Blog
Blog

Projekt č: 2020-1-CZ01-KA204-078269 „Saving water“

Vzdělávací kurz: „Chraňme vodu v rostlinné výrobě“

ONDO společnost

Tým zemědělských odborníků a agronomů společnosti Ondo Company“ velmi dobré zkušenosti s budováním a integrací řešení pro automatizovanou kapkovou závlahu, přesnou výživu rostlin a řízení klimatu pro skleníky a otevřená pole. Společně s kvalifikovanými a zkušenými softwarovými a hardwarovými specialisty vytvořili spolehlivé technologické zařízení, které splňuje potřeby farmářů a zároveň je snadno využitelné. Závlahový systém ONDO je automatický systém. Skládá se ze zdroje vody (podzemní nebo povrchová), čerpadla, řídící jednotky, rozvodů a trysek. K systému je možno připojit i zařízení pro aplikaci kapalných hnojiv. Tento závlahový systém je možno používat ve vnitřních prostorách ( skleníky nebo fóliovníky) nebo venkovních prostorách (pole nebo zahrady). Využití je při řádkové výsadbě u zeleniny, drobného ovoce i květin. Proti klasickým závlahovým systémům užívaných v Bulharsku tento systém dokáže uspořit až 30% vody, sníží spotřebu hnojiv až o 20% a zvýší výnos až o 20%. Systém je dodáván i do zahraničí – např. Řecko, Rumunsko, Severní Makedonie, Turecko a Srbsko. Systém firma stále vyvíjí a vylepšuje. Současný systém je již 3. generace.

Botanic zahrada Borika

Botanická zahrada Borika byla založena v roce 2016 vesnice Borika. Po absolvování katedry Krajinářství a ochrana životního prostředí při Geologická a geografická fakulta Sofijské univerzity „St. Klimentu Ohridskému “, jeho zakladateli, panu Yassenovi Ivanovovi, se podařilo uskutečnit svůj sen vytvořit místo, které podporuje ochranu životního prostředí a umožňuje každému dozvědět se něco nového o přírodě, vidět vzácné druhy rostlin z Bulharska a jiných částí světa.

Majitel botanické zahrady nám rovněž ukázal plevelné rostliny, které jsou invazivní a pro farmáře nepříjemným plevelem na polích a ostatních zelených plochách jako je např. Křídlatka japonská (Reynoutria japonica).

PAISII HILENDARSIKY Univerzita

V současnosti má Biologická fakulta více než 50letou historii. Ročně na ní studuje přes 1000 studentů fakulta v několika bakalářských oborech – Biologie, Biologie a chemie, Ekologie a ochrana životního prostředí, Molekulární biologie a bioinformatika, Ekologie a biotechnologická produkce a Lékařská biologie, biologie a fyzika. V rámci oddělení fyziologie rostlin a molekulární biologie existuje samostatná laboratoř pro genetické inženýrství. Stovky publikací (včetně pojednání) v Bulharsku a mnoha dalších zemích svědčí o vědeckém výzkumu vysoce kvalifikovaných pracovníků fakulty.

Zde jsme se setkali s týmem pedagogů, kteří projevili zájem o náš projekt a zároveň představili svůj projekt k ochraně vody zaměřený na kontaminaci vody a její dopad na vodní živočichy. Zároveň projevili zájem o spolupráci v novém projektu. Výměna zkušeností sa nápadů byla velmi přínosná pro obě strany.

Institut genetických zdrojů

Zachování genetických zdrojů rostlin, které jsou součástí bulharského kulturního dědictví, je hlavní povinností Institutu pro genetické zdroje rostlin „K. Malkov“ se sídlem ve městě Sadovo v Bulharsku, které se nachází 15 km od Plovdivu. Oblast má typické kontinentální klima – teplá léta a chladné zimy. IPGR obhospodařuje 270 ha orné půdy, z toho 155 ha jsou pokusná pole a 115 ha semenná základna. IPGR má Národní genovou banku semen, botanickou zahradu, herbář, počítačové centrum a specializované laboratoře: výzkum semen, ochrana rostlin, biochemie, fyziologie rostlin, zemědělská chemie, rostlinná biotechnologie a kvalita zrna. Ústav genetických zdrojů rostlin je akreditován pro výchovu řádných i externích doktorandů ve vědním oboru „Šlechtění a semenářství plodin“. IPGR má kvalifikovaný vědecký personál a dobré zázemí pro výukové praxe a stáže pro studenty a manuál pro absolventy a postgraduální studenty v různých směrech zemědělské vědy.

V tomto ústavu jsme měli velmi zajímavou přednášku o pěstování suchomilných druhů plodin, především porovnání produkce kukuřice a cukrového čiroku s dopadem na spotřebu živin, vody a jejich výnos. Zároveň jsme navštívili pokusná pole a sklady pro uchování genetických rostlinných materiálů, jejich administrativu a evidenci.

Maritsa Institut

Výzkumný ústav rostlinných plodin Maritsa, Plovdiv je národní výzkumné centrum pro vědecké, vědecky aplikované aktivity a rozšiřující služby v oblasti zeleninových plodin a šlechtění brambor, technologií pro pěstování zeleninových plodin. Institut se nachází v údolí Thracian – největší oblasti produkce zeleniny v Bulharské republice. Tento ústav je výzkumným pracovištěm ve struktuře Zemědělské akademie. Úspěchy vědců v MVCRI jsou dobře známé v zahraničí, což z nich dělá konkurenceschopné partnery ve výzkumných studiích v obor rostlinné výroby.

Velmi poutavá byla přednáška o nové odrůdě „růžového rajčete“, která je krátce představena na trhu nových odrůd zeleniny. Institut se rovněž zabývá výzkumem luskovin a jejich nutričních hodnot, které se měří v laboratořích. Měli jsme možnost navštívit jak laboratoře, tak i skleníky, kde se nové a stávající odrůdy znovu testují.

Růžová pole a destilace

40 km od Plovdivu, ve vesnici Brezovo Zelenikovo byl postaven největší růžový pivovar na Balkánském poloostrově. Lihovar je starý 93 let a ve své době patřil k nejmodernějším v této části světa - destilační systém využívající francouzskou technologii těžby růžového oleje. Velké zkušenosti, znalosti a snaha o dokonalost majitelů tehdejší společnosti „Shishkov and co“, představující největší výrobce a obchodníky s růžovým olejem v Bulharsku v období od 19. století do poloviny 40. let 20. století, byly investovány do jeho výstavby. století. Po znárodnění je pivovar růží ve správě bývalého státního podniku "Bulharská růže". V současnosti se jedná o jediné plně zachovalé a autentické rozárium v Bulharsku, prohlášené za kulturní památku jako architektonická a technologická hodnota. K lihovaru patří růžová pole.

Rostliny kvetou dva měsíce od ½ května až do ½ července. Květy růží se sbírají brzo ráno od 4 až 5 hodin a do té doby, než teplota vzduchu dosáhne 20 stupňů C, pak se olej z listů začíná vypařovat. Pro výrobu jednoho litru růžového oleje je zapotřebí 3 t lístků z růží. Během pracovní doby jeden pracovník nasbírá až 50 kg květů. Na destilaci růžového oleje se používá jednoduchá atmosférická destilace, přičemž teplo se získává spalováním mazutu a voda do chladičů na zpětnou kondenzaci vody s kapičkami oleje je získávána z podzemního vrtu.  Následně ohřátá voda je volně vypouštěna přes zásobní nádrž zpět do přírody. Za hodinu se spotřebuje 500 l / hod.

Botanická zahrada v Sofii

Univerzitní botanická zahrada - Sofia byla založena v roce 1892 prvním profesorem botaniky Dr. Stefanem Georgievem. V den inaugurace zasadil bulharský král Ferdinand I. dub (Quercus robur L.), do jehož kořenů vložil zlatou minci. Dnes dub se silným kmenem a korunou poskytuje chladný stín připomínající rozsáhlé dubové lesy pokrývající v minulosti Sofii. Její poslání Globální strategie pro ochranu rostlin je “katalyzátorem” pro spolupráci na všech úrovních – místní, národní, regionální a globální. Cílem je porozumět, chránit a udržitelně využívat nesmírné světové bohatství rozmanitosti rostlin. Mezinárodní spolupráce napříč hranicemi EU v rámci strategického partnerství zahrnujícího vysoké školy, ochranářské a výzkumné organizace (botanické zahrady, genové banky, univerzity, výzkumné ústavy, nevládní organizace) může smysluplně přispět k lepšímu porozumění problematice rozmanitosti rostlin. a jejímu možnému řešení. Botanická zahrada realizuje projekt HEI PLADI, který se opírá o konstruktivní spolupráci a integraci mezi pěti univerzitami, výzkumným ústavem a organizací, které všechny poskytují silné odborné znalosti v oblasti charakterizace rostlinné biodiverzity, managementu a ochrany a celoživotního vzdělávání.

 

Závěr:

Poslední mobilita v Bulharsku velmi dobře ucelila záměry a cíle našeho projektu “Saving water”. V této krásné části Bulharska jsme měli možnost porovnat přístupy a technologie k ekologickému zemědělství, poznali jsme možnosti využití suchomilných plodin a jejich využití v potravinářském průmyslu. Plantéže růží a jejich následné využítí ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu byla pro osattní účastníky skutečním zážitkem, protože v této oblasti má Bulharsko historickou tradici a hodnotu. Velmi příjemní mentoři nám ochotně předávali své zkušenosti a odpovídali na otázky. Vzájemná výměna zkušeností je vždy přínosná pro obě strany.

Login (0)

Chcete jiný jazky?

Tento dokument je k dispozici také v jiných jazycích. Vyberte jeden níže.
Switch Language

Want to write a blog post ?

Don't hesitate to do so! Click the link below and start posting a new article!

Nejnovější diskuze

EPALE Diskuse: Budování inkluzivní jazykové rozmanitosti v Evropě

Učení se cizích jazyků je klíčem nejen pro sociální začlenění, mobilitu pracovní síly, ale také přispívá k soudržné a kulturně obohacené Evropě. Zúčastněte se naší další diskuse a diskutujte o roli jazykového vzdělávání v dnešní Evropě!

Více

Nový web EPALE – problémy a dotazy

České národní středisko EPALE by vás, členy komunity EPALE, chtělo požádat, abyste v této diskuzi sdíleli zjištěné nedostatky nebo vaše dotazy, týkající se například vkládání nového obsahu na platformu.

Více

EPALE diskuse: rozvíjení dovedností pro zdravý život v éře COVIDU!

Zúčastněte se diskuse a nenechte si ujít její přímý přenos!

Více