chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE - Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

Blog

Veřejné knihovny a jejich příspěvek k inkluzi a učení

26/10/2020
od Daniela Krtičková
Jazyk: CS
Document available also in: EN SK FR DE IT PL ES

 

 

The small village of Tvindefossen in Voss, Norway

Naše krátká studijní cesta, která byla zorganizována našimi hostiteli Henrikem Arvidssonem a Margit Lødemel z norské státní agentury Diku, měla za cíl zjistit, jaká je role knihoven jako center inkluze a učení.

První setkání se konalo v Bergenu a poskytlo nám šanci pobavit se s ostatními knihovníky o rozdílech a podobnostech při zakládání a provozování knihovnictví a o jejich očekáváních.

Účastníci pocházeli z Dánska, Estonska, Irska, Itálie, Chorvatska, Litvy, Nizozemí, Norska, Rakouska, Polska, Portugalska, Skotska, Švédska, Slovenska, Španělska a z České republiky.

 

Den 1: Role knihoven v Norsku a praxe v evropských knihovnách

 

Po úvodní uvítací a seznamovací části objasnila Elin Golten (knihovna v provincii Hordaland), jak se od roku 2014 změnil norský zákon o knihovnictví: knihovny se staly místem materiálních sbírek, místem k nezávazným setkáním pro rozhovory a diskuze – došlo zde k přechodu od sbírek ke komunikaci. Elin vysvětlila, jak norské knihovnictví tato očekávání zvládlo, knihovny se totiž staly otevřenými fóry pro všechny.

 

V malých skupinách jsme hovořili o praktikách a postojích v našich vlastních zemích. Toto začínalo už hned od otvírací doby knihoven, které redukují dostupnost, až po využití dobrovolníků, kteří mají pomoci při rozšiřování služeb poskytnutých knihovnami, a tím spojených rizik, že dojde ke snížení role kvalifikovaných knihovníků. Další témata byla probírána ve workshopech a jednalo se o digitální a komunikativní kompetence a podobná představení v knihovnách stejně jako nabídky na podporu při vyplňování formulářů a při využití státních služeb, které jsou dostupné pouze v online podobě.

Voss library with a view of beautiful mountains through high windows behind a man reading

Veřejná knihovna Bergen jako „studijní prostor“

Navštívili jsme Veřejnou knihovnu v Bergenu a na její prohlídce jsme se dozvěděli, jak byla tato ohromující budova přizpůsobena aktuálním potřebám. Vedle mnohých rozsáhlých sbírek zde najdeme četné prostory orientované na čtení, mezi nimi i poslechový sál, kavárnu, hudební a divadelní scénu stejně jako obrovské množství dat v elektronické podobě.

Odborný personál knihovny a mnoho pomocného personálu mluvilo nadšeně o své práci při přípravě a organizaci výukových možností pro uživatele: jsou zde noví obyvatelé země s jejich požadavky na jazykové vyučování, teenageři, kteří mají zájem o účast na kurzu programování a třeba i semináře pro starší lidi se zaměřením na nové technologie. Přitom je vždy k dispozici káva a koláč. Stejně jako v celém Norsku fungují knihovny v Bergenu také jako místa, kde se dají konat různá představení, školení a kde je možné setkat se zážitkovým učením například pro Červený kříž, pro pomoc s domácími úkoly a nabízí se zde také možnost popovídání si v kavárně.

 

Den 2: Návštěva knihovny Voss – dojem z tamní praxe a z praxe v ostatních částech Norska

Jízda železnicí nádhernou krajinou nás dovedla do překrásné obce Voss známé pro svoje zimní extrémní nabídky, ale také pro svoji kulturu a umění. Knihovna je umístěna ve stejné budově jako organizace pro vzdělávání dospělých a nabízí kino, místnost pro přednášky a diskuze, divadlo, taneční studio a konferenční místnosti.

 

Po prohlídce tohoto atraktivního zařízení mluvili zaměstnanci z jiných norských knihoven o aktivitách, které občané a obec společně podnikají. Při tom jde často o to, aby se lidé podnítili k rozhovorům, aby se lidé vzájemně dostali do kontaktu a především ti, kteří by se za normální situace asi nikdy nesetkali. Dále zde jde hlavně o prolínání staré a nové kultury, znovu připomenutí (příběhy z historie, tradiční řemesla, folklor, lidová hudba stejně jako programování, poradenství pro manipulaci s vlastními zařízeními a pokémony).

 

Závěrečný den: Výměna názorů a zkušeností

Po nějakých dalších příspěvcích z norských knihoven se diskutovalo v malých skupinách o tom, které možnosti bychom mohli my sami vyzkoušet v našich vlastních zemích. Většina skupin se shodla na podobných aktivitách v oblasti technické a jazykové podpory. Přístup k navázání spojení, tedy zahájení rozhovorů s jinými organizacemi, se zdál být značně rozdílný – pokud nemohou knihovníci poskytnout žádnou pomoc a podporu, jsou většinou v takovém postavení, že musí nabízet pouze neutrální prostor k přednáškám a někdy fungují také pouze jako neutrální prostředník pro neobvyklá partnerství.

Inkluze znamená zapojení každé osoby, která se cítí být vyloučená nebo si není jistá svým postavením v tomto případě v knihovně. Otevřít dveře těmto lidem a poskytnout jim důvěru a kompetence k tomu, aby zvládli tento přechod, je hlavní úlohou knihoven. K těmto osobám počítáme i přistěhovalce/ azylanty a nové občany země, kteří hledají svoji cestu ve společnosti, dále lidi s omezenými kompetencemi, starší osoby, kteří v důsledku neustále rychle rostoucí technologické změny trpí izolací a vyčleněním ze společnosti, stejně jako starší mladistvé, kteří se od knihoven často odvrací a vrací se až s velkými životními změnami ve svých osudech (rodičovství, nezaměstnanost).

 

Mnoho z norských účastníků konference informovalo o aktivitách, které společně podnikají mladí a starší lidé, aby se vzájemně podporovali (jazyková výuka, pomoc s technologiemi). V rámci toho vznikají užší společenství a mezigenerační přátelství. Přednášky na podporu tradičních řemesel a kultury pomáhají novým občanům lépe se integrovat a překonávat rychleji bariéry. Kontakty na organizace, které se starají o osoby s psychickými problémy, stavějí mosty a posilují sebevědomí a participaci. Pravidelně společně jí – pokud je k dispozici káva a koláč: tyto příležitosti pomáhají lidem se odreagovat a uvolnit a společně si popovídat.

Bergen library interior showing the first and second floors

 

Závěrečné zamyšlení

Samozřejmě zde někdy existují i nesrovnalosti: rozhovory na veřejných místech jsou konečně poměrně hlasité! Běžní uživatelé se mohou díky těmto změnám cítit být zatlačení na samý okraj, nebo se mohou cítit zastrašení. Přitom je důležité naslouchat všem a starat se o to, aby byl nabízený prostor vhodný pro všechny bez rozdílu. Knihovny by měly společně využívané prostory zařídit podle možností flexibilně, aby mohly rozšířit svoji nabídku – také náklady jsou totiž jedním z faktorů, které musíme brát v potaz. A konečně: opatření jsou neustále měněna podle potřeb lidí a organizací, jejich názor je vítaný a je jim zde opravdu nasloucháno.

 

Poslání norských – a také ostatních – knihoven je jasné. Abychom udělali knihovny opravdu atraktivní, potřebujeme flexibilitu, podporu a schopnost se přizpůsobit. Pokud chceme porazit izolovanost a podnítit lidi k navazování kontaktů a ke komunikaci, musíme vytvořit odpovídající skutečný prostor. Abychom připravili knihovníky na toto nové prostředí, je nutná podpora a opatření předávána v kurzech. V budoucnosti totiž mohou knihovníci fungovat jako moderátoři, organizátoři a mluvčí a musí umět správně naslouchat. Kromě toho jsou tedy nutné znalosti i technologií, které tuto jejich úlohu podpoří.

Knihovny jsou skvěle vybaveny, aby byly schopny poskytovat servis lidem i organizacím a vzájemně je propojovat. Musíme lidi nalákat na to, co dobře umíme. Předjímání společenských a technologických změn a schopnost na ně reagovat je jedinou možností, jak mohou knihovny i nadále relevantně fungovat. A také proto, že i v budoucnosti zůstanou neméně důležité.

Claire Roberts

Claire Roberts je knihovnice se zaměřením na informační kompetence a pracuje v oddělení pro knihovnické služby v The City of Glasgow College ve Skotsku. Vede oddělení čtenářského rozvoje a podporuje budování kompetencí na vyhledávání zdrojů a odkazů. Zároveň pracuje se studenty anglického jazyka jako druhého cizího jazyka a jako speciální pedagog pro mladé lidi, kteří v knihovně absolvují odbornou praxi. The City of Glasgow College je se svými 15 000 studujícími největší vyšší odbornou školou ve Skotsku.

 

/cs/file/clairerobertsjpgclaire_roberts.jpg

Claire Roberts

 

Toto by vás rovněž mohlo zajímat:

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn Share on email
Refresh comments Enable auto refresh

Zobrazuje se 1 - 1 ze 1
  • Obrázek uživatele Viviana Vitari
    Dear Claire, 
    this report is very effective indeed. It is a quick and realistic description of public libraries since the Unesco Manifesto was published. There’s also a new aspect that you are emphasizing, that I like. In Norway there is even an Act to support a mission and a vision at a time. I suggest a document entitled “COMPETENCES FOR DEMOCRATIC CULTURE. Living together as equals in culturally diverse democratic societies “. On the internet: rm.coe.it 
    It is a product of the Council of Europe in 2016. It says that we all have to cultivate a “culture of democracy”. They do not use the word “democracy”. "This is to emphasise the fact that, while democracy cannot exist without democratic institutions and laws, such institutions and laws cannot work in practice unless they are grounded in a culture of democracy, that is, in democratic values, attitudes and practices". So it is necessary for citizens to acquire a range of competences to participate effectively in a culture of democracy, but at the same time these competences are not enough to realize it, because democratic participation also requires appropriate institutional structures. We all need both: personale competences and governments/institutions.
    The example you wrote about seems to be within this framework. So, we can say that libraries create futures, while Governments give the democratic roadmap and together they develop social inclusion.  

    Thanks a lot for your report.