European Commission logo
Vytvořit účet
Blog
Blog

Rozhovor EPALE: Joke van der Leeuw-Roord o budování kulturního dědictví napříč komunitami

Jak můžeme překonat nacionalistickou představu kulturního dědictví? Jak vybudovat sdílenou, nadnárodní paměť?

EPALE interview: Joke van der Leeuw-Roord

Paní Leeuw-Roord, představte nám prosím Evropskou asociaci učitelů historie a její práci. Jaké jsou jeho hlavní cíle?

EuroClio byla založena před 30 lety, v roce 1992, a když jsme začínali, základní myšlenkou bylo vytvořit evropské společenství praktikujících. To zahrnuje lidi ve vzdělávání a výuce, stejně jako vytváření různých nástrojů k vytvoření přeshraničního přístupu k historii. Vzhledem k tomu, že historie nikdy nebyla v evropském projektu pozitivním prvkem, protože jde převážně o násilné konflikty, evropské myšlence příliš nepomohla.

Když se podíváte na základní myšlenku EuroClio, je to demokracie a mír – bylo tomu tak v roce 1992 a je tomu tak i v roce 2022. Postupem času jsme ale začali chápat, že historie je složitější a citlivější. Takže když uvažujete, co je nyní považováno za nejdůležitější, uvědomíte si, že samotný termín Evropa byl odsunut stranou a naše zaměření se přesunulo z pedagogů na studenty. A zajímavé je, že to byl pomalý proces učení a nebylo to kvůli hnutí zvenčí nebo politickému tlaku, ale bylo to spíše pochopení mezi samotnými praktikujícími.

Prosím řekněte nám více o Europeana.

Europeana má dva velmi odlišné rysy, které často mimo ni vytvářejí trochu nedorozumění. Na jedné straně máme platformu, kde mohou organizace kulturního dědictví spolupracovat a budovat kapacitu pro vytváření standardů pro svou práci. Má samostatnou webovou stránku s názvem Europeana Pro, což je pro celou komunitu, aby spolupracovala, rozvíjela nápady, zlepšovala procesy atd. Na druhé straně Europeana portál je digitální sbírka více než 50 milionů položek digitálního kulturního dědictví z muzeí, archivů a knihoven.

V roce 2012, kdy jsem se stala členkou Rady Nadace Europeana, což bylo celé o digitalizaci, nevěděla jsem o tom nic! A pamatuji si, že jsem seděla a přemýšlela: "Co tady dělám?". Ale pak jsem viděla možnosti vzdělání, a to bylo něco, co mi bylo velmi blízké. V EuroClio jsme se již v polovině 90. let bavili o možnostech digitalizace ve vzdělávání. V roce 2012 byly zdroje digitálních aplikací ve vzdělávání stále vzácné. Evropský cíl publikovat více materiálů s otevřeným přístupem, které by byly dostupné pro výzkum, vzdělávání a také pro lidi. V současné době mluvíme o digitálním prostoru, kde vidíme, jak důležité je také propojovat digitalizované materiály, aby se ještě usnadnil přístup komunit.

Pokud se chcete dozvědět více o iniciativě Europeany GIF IT UP, přihlaste se na workshop EPALE Community Conference: Creative ways to engage people with culture!

Workshop Creative ways to engage people with culture

Proč si myslíte, že je třeba sdílet kulturní dědictví a jak mohou studující těžit z poznávání své vlastní a jiné kultury?

Zde hovoříme o transkomunitním a přeshraničním dědictví, které dává pojmu kulturní dědictví zvláštní význam. To má často dost nacionalistický podtext, což znamená, že jde o hmotné i nehmotné památky patřící ke kultuře konkrétní společnosti. Pro EuroClio a Europeanu je důležité jít nad rámec přístupů národních muzeí, památníků, pamětních míst a učebnic historie a využívat digitální dědictví k většímu dobru a budovat pocit sounáležitosti mezi různými komunitami. V tomto ohledu chceme nejen přimět studenty, aby si uvědomili bohatství kulturního dědictví, ale také komplexnost a citlivost historické paměti, budované prostřednictvím tohoto dědictví.

Myšlenka kulturního dědictví bývala příliš nacionalistická, například když někdo stavěl vlastní kulturu nad ostatní. Setkáním a výměnou jsme však vytvořili skvělé příležitosti k pochopení dědictví jiných národů. Myslím, že bylo nesmírně důležité, že jsme o tom začali diskutovat. A jakmile lidé cestovali, viděli cizí památky a památníky a tak dále, začali chápat, že za tím vším je mnohem větší příběh. Bohužel, kulturní dědictví má nadále nacionalistický podtext, zejména pro politiky. Byli jsme svědky nových národních kampaní za kulturní dědictví v mnoha zemích, a kupodivu ani ne tak před rokem 2000, ale určitě po. 

A jaká je podle vás hodnota sdílené paměti při budování komunit?

Podle mě je inkluze klíčová, pokud jsme skutečná komunita – to by byla moje první odpověď. To je téma, na které se zaměřujeme, a myslím, že je to názor, který už ve společnosti nemůžete minout. Nicméně, Caitlin Southwick řekl minulý týden během Výroční konference sítě Europeana:

"Není to jen inkluze, ale je to kulturní sounáležitost, kterou chceme podporovat: všichni členové společnosti vytvářejí kulturní dědictví. Inkluze je lákavá, sounáležitost znamená dělat něco společně."

Jsme utvářeni vzájemně odpovědní. Prostřednictvím budování tohoto pocitu sounáležitosti jsme společně aktivní při vytváření našeho příběhu, který se na oplátku může odehrát na místní úrovni, na národní úrovni nebo na mezinárodní úrovni. Rozhodující však je, že ať už bylo vybudováno jakékoli sdílené dědictví, ať mluvíme o jakékoli kultuře, žádná není lepší než jiná. 

Pokud se díváte do budoucnosti, pro mě je to způsob, jak dosáhnout toho, co chceme - začlenění a vytvoření pocitu sounáležitosti. Protože jinak máme stále naštvané lidi, kteří zažívají, že kulturní dědictví je pouze umění s velkým U. Slavná kulturní díla, jako jsou hrady, Rembrandtové a cokoli, jsou stále často považována za kulturní dědictví, a proto velkou většinu společnost velkou většinu minulosti opomíjí. Ale snažit se společně vytvořit reprezentativnější kulturní dědictví znamená, že musíme zahrnout všechny - obyčejné lidi, ženy, barevné a komunity LGBTQ+, protože všichni jsme součástí jednoho rozmanitého kulturního příběhu. Proto je budování komunity nesmírně důležité.

Přála byste si, aby EU lépe podporovala budování komunit, nebo si myslíte, že to musí vycházet z lokální úrovně?

Mezinárodními a mezivládními organizacemi, jako je např. Council of Europe, a UNESCO je vždy zprostředkována myšlenka, že občanská společnost hraje velkou roli. Nicméně, objevuje se stále stejný problém, že chybí finance. Evropská unie nejen morálně podporuje občanskou společnost, ale jistě také finančně. V zásadě si myslím, že EU byla pro nás všechny nesmírně důležitá, protože bez jejich pomoci by žádná z našich organizací nemohla fungovat tak, jak fungují. Když však vidím, kolik času zabere psaní žádostí o financování, výkazů práce a výkazů a jak účetnictví vede k dalšímu účetnictví... nakonec mám někdy pocit, že dokud je finanční zpráva v pořádku, je téměř považována za důležitější než skutečné výsledky. A to je myslím škoda. Přála bych si, aby EU věnovala více důvěry a více pozornosti udržitelnosti práce všech těchto tvrdě pracujících organizací občanské společnosti, protože jsou nejvěrnějšími zastánci sdílených evropských hodnot, mezi nimi zejména respektu k její bohaté kulturní rozmanitosti .


Joke van der Leeuw-Roord je zakladatelkou a dlouholetou ředitelkou společnosti EuroClio - The European Association of History Educators. Kromě toho byla generální tajemnicí Platformy celoživotního učení a také místopředsedkyní nadace Europeana. Z posledně jmenovaného odstoupila na začátku letošního roku po devíti letech služby.

Jako bývalá učitelka dějepisu, lektorka a poradkyně byla také aktivní jako redaktorka časopisu a také projektová koordinátorka při budování odborných kapacit v projektech výchovy k historii, dědictví a občanství po celém světě. Joke van der Leeuw-Roord je také konzultantem Rady Evropy, UNESCO, OBSE, International Alert a také Evropské unie.

Zajímá vás toto téma a chcete se dozvědět více? Na konferenci komunity EPALE jsme zorganizovali panelovou diskuzi týkající se těchto problémů!

Education, community and memory

Login (2)

Chcete jiný jazky?

Tento dokument je k dispozici také v jiných jazycích. Vyberte jeden níže.
Switch Language

Want to write a blog post ?

Don't hesitate to do so! Click the link below and start posting a new article!

Nejnovější diskuze

EPALE Diskuse: Budování inkluzivní jazykové rozmanitosti v Evropě

Učení se cizích jazyků je klíčem nejen pro sociální začlenění, mobilitu pracovní síly, ale také přispívá k soudržné a kulturně obohacené Evropě. Zúčastněte se naší další diskuse a diskutujte o roli jazykového vzdělávání v dnešní Evropě!

Více

Nový web EPALE – problémy a dotazy

České národní středisko EPALE by vás, členy komunity EPALE, chtělo požádat, abyste v této diskuzi sdíleli zjištěné nedostatky nebo vaše dotazy, týkající se například vkládání nového obsahu na platformu.

Více

EPALE diskuse: rozvíjení dovedností pro zdravý život v éře COVIDU!

Zúčastněte se diskuse a nenechte si ujít její přímý přenos!

Více