Na začátku každého nového roku se mnoho lidí pokouší na dalších dvanáct měsíců změnit své staré návyky nebo životní styl. Předsevzetí o zdraví, sportu, šetření peněz, práci a využívání sociálních médií jsou již pravidelně vysoko v kurzu. Nově a v tomto roce těsně na špici stojí trávení více času s rodinou/ přáteli a toto odráží především omezení daná pandemií v předchozím roce 2020 (Statista 2020). Přesto: Jaké zdravotní aspekty ovlivňují předsevzetí pro nadcházející rok 2021? Jaké další oblasti témat by mohla tato předsevzetí ovlivnit a naopak jaká by mohla navazovat na podporu v oblasti zdraví? A především jak ve svých novoročních předsevzetích vytrvat?

 

Pohled zpět na rok 2020

Rok 2020 byl pro mnohé lidi velmi zvláštním rokem. V pouhých dvanácti měsících se po celém světě rozšířil nový typ koronaviru. Denní hlášení o počtech případů nakažených tímto virem doprovázelo postup ohrožení od obecného ohrožení až po stav, kdy se nám neustálá pohotovost zdá být zcela normální. Nařízená pravidla chování, jako je například nošení roušek nebo dodržování odstupu, rozdělují společnost. Přitom jsou denně zveřejňovány výsledky výzkumů Robert Koch institutu, statistické počty nakažených a aktualizovaná opatření a každý člověk s přístupem k internetu se k těmto údajům může zcela bez problémů dostat.

SARS-CoV-2 virus vytlačil na začátku roku 2020 z médií otázky týkající se problematiky klimatu a téma udržitelnosti a udržitelnosti druhů zvířat, a tím pádem to bylo vytlačeno i z povědomí veřejnosti. Přesto se později společně se zprávami o šíření koronaviru dostala na povrch a do hledáčku médií i výše jmenovaná témata společně s pokusy v masném průmyslu. Pokud vycházíme ze statistických údajů zahrnující novoroční předsevzetí, souvisí toto především s tématem zdraví: zdravěji se stravovat, dělat více sportu, zhubnout, přestat kouřit, pít méně alkoholu, mít méně stresu v práci nebo se například stát vegetariánem.

 

Ad.1 Statista (2021). Novoroční předsevzetí pro rok 2021 v Německu (Neujahrsvorsätze für das Jahr 2021 in Deutschland).

 

Péče o zdraví

V červenci roku 2020 zveřejnil Německý institut pro vědu a výzkum v Berlíně tzv. „SOEP-CoV-studii“ s překvapivými závěry. V současnosti roste spokojenost se životním stylem u lidí s nízkými příjmy, zatímco u osob s vyššími příjmy spokojenost s životní situací klesá. Zároveň si lidé žijící v Německu dělali o zdraví méně starostí, než se původně očekávalo. V protikladu k prvnímu lockdownu se redukoval počet osob s velkými obavami o své vlastní zdraví, z 19% z roku 2019 na 10% v dubnu roku 2020. V předchozích letech klesala hodnota mezi 16% až 19%. Průměrná spokojenost s vlastním zdravím stoupla v dubnu 2020 na 7,3 bodů. Hodnoty předchozích let se pohybovaly mezi 6,5 a 6,6 body. Vědci se domnívají, že zde dochází ke kontrastu v souvislosti s pandemií, která by mohla sloužit k lepšímu posouzení vlastního zdravotního stavu (DIW 2020).

 

Zdravé stravování

Předsevzetí stravovat se zdravěji je pro rok 2021 zmiňováno v 52% (pro rok 2020 to bylo třetí místo s 37%). Ale co to vlastně zdravé stravování vůbec je? Zde můžeme podotknout, že valná hromada Spojených národů vybrala rok 2021 jako „Mezinárodní rok ovoce a zeleniny“. Spolkové ministerstvo výživy a zemědělství (BMEL) se v této oblasti angažuje:

• Ve stravování obyvatelstva
• V zajištění stravování a zdraví
• V dosažení udržitelných cílů Organizace spojených národů

 

Cílem je šířit příklady dobré praxe mimo jiné i při vzdělávání o zdravém stravování. Spolkové ministerstvo výživy a zemědělství zde nabízí různé možnosti a přednášky. Tyto nabídky najdete na webové stránce www.bmel.de. Kompass Ernährung (Rádce ve stravování),  stejně jako v časopise Gutes Essen - Magazin für Seniorinnen und Senioren (časopis pro seniorky a seniory) a toto jsou jen dva příklady výukových materiálů, které jsou k dispozici díky Spolkovému ministerstvu výživy a zemědělství.

Nutri-Score je od podzimu 2020 k nalezení na obalech potravin jako nové označení. Díky němu by měli mít spotřebitelé možnost rychle se zorientovat v tom, zda je potravina prospěšná pro vyvážené stravování nebo není. Štítek využívá barevnou pětistupňovou škálu od tmavě zelené (A) až po červenou (E). První slouží pro bližší příznivé složení živin. Tak mohou mezi sebou uživatelé podle hodnoty živin srovnávat stejné potraviny, jako jsou například různé druhy pizzy.

Viz.Quelle: Politika pro udržitelné stravování (2021). The Big Four udržitelného stravování (externí link). 

Ad. 2 Nutri Score A (Public Domain)

Stravovat se vegetariánsky nebo vegansky bylo vedle „zdravého stravování“ v roce 2020 díky 37% na čtvrtém místě v novoročních předsevzetích. V aktuálním dotazování toto přání projevilo ještě o pět procent více lidí. Jak dalece bylo toto přání z loňského roku úspěšné, se nedá ještě přesně říct. Co se ale zcela jistě podařilo, je přitáhnout mediální pozornost k masnému průmyslu v souvislosti s koronavirovou infekcí a k masným chovům. Dobré podmínky pro chov zvířat jako aspekt udržitelného stravování je také součástí následujících posouzení.

Mezi čtyři TOP témata udržitelného stravování byly zařazeny pojmy jako zdraví, sociální prostředí a dobré podmínky pro chov zvířat.

 

Ad. 3: Politika pro udržitelné stravování (2021). The Big Four udržitelného stravování (Die „Big Four“ einer nachhaltigeren Ernährung). 

„Na cestě za udržitelnou výživou“ – Prohlášení vědecké rady pro agrární politiku, výživu a ochranu zdraví spotřebitelů (WBAE) při BMEL ukazuje efekt spolupráce ale také konflikty při naplňování cílů.

„Autoři prohlášení mluví o devíti klíčových doporučeních pro integrovanou politiku pro udržitelnou výživu v Německu:

• Vyvolání změny systému denní péče a ve školním stravování – „Zaměřeno na děti a mládež“
• Vyrábět konzumní živočišné produkty za globálně přijatelnou cestou – „méně a lépe“
• Využívat cenové nabídky – „ceny by měly ukázat pravdu“
• Zdraví podporující stravování pro všechny lidi – „vymýtit hladomor“
• Připravovat spolehlivé informace – „připravit nabídky možností“
• Udržitelnou výživu stanovit jako novou normu „New Normal“ – „vyvážit sociální normy“
• Zlepšit nabídky na veřejná zařízení – „vytvořit velkou udržitelnou kuchyni“
• Dále rozvíjet a charakterizovat systémy zemědělství „ ekologicky a více“
• Zhodnotit politickou roli „udržitelné výživy“ a dále ji rozvíjet na úrovni institucí – „zahrnout integrovanou politiku stravování“ (WBAE 2020)

 

Znalecká expertiza „Politika pro udržitelné stravování: Rozvoj integrované politiky stravování a vytvoření férového prostředí pro výživu“ vyšla ve speciálním vydání časopisu ( Sonderheft) Zprávy v zemědělství.

Více se věnovat sportu

Přání mít více pohybu se vyšplhalo na druhé místo novoročních předsevzetí roku 2021. Přestože mnozí z nás využili v minulém roce možnost nedobrovolného „volného“ času na to, abychom byli více s rodinou v přírodě, nyní nám moc chybí zaběhnuté sportovní aktivity v nejrůznějších spolcích, sportovních a volnočasových střediscích a fitness studiích. Jak dalece to v budoucnosti bude zase možné, o tom bude rozhodovat mnoho faktorů. Někteří poskytovatelé ještě nyní nevědí, jestli vůbec tento nucený lockdown i přes veškeré finanční kompenzace přežijí. Mnoho poskytovatelů služeb a veřejných vysokých škol nabízejí redukované online programy nebo také programy v podobě video streamů. Další otázkou ale je, jestli vůbec lidé po lockdownu najdou čas, peníze a chuť podílet se na nejrůznějších sportovních programech po jejich opětovném spuštění. Studie ukázaly, že osvojení si nových vzorců chování je delší a intenzívnější proces, jak stojí na webové stránce Tittlbach (IN FORM 2020).

Jaké krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé důsledky na zdravotnictví bude mít lockdown v otázkách přemístění práce na home office nebo do mobilních prostředí, se pokouší zodpovědět Fraunhofer institut pro ekonomiku a hospodářství a Mezinárodní organizace práce (IAO) (IAO). Ve studii „Práce v době koronavirové pandemie – na cestě k novým standardům“ přiznalo deset procent dotázaných, že často z důvodu vyřazení z pracovního prostředí na home office mají nějaké fyzické zdravotní obtíže a například trpí bolestmi zad. Dalších třicet procent jsou oproti tomu ti, kteří si nejsou vědomi žádné změny a čtyři procenta těch, u kterých je možné pozorovat zlepšení fyzické kondice. Pětina dotázaných toto není schopna vůbec posoudit (Fraunhofer institut pro ekonomiku a hospodářství a Mezinárodní organizace práce (IAO) 2020).

Ochabnutí svalů díky chybějícímu pohybu má těžké následky především pro starší osoby. Díky tomu také stoupá riziko pádů a vzniků úrazů, které se v souvislosti s věkem jen těžko hojí a díky tomuto dlouhému procesu dochází k ochabování i dalších svalů. Simon Hehli o tom píše v novinách Neue Zürcher Zeitung: „Na internetu nebo v regionálních televizích jsou sice nejrůznější pobídky ke cvičení, ale tyto programy sleduje jen malý vzorek seniorů.“ (Hehli 2020).

Co je aktuálně v lednu 2020 ještě možné, zmiňuje například Spolkový sportovní spolek pro Norhein-Westfálsko na svých stránkách. Cílem opatření je právě minimalizovat sociálně kontaktní sporty. Volnočasovým sportovcům je aktuálně dovoleno věnovat se sportu s osobami z vlastních domácností nebo maximálně s jednou osobou z jiné domácnosti (která například doprovází děti, o které pečuje). Navíc je povolena jízda na koni kvůli péči o tato zvířata v jasně stanoveném prostředí a pouze ve sportovních zařízeních. Sportovní a tréninkové činnosti jsou ale přitom stále zakázány (LBS 2021).

Profesorka Dr.Susanne Tittlbach ve svém rozhovoru pro Německou iniciativu pro zdravé stravování a více pohybu (IN FORM) navrhuje využívat motivační stimulátory, jako je například fitnesstracker: „Který člen rodiny dosáhne jako první tisíce kroků denně nebo kdo bude nejlepší během dvou hodin.“ Funkční aplikace se díky svému využití hodí pro starší děti a mladé lidi a slouží pro jejich lepší motivaci. Jejich projekt „Smart Moving“ („Smart Moving“) si klade za cíl zvyšovat u studentů pohybové aktivity a v důsledku toho snižovat čas, který musí trávit vsedě. Starším lidem se radí chodit na procházky, které působí jako trénink celého těla.

Jak dodržujeme novoroční předsevzetí?

 Jak je známo, většina lidí novoroční předsevzetí moc nedodržuje, možná pár hodin, možná pár dní nebo několik měsíců. V čem to vězí? Nejčastěji je chybou, že jsou novoroční předsevzetí formulována moc obecně. Cíl je tedy proto potřeba formulovat jasně do vzájemně propojených dílčích celků a tyto dílčí cíle je třeba propojit s normálními termíny, které nám osobně vyhovují. Protože právě chybějící provázanost je často jedním z důvodů, proč selžeme. Menší neúspěchy se vyplatí překonat. Důležité je, abychom po malých krůčcích postoupili do další etapy a nakonec mohli slavit velký úspěch při dosažení našeho cíle. Jako pomůcka pro motivaci nám může posloužit malá odměna. Vizualizace této odměny může být například obrázek nebo nějaká pobídka pro to, abychom vydrželi a pokračovali dál. Institut pro další a navazující vzdělávání (IL) dává jako pomůcku k dispozici úvodní lekci: „Novoroční předsevzetí tentokrát jinak – díl 3: Splnění dobrých předsevzetí  (Neujahrsvorsätze mal anders – Teil 3: Gute Vorsätze PEAKsen)“.

Jaké zdravotní aspekty ovlivňují předsevzetí pro před námi ležící nový rok 2021?

Zdraví jako nejvyšší meta bylo nyní znovu a znovu doceněno. Pandemie přispívá k vědomějšímu nakládání s vlastním zdravím a k vědomějšímu přístupu k vlastnímu chování s ohledem na ochranu před nakažením – ovšem výjimky potvrzují pravidla. Dodržování AHA pravidel a nošení ochranného prostředku na ústech a na nose jsou zde faktory, které by měly být zohledňovány především. Pozitivní vedlejší účinky těchto opatření jsou snížené počty nakažených infekcí u jiných infekčních onemocnění jako například u chřipky nebo u nových virů. S předsevzetím „zdravěji se stravovat“ se ukazuje intenzivní starost o vlastní zdraví díky vlastním potravinám a znalosti jejich původu.

Předsevzetí „více sportovních aktivit“ je s ohledem na omezené možnosti pohybu a možnosti dalších aktivit během pandemie na jedné straně jednoduše dosažitelná, ale na druhé straně teprve později splnitelná. To také ale záleží na vybrané sportovní aktivitě. Sport slouží jako aktivita, ale také i jako prostředek k získání tělesných funkcí a psychické vyrovnanosti. Lockdown může vést k nedostatku pohybu – nadváze, snížené pohyblivosti a snížené fyzické výdrži a to všechno může mít následky. V důsledku zastavení všech činností může trpět také i srdeční a krevní oběh. Lékaři proto doporučují pravidelné protahovací cvičení (Streckübungen) pro lepší krevní oběh v cévách a žílách. Sport doma (Sport zu Hause ) je také jednou z možných alternativ.

Jaká další témata mohou toto ovlivňovat a zda jsou naopak prospěšná pro vzdělávání v oblasti zdravotnictví?

Na téma výživy jsou napojena témata chovu zvířat a podmínek pro jejich chov stejně jako jeho následky pro ekologické zemědělství a klimatické změny. Procesy změn jsou nezbytné, zda je na ně ale ještě dostatek času, je otázkou. Na různých fórech a v různých médiích se rozhořel boj o převahu v názorech na postupy při konzumaci masných výrobků, vegetariánskou a veganskou stravu.

Jak dalece bude tato změněná situace na trhu práce, jakou je například home office, ovlivňovat psychiku a pracovní výkony, se musí teprve prokázat jednotlivě v podnicích, na jednotlivých pracovních pozicích a tyto poznatky musí být teprve vyhodnoceny. Eventuálně musí dojít k nějaké trvalejší stabilizaci situace.  To posledně jmenované by mohlo pozitivně působit na dopravní situaci a stejně tak na životní prostředí  a potažmo i na zdraví jednotlivců. Ekonomika pracovních míst, aktivní pauza k pohybu stejně jako aktivní pohovory jsou klíčová slova pro vzdělávání v oblasti zdravotnictví v odborném kontextu, stejně jako například sportovní vybavení přímo na pracovišti. To může být třeba chodící pás pod pracovním stolem nebo například připojení laptopu k nějaké aplikaci zdraví.

 

 

---

O autorce

Susanne Witt je vědecká pracovnice v oblasti sportu a také novinářka. Pracuje v Německém institutu pro vzdělávání dospělých jako redaktorka na portálu wb-web a je také aktivní jako velvyslankyně EPALE.

---

Zdroje

Deutsches Institut für Wirtschaftsforschung Berlin (DIW) (Hrsg.). (2020). Einsam, aber resilient – Die Menschen haben den Lockdown besser verkraftet als vermutet.

Fraunhofer-Institut für Arbeitswirtschaft und Organisation (IAO) (Hrsg.). (2020). Arbeiten in der Corona-Pandemie – auf dem Weg zum New Normal.

Hehli, S. (2020). Fettleibige Kinder, stürzende Senioren, Depressionen. Diese Auswirkungen hat der Lockdown auf die Volksgesundheit. In Neue Zürcher Zeitung.

IN FORM (2020). Folgen der Corona-Krise für Gesundheit und Sport.

Landessportbund NRW (2020). Der Lockdown wird fortgesetzt – neue Coronaschutzverordnung ab dem 11. Januar gültig.