Přeloženo z němčiny

V tomto blogovém příspěvku, který byl původně zveřejněn na www.careerguidancesocialjustice.wordpress.com (externer Link), diskutují Tristram Hooley, Ronald Sultana a Rie Thomsen o vlivu, který má koronavirus na naši profesní dráhu. Podle jejich názoru musí vláda uznat, že vzdělávání a kariérní poradenství vyžaduje v současnosti obrovskou podporu, protože profesní dráha mnohých lidí se díky koronaviru razantně změnila. Ale, jak dále argumentují, krizový managment v tomto případě nestačí. Vzdělávání a kariérové poradenství musí lidem také pomoci vysvětlit, jak bude utvářena politika a mocenské síly ve světě po koronavirové krizi. V této situaci musíme přemýšlet o tom, jak bychom mohli vytvořit trvalý právní, humánnější svět na základě nových norem.

V posledních letech jsme psali o tom, jak je důležité pomáhat lidem a společnosti v rozšiřování jejich představ o kariéře. Slovo kariéra nepopisuje jen časové období, kdy prodáváme náš čas na pracovním trhu těm nejlepším nabídkám. Mnohem více to je červená niť, která se vine našim životem a spojuje naši placenou práci s neplacenou, naše vzdělání, náš rodinný život, náš volný čas, naše občanství a všechny ostatní prvky našeho života. Kariéra znamená hledání nových cest lidského bytí v antropocentrismu, které jsou symbioticky zasazeny do našich obcí a ano do našeho stále více ohroženého životního prostředí.

Pokud je pojem kariéra hrdinou naší historie, potom je pojem „neoliberalismus“ jejím zločincem. Neoliberální struktury a kolonizace myšlení díky kultuře neoliberalismu změnily potenciál emancipačního příslibu kariéry (kdy my sami určujeme, jak s naším životem naložíme) v proces ovlivňovaný individualitou, soutěživostí, závislostí na platu a utiskování.

Naše kritika mnohých dosavadních publikací na téma kariéry vypadá, jako by se koncentrovaly pouze na emancipační schopnost jednání a způsob a zcela mimo pozornost stálo provedení, jak politická ekonomie tuto schopnost jednání formuje a vyčleňuje prvky seberealizace. Kariéra ovlivněná dobou neoliberalismu je sotva více než jen konkurenční boj a běh v křeččí kleci, která omezuje naši lidskou podstatu a dosazuje do všeobecného povědomí rušivé elementy.

V povědomí významu slova kariéra nebo profesní dráha jako cesta k lidskému vývoji na jedné straně a roli neoliberalismu při maření naděje a šancí na druhé straně, musí být bráno „kariérové poradenství“ potažmo vzdělávací a odborné poradenství (v tomto překladu bylo použito slova „career guidance“, poznámka EPALE Rakousko) jako hozená rukavice. Namítali jsme, že studijní a odborné poradenství je ve své podstatě vlastně cílenou možností, jak pomoct jednotlivcům nebo skupinám při přemýšlení o práci, volném čase a učení ve světle nových informací a zkušeností a jak myslet nově a v důsledku dosažení individuálních ale i společných opatření (Career Guidance for Social Justice). 

Myslíme si, že kariérové poradenství ve světě, ve kterém žijeme, podporuje lidské zdraví a blaho a emancipaci a může lidem pomoct zdolávat a překonávat nejrůznější mechanismy spojené s výzvami. My nechceme ignorovat moc v jejím kontextu spojenou s nejrůznějšími výzvami nebo jen tak přihlížet, neboť to znamená distancování se od slíbeného studijního nebo odborného poradenství, které má lidem pomáhat vést smysluplný život.

Kořeny naší práce leží jednoznačně ve finanční krizi z let 2007-2008. Zatímco stavíme na silné tradici práce založené na kritické pedagogice a na slabší tradici práce radikálního nebo emancipačního studijního a odborného poradenství, zvětšuje se krize neoliberalismu v roce 2008 a následné turbulence a stagnace pro nějakou novou diskuzi na našem území. Přísliby neoliberální rétoriky nekonečného růstu bohatství a konzumu se zdají být odsunuty. V podstatě se takové přísliby ukázaly být na jednotlivcích škodlivé jak pro lidi, tak i pro ekosystém, ve kterém žijeme. Po roce 2008 se rozšířily radikální názory o alternativních možnostech společenské organizace a my v malých koutech světa si pokládáme otázku, jakou roli může vzdělávací a odborné poradenství v této globální diskuzi o budoucnosti hrát.

Nástup koronaviru

V době, kdy o této věci píšeme, se ve světě objevuje zcela nový fenomén. Na jedné straně je to čas autoritativních politiků, čas Brxitu a čas zesilujícího pravicově nacionalistického extrémismu. Na druhé straně zažíváme nové formy protestů v podobě Grety Thunberg, strany Podemos ve Španělsku a nekalých projevů Labouristické strany ve Velké Británii a demokratů v USA. Zatímco by bylo dost obtížné porozumět mezinárodním sporům pozdějšího neoliberalismu, přinesl začátek roku 2020 na scénu koronavirus a zdá se, že tím obrátil vzhůru nohama všechna pravidla politické ekonomie.

Koronavirus se objevil z ničeho nic. Připomíná nám, že člověk není jediným aktérem na naší planetě a že se mohou přihodit věci, které nejsou výsledkem politiky, sociálních pohybů nebo politických či hospodářských systémů. Před očima nám dramaticky probíhá, což se zdá neskutečné, že dosavadní samozřejmosti našeho života se poměrně rychle, nově a poměrně bezdůvodně otřásají v základech a nebo mohou být dokonce i úplně zmařeny.

Ačkoliv nás koronavirus postihl zdánlivě náhodou, měli bychom se na celou situaci dívat v širším kontextu, jak napsala odbornice na pandemii Nita Madhav a její kolegyně už v roce 2017 v posledním století vzrostla pravděpodobnost pandemie v důsledku stoupající globálního rizika, zesílené integrace, přesídlování a změny využívání půdy, stejně jako zesilujícího vykořisťování životního prostředí“. Kromě toho zjistily, že země, které mají lepší systémy zdravotnictví a mají lepší schopnost přijímat jasná a systematická opatření, jsou při boji proti pandemii v lepší pozici. Poukazují také na některá nebezpečí, která jsou spojená s tím, že schopnost vyrovnat se s pandemií není po světě rozložena rovnoměrně, neboť jsme silní jen tak, jak silný je nejslabší článek v řetězu.

To vše nám má připomenout, že neoliberální myšlení a jednání nezapříčinilo koronavirus a že je svět ve své nynější podobě špatně vyzbrojen proti takové pandemii a přírodním katastrofám. To je ponaučení, které si mnozí z nás odnesli nebo museli odnést už z hurikákanu Katrina v roce 2005 a z jeho následků. Neoliberální politika, která je zaměřena na to vrátit stát zpět a převzít zodpovědnost za zdravotní a sociální péči jednotlivců, nevyhnutelně redukuje naši schopnost společně jako společnost čelit krizi, jako je pandemie. Jak napsal ekonom Will Davies, bude na „konec keynesiánství“ jako na vedlejší jev pohlíženo i z pohledu fiskálního a měnového. Neoliberální stát se totiž již nesnažil o společenské vedení. V současné době zažíváme nejrůznější způsoby reakcí vlád různých států – od těch, kteří neposkytují žádnou jasnou odpověď na současnou krizi, až po ty (především státy s vyvinutým sociálním systémem i hospodářsky liberální státy), které odškodňují nezaměstnané a pokrývají náklady na vyrovnání zaměstnanosti, zatímco jsou podniky v „odstávce“, jak píší ekonomové z Berkely Saez und Zucman.

Všechno toto vedlo k takovému humbuku, že i čelní politici z celého světa propadali panice a nejistotám o dalším chodu světa. Zatímco se někteří ideologové jako Brit Ian Duncan Smith drželi během celé doby neoliberální ideologie, hledají mnozí další nástroje, které by mohly pomoct zabránit sociální a hospodářské krizi. To má za následek pozoruhodné změny, například u bývalého republikánského US prezidenského kandidáta Mitta Romney, který náhle přemýšlel o bezpodmínečném základním příjmu a v Jižní Koree, která obdržela mezinárodní ocenění za silnou státní intervenci země.

Co se týká dlouhodobých následků pandemie, můžeme si představit nejrůznější scénáře. V optimistickém případě by se do léta mohlo vše vrátit k normálu. Realistické modely počítají s tím, že škody pro ekonomii budou značné, i kdyby pandemie díky nějakému technickému zázraku zmizela. V čase „sociální distance“ byly zavřeny mnohé restaurace, bary, letecké společnosti a obchody a bez rozsáhlé státní podpory by se neudržely na nohou. Vysoce kvalifikovaná práce se v této době z větší části přesunuje na síť. Zatímco je stále ještě nejasné, jestli se jedná o dlouhodobé změny, je nesporné, že se rozpoutal boj o novou podobu práce a pracovního života vůbec.

Jak do tohoto scénáře zapadá kariéra a kariérní poradenství?

Koronavirus přinesl nejzásadnější a nejkolektivnější posun v našich pracovních životech od dob druhé světové války. To se především týká dospělého pochopení toho, čeho jsme dosáhli v době klimatické krize a jisté je, že představy o práci na základě nekonečně rostoucí ekonomiky jsou zkrátka a jednoduše neudržitelné. Pandemie zničila naše zažité představy o práci, volném čase, rodinném životě a společnosti. Mnohé rady pro vybudování úspěšné kariéry se staly bezcennými. Ve světě, kde fyzická přítomnost v kanceláři, konvenční práce na síti a osobní pracovní pohovory patří minulosti, se i kariérní poradenství musí od základů radikálně a rychle změnit. Jisté je, že kariérní poradenství má odjakživa slabé stránky, pokud jde o neformální a choulostivé formy zaměstnání. V současném prostředí potřebují zaměstnanci ve ztížených pracovních vztazích neodkladnou pomoc a podporu, protože mnoho oborů, ve kterých denně pracovali, stojí před krachem.

Zatímco koronavirus představuje v první řadě ohrožení pro naše zdraví, mohlo by zde mít sekundární ohrožení – ekonomie – v mnohých ohledech ještě mnohem vážnější důsledky. Musíme počítat se zvýšenou nezaměstnaností, se značnými změnami v oblasti pracovních míst a se změnami náplní práce. S ohledem na uzavření škol a zákazů volnočasových aktivit musíme také očekávat, že se práce stane hlavní náplní života lidí a že bude úžeji spojena s rodinným životem. Zažijeme pravděpodobně vznik nových nerovností, neboť zaměstnanci – s výjimkou pracujících ve zdravotnictví, kteří zůstali v první linii – budou před nemocí schovaní za svými notebooky, zatímco někteří pracovníci budou tam venku vzdorovat nebezpečí onemocnění.

V takové situaci by mělo studijní a odborné poradenství plnit funkci důležité služby (viz také Emma Bolger k tomuto tématu). Jak si poradíme se změnami v přijímání nabídek, práce, rodiny a sociálního života vůbec? Jaké jsou ty správné strategie, jak zvládnout tyto změny v rovině jednotlivců i společnosti? Právě poradci ve studiu i profesní poradci by mohli převzít tuto úlohu a společně s občany hledat odpovědi na nejrůznější otázky. Studijní a kariérové poradenství může sloužit jako úrodná půda pro sebereflexi a také jako studnice vědomostí získaných díky společnosti. Samozřejmě to předpokládá, že budou své služby nabízet poradci online. Naštěstí je zde hodně lidí z praxe, na kterých můžeme stavět (viz např. zde a zde).

Vlády a ostatní zainteresované skupiny musí také velmi rychle reagovat na velké změny, které s sebou koronavirus přináší v oblasti práce, vzdělávání, volného času a musí se rozhodnout, zda je studijní a profesní poradenství opravdu tím druhem podpory, který je potřeba. Co si lidé budou myslet o vzdělávání, pracovním a studijním životě v nové budoucnosti? Vlády musí financovat poradenství jako část opatření, která budou nabízet v reakci na stávající krizi.

Od krize k transformaci

V současné situaci by velmi rychle poradenství spadlo do modu krizového managmentu a soustředilo se hlavně na to, aby lidem pomáhalo během pandemie a následně v závislosti na kariérním růstu. Takové využití by mohlo být nastaveno jako nevyhnutelné a mohlo by dojít k nebezpečí, že by byl vnější svět chápán jako pevná neměnná realita. Lidé zažívají v časech koronaviru novou realitu. Tyto zkušenosti v sobě zahrnují díky všem elementům komplexity také prvky, na kterých mohou jednotlivci ale i celé společnosti dále stavět.

Sociální distanc vytváří transformativní pedagogickou dynamiku, která je využívána nejrůznějšími zainteresovanými skupinami (politickými, náboženskými a ostatními) nejrůznějším způsobem, aby podpořila nejrůznější způsoby učení a přivedla lidi k různým závěrům. V takové situaci přichází naše úloha studijních a profesních poradců, kteří pomáhají lidem poznat, že i pro tuto krizi existuje celá řada řešení, která ale musíme pečlivě ověřit a že musíme přemýšlet, kdo z těchto řešení bude mít vlastně prospěch. Tento způsob analýzy může pomoct jednotlivcům se rozmyslet, jak by svoji profesní dráhu mohli vystavět efektivněji a zjistit, zda nejde v profesním životě jen o to naučit se, jak se dají zorganizovat video konference nebo jak se jich je možné zúčastnit. Mnohem více musí být vynaložena síla na to, jak si vydobýt zlepšení při placení sociálního pojištění, zdravotního pojištění, podpory v nezaměstnanosti a jak získat lepší kontrolu nad svým hospodařením.

Právě z tohoto důvodu můžeme argumentovat, že je využití studijního a profesního poradenství založeného na sociální rovnosti relevantní i v souvislosti s koronavirem. V Career Guidance for Emancipation představujeme pět základních pilířů systému poradenských služeb založených na sociální rovnosti. V souvislosti s koronavirem to vypadá následovně:

• Vytvoření kritického myšlení: V této době krize může poradenství lidem pomáhat porozumět současné situaci, aby na ni nereagovali pouze v osobní rovině z vlastního pohledu. To znamená, že povzbuzujeme lidi, aby přemýšleli o politických aspektech celé situace, jak se postaví k nařízením vlády, podniků a ostatních zúčastněných stran.

• Jasné pojmenování útisku. Už nyní je jasné, že se koronavirus nedotkne všech lidí stejně. Stoupá riziko u starších osob, osob s nějakým jiným onemocněním, lidí s oslabeným imunitních systémem, hrozí ztráta jejich práce, jejich zdraví a možná také jejich životů. Zároveň jsou také zaměstnavatelé staveni do prekérních situací, nastávají prekérní zaměstnanecké vztahy, dochází ke snížených platů a spousta lidí se ocitá bez kapitálové rezervy, jen aby si zachovali své zdraví. Pokud by nedošlo k podpoře právě takovýchto skupin lidí, odnesli by právě oni hlavní tíhu koronavirové krize. Studijní a profesní poradenství by mohlo pomoct při identifikaci specifických potřeb těchto skupin a mohlo by pomoct rozpoznat nerovnosti v přístupu k nim a by mohlo dále společně s nimi zajistit podporu ve vytvoření důstojných pracovních podmínek pro tyto skupiny.

• Vrátit se k normálu. Chápání toho, co je normální, se mění v současné situaci velmi rychle. Diskuze o „návratu k normálu“ a o tom, jak bude vypadat „nová normální situace“, bude předmětem politických debat a diskuzí. V našich profesních dráhách by se toto mělo odrazit v nepatrné minimální míře, kde a jak budeme pracovat, jak bude naše práce vypadat, jak bude definována nemocenská, stres a tělesné i duševní zdraví. Povzbuzovat jednotlivce, aby se nad těmito otázkami zamýšleli, je právě klíčová role kariérního poradenství.  

• Povzbuzovat lidi ke spolupráci. Koronavirus vytváří prostředí pro společenskou solidaritu. Na jedné straně to vede k situacím, kdy jsou zcela potlačovány rozdíly ve věku, rase, národnosti a ostatních společenských aspektech. Na druhé straně nás to rozštěpuje a brání nám to, abychom se spojovali. Vzdělávací a profesní poradenství by mohlo pomoct jednotlivcům najít společnou cestu pro vzájemnou podporu, solidaritu a společné jednání. Musíme se podílet na svépomoci skupin, která se v současnosti objevuje na mnoha místech. Dokud nenastane „nová normální doba“, mohou společně jednotlivci přemýšlet o svých osobních a politických reakcích v kontextu kariérního rozvoje. Poradenství může hrát důležitou roli při ulehčení těchto sociálních interakcí díky nejrůznějším online nástrojům a jiným prostředkům.

• Pracovat v nejrůznějších rovinách. Koneckonců můžou poradci dojít k závěrům, že kariéra nemusí vypadat jen jako práce s jednotlivci. V čase razantních změn a nových pořádků stojí za to zajistit lidem možnost vybudování smysluplné kariéry. Přitom je nutné „zabrousit“ do organizačních, sociálních a politických systémů.

Poslední slovo ještě nebylo vysloveno

Koronavirová pandemie je trvalá situace. Neděláme si iluze, že zcela porozumíme tomu, co se stalo a kam tato situace vůbec povede. Tento příspěvek je pouhý pokus, jak celou situaci teoreticky pochopit a jak přemýšlet, jak by poradenství mohlo na tuto situaci reagovat. Uvítali bychom názory ostatních, kteří by o tomto tématu chtěli napsat více. Zároveň vyzýváme všechny, aby si všímali, jak je poradenství při studiu nebo v práci praktikováno v souvislosti se sociální rovností a budeme doufat, že naše budoucnost bude i přes toto všechno směřovat k lepším zítřkům.

Tento blog byl původně zveřejněn na www.careerguidancesocialjustice.wordpress.com .