosti získat v naprosto realisticky vypadajících světech. Vlastně to bude podobné jako v té virtuální autoškole, o které píšu na začátku. Vše kolem vás bude šíleně reálné, jen vy budete mít jistotu, že vás to nezabije. Že je to zatím jen na zkoušku.

A ještě jedna zajímavá výzva pro vzdělávací sektor. Dnes je virtuální realita silně tažena herním průmyslem. Spousta počítačových i virtuálních her má edukativní prvky, např. Minecraft se dnes využívá i na některých českých školách. A mluví se už dlouho o gamifikaci učení. 

Já si ale myslím, že Komenského známé heslo “schola ludus” se může v budoucnosti obrátit na “ludus schola”, tedy hra školou. Dnes se vzdělávání gamifikuje, ale protože virtuální hry, za nimiž stojí překotně se rozvíjející herní průmysl, budou dosažitelné pro stále větší počet lidí, je možné, že to bude naopak - hry se budou adjustovat tak, aby korespondovaly s výukovým procesem. Jsem přesvědčen, že ve vývojářských týmech budoucnosti se uplatní špičkoví andragogové a pedagogové. Je totiž výhodnější a efektivnější ovlivňovat výslednou podobu her, které potom budou masivně využívat vzdělávací instituce a školy, nežli naopak. 

Kdo má dostatek fantazie, může si pohrát s těmito fantaskními vizemi sám. Je nasnadě, že lidé budou díky virtuální realitě konfrontováni s obrovskými, patrně přímo existenčními problémy. Jaká pravidla budou platit ve virtuálních světech? Kdo tam bude mít moc? Vláda a demokraticky volené instituce, nebo nadnárodní firmy, tvůrci virtuálních světů? A co když nějaký student ve virtuálním světě, kde bude žít každý, zastřelí svého učitele či lektora, třeba veřejně? Bude ho stíhat naše pozemská policie a soudy, nebo to bude v rukách nějakého operátora konkrétní virtuální platformy? 

A vůbec, není tohle cesta ke konečnému rozkladu lidské společnosti, kdy jako bytosti z masa a kostí rezignujeme na fyzický svět, jehož funkce se omezí na uspokojení základních fyziologických potřeb? Propadneme se do světa sic magického, zároveň však světa, kde vládne buď naprostá anarchie, nebo naopak globální a oligarchicky řízená totalita, nad níž by se orosil i George Orwell?

Nevím. A dost možná to teď ani nechci vědět.

 

Praktický dovětek

Jen praktická rada vzdělavatelům na konec: ti chytřejší tohle vezmou jako příležitost. Teď, neboť později už bude pozdě. První krok - vyzkoušejte si to, nastudujte si to. Zajděte si třeba s rodinou do virtuální herny a nasaďte si známý headset HTC Vive Pro. A pak si sami pro sebe vizualizujte, jak by se tento koncept dal využít ve vašem vzdělání. 

Vytvořit si vlastní virtuální prostředí už dnes není ani tak technologicky a finančně náročné - zatím jste ale omezeni na straně účastníka vzdělávání. To se ale brzy změní.

A pokud máte dost sil, rozhlédněte se po nějakém vývojářském herním studiu. U nás v Česku jich máme dost a řada z nich slaví celosvětové úspěchy. Facebook nedávno koupil české studio Beat Games, tvůrce světově úspěšné virtuální hry Beat Saber. Na veleúspěšné počítačové hře Kingdome Come: Deliverance českého vývojářského studia Warhorse se podíleli historici a archeologové a používá se jako výukový nástroj ve školách. Proč by na takových hrách nemohli spolupracovat zástupci vzdělávacího sektoru?

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn