Přejít k hlavnímu obsahu
Blog
Blog

Přijímání seniorů do systému celoživotního vzdělávání

Díky neustále se zvyšující životní úrovni a stoupání podílu seniorů na chodu společnosti se stárnutí obyvatelstva stalo v Lotyšsku jednou z největších výzev. Podle údajů lotyšského statistického úřadu nebyl podíl starších osob (65+) na konci století vyšší než 15%, v roce 2019 ovšem toto číslo překročilo hranici 20%.

Díky neustále se zvyšující životní úrovni a stoupání podílu seniorů na chodu společnosti se stárnutí obyvatelstva stalo v Lotyšsku jednou z největších výzev. Podle údajů lotyšského statistického úřadu nebyl podíl starších osob (65+) na konci století vyšší než 15%, v roce 2019 ovšem toto číslo překročilo hranici 20%. V této záležitosti není Lotyšsko žádnou výjimkou, neboť v Evropské unii činí průměrný podíl lidí ve věku 65+ asi 20% obyvatelstva. Ve východní Evropě a v bývalém Sovětském svazu se neustále zrychluje proces stárnutí obyvatelstva díky pracovní migraci a také díky dalším důvodům. V Lotyšsku dochází ke stárnutí obyvatelstva v závislosti na regionech nepravidelně, obzvláště jsou tím postiženy některé regiony Latgalsko a Livonsko, stejně jako některá města. Demografické prognózy ukazují, že lotyšská společnost už nebude nikdy tak mladá, jako tomu bývalo dříve. V následujících desetiletích bude stárnutí obyvatelstva pokračovat a zvyšovat se a podíl starších osob bude razantně stoupat.

Stárnutí obyvatelstva je zdlouhavý a nezvratitelný proces, který nemůžeme zastavit, ale můžeme se pokusit zmenšit jeho negativní důsledky. Díky těmto zjištěním může být pojem stárnutí chápán zcela nově a v této záležitosti může dojít ke změně myšlení lidí.

 

 

Stereotyp vzniklý v posledních letech, který hodnotí stáří jako „strávení posledního etapy života“, je z dnešního pohledu neplatný, místo toho by se měl rozvíjet zcela nový obraz stáří jako doby aktivní, mnohostranné a smysluplné životní fáze.

Průměrná výše starobního důchodu v Lotyšsku patří k nejnižším v Evropské unii. I kdyby byl ale důchod vyšší a odpovídal reálným cenám na trhu, nebyla by materiální stránka života jediným problémem, který dělá seniorům starosti. V masmédiích jsou neustále zveřejňovány zprávy na téma „chudý důchodce a jeho neuspokojené potřeby“. Tyto zprávy vytvářejí stálou nespokojenost u starších obyvatel, v jejich domovech a v jejich životních situacích. Ekonomicky aktivní osoby si starší lidi představují jako někoho, kdo o něco neustále žádá. To vede k deformaci morální hodnoty a vytváří představy, že zármutek, osamělost a ztráta smyslu života ve stáří si nezaslouží žádné pochopení. Sociální problémy, které s sebou stárnutí obyvatelstva přináší, nemůžou být řešeny pouze díky zvýšenému financování a dlouhodobému přístupu k medicínské a sociální pomoci.

K nejdůležitějším podmínkám kvalitního života pro starší lidi patří pravidelné sociální kontakty.

Výsledky výzkumu ukazují, že se u seniorů více než u zástupců jiných věkových skupin objevují rizikové faktory jako sociální izolace, osamělost, deprese a nemoci v souvislosti s poruchami centrálního nervového systému. Někteří, kteří jsou sociálně aktivní a setkávají se s ostatními lidmi, se cítí mnohem lépe a jsou i spokojenější s kvalitou svého života. A zcela naopak: senioři, kterým chybí sociální kontakt, se často cítí osamělí a trpí sociální izolací. Pro starší lidi jsou nové chutě, vůně, pohyby a emoce neméně důležité než pro mladé lidi. Toto není jen dlouhá chvíle, ale jde o získání dobrého tělesného a psychického zdravotního stavu. Z tohoto důvodu je důležité rozšiřovat principy aktivního stárnutí, nabízet možnosti celoživotního učení a zapojování seniorů do všech oblastí života.

Část starších lidí neví, kde mohou získat pomoc nebo kam se obrátit pro radu. Špatně se vyznají v pravých příležitostech, zákonech a předpisech. Kvůli tomu se senioři cítí ve styku s úřady nejistě a mají strach hájit své zájmy, protože vyrostli v dobách absolutismu, v důsledku kterého patřily k nejdůležitějším lidským vlastnostem svědomitost a poslušnost. Většina lidí ve věku 65+ žije sama nebo je ovdovělá. Většinou jsou to ženy, neboť jejich průměrný věk, kterého se dožívají, je vyšší než u mužů (v Lotyšsku činí rozdíl 10 let). Po ztrátě životního partnera a přátel se cítí lidé osamělí a nadbyteční, mnozí jsou vystavováni psychickému, a někdy dokonce i tělesnému násilí. Kromě toho jsou neustále konfrontováni kvůli věku, neboť ve společnosti panují negativní stereotypy o starších lidech.

Následky stárnutí obyvatel se projevují v mnoha oblastech. Kromě poklesu počtu lidí v produktivním věku klesají i příjmy z daní, a to vede k problémům v části sociálních domácností, které jsou využívány jako zajištění sociálních jistot. Toto ohrožuje životní úroveň všech věkových skupin obyvatelstva. Hospodářský růst klesá, struktura pracovního trhu se mění a vzniká nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Konzum neodvratitelně klesá, úspory ubývají. Stoupající podíl starších lidí ve společnosti způsobuje dlouhodobě stále větší výdaje na lékařskou péči. Existují také zásadní politické následky, jak ukazují poznatky ze zemí, které mají zkušenosti s přestárlým obyvatelstvem, jako je například Japonsko, kde jsou politici přímo závislí na nejsilnější sociální skupině – seniorech. Senioři mají obrovský vliv, protože starší generace se tradičně aktivněji účastní voleb, než je tomu u mladší generace. Mnoho politických a ekonomických rozhodnutí je přijímáno právě v zájmu seniorů.

 

Celoživotní vzdělávání pro seniory

 

Jedna z obvyklých praxí při redukci negativních následků stárnutí obyvatelstva je celoživotní vzdělávání (lifelong learning) pro seniory. Mýtus, že člověk s věkem ztrácí schopnost osvojovat si nové poznatky a dovednosti, byl zcela vyvrácen, již dlouhou dobu se mluví o kontinuálním celoživotním vzdělávání. V některých případech je účast na programech celoživotního učení spojena s přáním pokračovat v kariéře, ovšem v poslední době vznikají v některých zemích také speciální vzdělávací zařízení pro seniory, kteří již nemají v úmyslu nadále pracovat.

 

Univerzity pro seniory/ univerzity třetího věku (z anglického The University of the Third Age – U3A) jsou jedním z celosvětově rozšířeného hnutí, které nabízí ve svých cílech mnohostranné způsoby vzdělávání a formy organizace práce. Dohromady jsou cíle U3A (zahrnutí seniorů do sociálního života, posílení zdraví, profilaxe izolovanosti a osamělosti) a programy podobné, i když mají tato zařízení v nejrůznějších zemích rozdílná pojmenování: otevřená univerzita, univerzita pro volný čas, veřejná vysoká škola, generace překračující univerzita, univerzita pro každý věk a další. Přes rozdíly mezi jednotlivými U3A modely využívají senioři velmi aktivně příležitost se vzdělávat, osvojovat si užitečné dovednosti a kompetence, nezůstávat pozadu během společenského vývoje. Jeden z nejdůležitějších výsledků je přitom systematické zaměstnávání mozku s cílem odvrátit neurodegenerativní poškození (Alzheimer, Parkinson a další) nebo je přinejmenším posunout na pozdější dobu. Seniorům jsou většinou nabízeny výukové cykly, jako jsou počítačové kurzy, právo a finance, základy zdravé výživy, základní znalosti v anglickém jazyce nebo další cizí jazyky, tanec, sborový zpěv, ruční práce a ostatní. Se zvyšováním úrovně vzdělávání starších lidí se zlepšují jejich znalosti v oblastech služeb nabízených státem a bankami v podobě elektronických služeb, aktivně se podílejí na dobrovolnictví a existují další pozitivní změny v obrovském množství v podobě sociálních důsledků.

 

V Lotyšsku nejsou senioři prozatím přijímáni do systému celoživotního učení, první kurzy jsou nabízeny nyní v Rize a Daugavpils. V Kraslavě byla v roce 2015 otevřena podobná univerzita jako U3A „Škola seniorů“ (o tom více na facebooku na Senioru skola/Школа сениоров (externí link), která nabízí kurzy jednou týdně v centrální knihovně. Každého setkání se účastní okolo 30 seniorů, aby zde užitečně strávili svůj čas a něco nového se naučili. Podobné školy pro seniory existují ještě ve dvou dalších městech v Kulize a Algoně. Většina starších lidí navštěvuje kurzy a studijní cykly, protože touží po znalostech a chtějí potkávat nové lidi. Certifikáty a diplomy zde nejsou tou hlavní věcí.

 

Zkušenosti takových vzdělávacích center ukazují, že aktivní způsob života v nás vyvolává pocit sounáležitosti s nějakou skupinou se stejnými zájmy a pomáhá nám odvést pozornost od špatných pocitů, smutných myšlenek a strachu. Pokud mají lidé pravidelné a zajímavé zaměstnaní, jsou mnohem méně ohroženi depresemi, jsou méně nemocní a mnohem méně vyhledávají lékařskou pomoc, lépe se orientují ve společenských procesech a pociťují mnohem větší radost ze života.

 

Lotyšské obyvatelstvo si teprve nyní začíná zvykat na novou demografickou situaci a začíná přemýšlet o perspektivách pro další roky a o budoucnosti. Zároveň jsou si senioři stále hodně vědomi svých nevyužitých možností a po dosažení důchodového věku chtějí ještě po dlouhou dobu vést smysluplný život.

 

Tatjana Azamatova, zakladatelka spolku Agentura pro sociální rozvoj „Fünf Rudel“ (Pět vesel). Spolek organizuje a implementuje kurzy neformálního vzdělávání pro lidi v důchodovém věku ve „Škole seniorů“ v Kraslavě. Autorka má bakalářský titul ze sociologie a magisterský diplom v managementu.

 

Login (4)
Štítky

Chcete jiný jazky?

Tento dokument je k dispozici také v jiných jazycích. Vyberte jeden níže.

Want to write a blog post ?

Don't hesitate to do so! Click the link below and start posting a new article!

Nejnovější diskuze

Nový web EPALE – problémy a dotazy

České národní středisko EPALE by vás, členy komunity EPALE, chtělo požádat, abyste v této diskuzi sdíleli zjištěné nedostatky nebo vaše dotazy, týkající se například vkládání nového obsahu na platformu.

Více

EPALE diskuse: rozvíjení dovedností pro zdravý život v éře COVIDU!

Zúčastněte se diskuse a nenechte si ujít její přímý přenos!

Více

EPALE 2021 tematická zaměření. Začínáme!

Zveme vás, abyste svými příspěvky a odbornými znalostmi obohatili rok, který nás čeká! Začněme tím, že se zapojíme do této online diskuse. Online diskuse se bude konat v úterý 9. března 2021 od 10:00 do 16:00 SEČ. Písemnou diskusi představí přímý přenos s úvodem k tématickým okruhům roku 2021 a za redakční radu EPALE ji budou hostit Gina Ebner a Aleksandra Kozyra z EAEA.

Více