chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE

Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

 
 

Blog

Neformální učení na pracovišti – dostávají dospělí kvalitu?

20/12/2017
od Daniela Krtičková
Jazyk: CS
Document available also in: EN DA HU FR DE IT PL ES LT LV HR

/cs/file/non-formal-workplace-learningNon-formal workplace learning

Non-formal workplace learning

Většina učení na pracovišti není formální. Tematický koordinátor EPALE Andrew McCoshan se zabývá tím, co o učení na pracovišti víme a nevím, a také zkoumá problémy, které vznikají v souvislosti s kvalitou.

 

Učení na pracovišti v posledních letech výrazně narostlo, v neposlední řadě prostřednictvím podpory a rozvoje učebních poměrů na evropské úrovni. Naprostá většina učení na pracovišti je ale neformální, spíše než formální, a to je jeden z důvodů, proč o něm víme tak málo.

Co je to neformální učení?

Neformální učení je podle definic EU učení, které probíhá formou plánovaných aktivit (pokud jde o cíle učení a čas učení) s určitou podporou učení (například vztahy studentučitel); může pokrývat programy zaměřené na poskytnutí pracovních dovedností, gramotnosti dospělých a základního vzdělání pro lidi, kteří předčasně opustili školní docházku; velmi obvyklé případy neformálního vzdělávání zahrnují vnitropodniková školení, jejichž prostřednictvím společnosti aktualizují a zlepšují dovednosti svých zaměstnanců, jako jsou dovednosti v oblasti ICT, strukturované online učení (např. s využitím otevřených vzdělávacích zdrojů) a kurzy pořádané organizacemi občanské společnosti pro jejich členy, cílovou skupinu nebo širokou veřejnost.

Naproti tomu formální učení znamená učením, které probíhá v organizovaném a strukturovaném prostředí speciálně určeném k učení a obvykle vede ke získání kvalifikace, většinou v podobě certifikátu nebo diplomu; patří sem systémy všeobecného vzdělání, počáteční odborná příprava a vysokoškolské vzdělávání.

Plnění nezbytné funkce...

Neformální učení na pracovišti je nezbytným zdrojem učení pro dospělé. Ze statistik EU vyplývá, že obvykle kolem jedné třetiny zaměstnaných lidí se v libovolném 12měsíčním období účastnilo zaměstnavatelem hrazeného neformálního učení souvisejícího s prací a že asi 71 % celkového počtu hodin, které dospělí stráví neformálním vzděláváním a školením, se vztahuje k práci a je hrazeno zaměstnavatelem, i když existují velké odchylky mezi jednotlivými zeměmi. 

Není pochyb o tom, že neformální učení na pracovišti plní nezbytnou funkci při vybavování zaměstnavatelů i zaměstnanců dovednostmi, které potřebují a které přímo souvisejí s příslušnou prací. Také skutečnost, že velkou část vzdělávání dospělých sponzorují zaměstnavatelé, ukazuje že zaměstnavatelé vlastně vyplňují mezeru pro jednotlivce, kterým by jinak mohl být odepřen přístup ke školení kvůli nákladům na toto školení.

 

Existují ale významné nerovnosti

Ze statistik nicméně vyplývají dva další poznatky:

  1. Existuje nerovnost daná pohlavím: 77 % celkového počtu hodin, které dospělí muži z EU-28 strávili neformálním vzděláváním, souviselo se zaměstnáním a bylo hrazeno zaměstnavateli, v porovnání s 65 % u žen. V některých zemích byl rozdíl ještě větší, například v Itálii a České republice byl v roce 2011 podíl u mužů o 19,0 a 17,1 procentních bodů vyšší než u žen. Důvody tohoto rozdílu nejsou zřetelné. Mohou souviset s obecnými vzory účasti na učení a/nebo s jinými procesy na pracovišti, jako je různé zacházení s muži a ženami, pokud jde o plat a podmínky.
  2. Existují nerovnosti v dosaženém vzdělání: U lidí s vyšším dosaženým vzděláním je pravděpodobnější, že budou mít neformální vzdělávání hrazené zaměstnavateli – je to asi 71 % lidí s dosaženým terciárním nebo vyšším středním vzděláním v porovnání s 65,5 % lidí, kteří dosáhli maximálně nižšího středního vzdělání. V některých zemích je tento rozdíl obzvlášť velký, např. v Polsku 75 %, resp. 51 %, na Kypru 68 % a 49 %; v jiných zemích jsou čísla obdobná, případně v opačném poměru, např. v Bulharsku 85 % a 95 %, ve Španělsku 66 % a 66 %, v Itálii 56 % a 58 %, v Portugalsku 77 % a 64 %. Ani zde nejsou důvody existence těchto vzorů jasné.

 

Některé klíčové aspekty kvality je třeba dále prozkoumat

Výchozím bodem úspěšnosti poskytování neformálního učení na pracovišti je rozsah, v němž společnosti dobře chápou své potřeby v oblasti školení. Jak vyplynulo z nedávné zprávy Cedefop, mnoha zaměstnavatelům bohužel chybějí znalosti „o oblastech, do nichž by měli investovat, pokud jde o zaměstnance, a nemají dostatek strategií k investování do učení na pracovišti“.

A co poskytování jako takové? Velká část neformálního učení na pracovišti bývá poskytována buď přímo společnostmi, nebo je zajištěna externími poskytovateli. Vnitropodnikové poskytování bývá vyhrazeno větším společnostem, které mají strategie a personál v oblasti lidských zdrojů a také dobře vyvinuté systémy kvality. Menší společnosti mají naopak tendenci spoléhat se na rostoucí trh s krátkodobými školicími programy, které bývají poskytovány buď lokálně, nebo stále častěji online. O těchto trzích se soukromými školeními a jejich silných a slabých stránkách je toho známo jen málo. Ale na takových neregulovaných trzích je pravděpodobné, že budou existovat rozdíly v kvalitě, a člověk si klade otázku, jak snadné je pro podniky najít kvalitní školení, která budou splňovat jejich potřeby.

 

Příležitost pro pedagogy dospělých

Potřebujeme provést mnohem rozsáhlejší výzkum, abychom zjistili, zda dospělí dostávají „kvalitu“, když absolvují neformální učení na pracovišti. Na druhou stranu je pozitivní, že tento typ učení umožňuje rozvoj dovedností, které potřebují zaměstnavatelé i zaměstnanci, a pro mnoho dospělých je to jediná příležitost, jak se podílet na učení.

Současně je potřeba je odpovědět na důležité otázky týkající se toho, jak jsou příležitosti k učení na pracovišti rozděleny mezi muže a ženy a mezi lidi s různou úrovní dosaženého vzdělání. Kromě toho by mnoho zaměstnavatelů, zejména malých a středních podniků, pravděpodobně ocenilo podporu s identifikací svých potřeb v oblasti odborné přípravy a vyhledávání vysoce kvalitních poskytovatelů takových školení.

Zdá se mi, že pedagogové dospělých a poskytovatelé z veřejného sektoru toho mohou v tomto ohledu vzhledem ke svým dovednostem a odborným znalostem hodně nabídnout. V některých zemích, jako je Spojené království, je příprava a poskytování krátkodobých kurzů pro zaměstnavatele již důležitou součástí práce poskytovatelů vzdělávání dospělých.


Andrew McCoshan pracuje v oblasti vzdělávání a školení déle než 30 let. Po více než 15 let realizoval studie a hodnocení pro EU a předtím byl konzultantem ve Spojeném království. V současné době je Andrew nezávislým výzkumníkem a konzultantem, expertem ECVET pro Spojené království a Senior Research Associate v Centru vzdělávacích nevýhod při Univerzitě Dublin City v Irsku.

 

 

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn
Refresh comments Enable auto refresh

Zobrazuje se 1 - 10 ze 11
  • Obrázek uživatele Jelena Kuzmina
    Uzskatu,ka darbinieku apmācība darbavietā ir ļoti noderīga. Jo tajā pašā laikā mēs varam ka paplāšināt  zināšanas savā profesionālajā jomā, ta arī mācīties no kolēgiem, piemēram, kuriem ir lielāka darba vai dzīves pieredze. Jo darba procesā ne katram no mums ir laiks apstāties un uzklausīt "gudra " cilvēka, kurš strādā blakus.
  • Obrázek uživatele Madara Kosolapova
    Neformālās izglītības nozīme mūsdienās strauji pieaug, jo tā ļauj salīdzinoši vienkārši iegūt papildus zināšanas, prasmes un attīstīt redzesloku. 
    Rakstā tiek pieminēts fakts, ka salīdzinoši vairāk vīriešu apgūst ar darbu saistītu noformālo izglītību, turklāt tādu, ko apmaksā darba devējs. Sievietēm šīs stundu skaits ir attiecīgi zemāks no visa kopā apgūto stundu skaitu. Jautājums - vai tiek analizēts vispārējais stundu skaits, kas tiek veltīts neformālajai izglītībai? Jo tieši sievietes bieži vien izvēlās apgūt papildus prasmes uz zināšanas, kas varbūt nav saistītas ar tiešo darba sfēru, ber sieviete izrādā interesi par šo tēmu hobija līmenī vai pat kā iespējamo nākotnes karjeru. Šobrīd nav nekas neparasts, ja darba mūžā tiek nomainītas pat vairākas jomas, kurās cilvēks attīsta savu karjeru. Bieži vien tieši neformālā izglītība var radīt šādu vēlmi un interesi izpētīt citas jomas piedāvātās iespējas. No darba devēja puzes neformālās izglītības mācības ir lieliskas veids kā apmierināt savu darbinieku v;elmi apgūt ko jaunu un sevi attīstīt, kā arī ar šādu iespēju neformāli mācīties var parādīt to, ka darbinieks tiek novērtēts un viņā ir vērt ieguldīt. No šī izriet arī rakstā pieminētai fakts, ka neformālās mācības tiek nodrošinātas darbiniekie ar augstāku izglītību. Šādi cilvēki jau ir pierādījuši, ka izglītība ir vērtība un neformālās apmācības tiks novērtētas un darba devējs atpakaļ saņems vērtīgu ieguldījumu sava uzņēmuma/iestāde auģsupejai. 
  • Obrázek uživatele Ilze Veinberga
    Mūsdienās lielākoties visas jomas saskaras ar strauju attīstību un izmaiņām, tāpēc katram uzņēmumam ir aktuāli nodrošināt iespēju darbiniekiem paplašināt savas zināšanas, lai izvairītos no stagnācijas un profesionalās kompetences trūkuma salīdzinājumā ar konkurentu uzņēmumiem.
    Šobrīd vairākas kompānijas piekopj praksi viedot kursus jaunajiem vai topošjaiem darbiniekie jomās, kas saistītas ar veicamajamiem pienākumiem. Tas paātrina jauno darbinieku iepazīšanās periodu ar darba struktūru un pielietojamajām metodēm.
  • Obrázek uživatele Violeta Ponomarjova

    Neformālā izglītība ir ieguvums gan darbiniekam, gan darba devējam, proti tai jābūt orientētai uz darbinieka esošo vai jauno zināšanu un prasmju papildināšanu. Uzskatu, ka jebkurā darba jomā darba vadītājam ir jāorganizē un jāsekmē savus organizācijas darbiniekus pilnveidot savas zināšanas un prasmes, ka arī celt savu kvalifikāciju vai pārkvalificēties. Ir ļoti lietderīgi organizēt neformālo izglītību pašā organizācijā, kur apmācību vada kolēģi, tādējādi tas sekmē saliedētību un sadarbību kolektīvā, ka arī tie darbinieki, kuri vada apmācību iegūst labu pieredzi, izmēģinot sevi citā no profesijas jomā (skolotājs), ka arī nostiprina un papildina savas zināšanas, gatavojoties vadīt apmācību. Arī ir lietderīgi organizēt neformālo izglītību ārpus iestādes, tādējādi darbinieki iepazīsies ar citiem speciālistiem savā jomā. Neformālā izglītība arī būs lietderīga ja abas puses (skolotājs un skolēni) būs motivēti un ieinteresēti šajā procesā.

  • Obrázek uživatele Kristīne Stulberga
    Neformālā izglītība noteikti palīdzētu darbiniekiem papildināt zināšanas un praktiskās iemaņas, pie tam tas ir ļoti vērtīgi, ja šī izglītošanās tiek organizēta iestādē uz vietas, lai kolektīvam nav jādodas ārpus iestādes. Tā ir arī savā ziņā savstarpējā sadarbība kolektīva vidē un saliedētība. Protams ir nepieciešams izglītoties arī ārpus iiestādes, satikt citus speciālistus un kolēģus! Galvenais, lai neformālās izglītības programma ir piemērota un izmeklēta un nepieciešama visiem darbiniekiem. Par to būtu jābūt pārliecinātam arī vadītājam, lai visiem darbiniekiem šīs neformālās programmas būtu noderīgas.
  • Obrázek uživatele Sabīne Petruseviča
    Nav jau vairs noslēpums, ka mūsdienu cilvēks savas dzīves laikā var mainīt līdz pat 2-3 profesijām. Bet nepieciešamība pēc izglītības darba vietā ir ieguvums gan darbiniekam, gan darba devējam. Tādējādi darba devējs iegūst kvalificētākus profesionāļus, bet darba ņēmējs rod sajūtu, ka viņš var būt vairāk novērtēts, viņam ir iespējas augt. 
    Nezinu, kāda ir Latvijas statistika, bet, pašai strādkuājot, paralēli studijām, varu novērot, ka darba devējs bieži vien nemaz nevēlas veidot apmācības, jo uzņēmumā pārsvarā strādā studenti, vidusskolas skolēni, kuru vidū novērojama bieža rotēšana gan interešu maiņas, gan zemās algas, gan necilvēciskās attieksmes dēļ. 
    Katrā ziņā, pilnveidojoties dažādos kursos, uzņēmumā ieguvēji ir visi, jautājums tikai, cik ieinteresēti tam ir darba devēji un darba ņēmēji. 
  • Obrázek uživatele Elīna Pļaveniece Kuļša

    Savā darba vietā arī bieži rīkoju mācības saviem darbiniekiem, kā arī Vecāku skoliņas, audzekņu vecākiem, kuras laikā piesaistu atbilstošās nozares specialistus, lai vecākus lekcijas laikā, informētu viņus par sev interesējošajiem jautājumiem, kā arī pēc tās veicinatu diskusijas, tādā veidā, viņi mēģina atrisināt bērnu audzināšanas jautājumus. Ļoti lietderīgas ir šādas lekcijas vecākiem.

    Kas attiecas uz darbinieku apmācību darba vietā, tas ir ļoti noderīgi, ja apmācības nepieciešamas visam kolektīvam, lai gan jāsaka,ka mūsu gadījumā bieds ir laiks, jo šādām apmācībām maksimums ir laiks 1,5h, kamēr ir pusdienlaiks, jo pārējais laiks jāvelta bērniem. Tādēļ gūti spriest par kvalitāti, jo tik īsā laikā, ir grūti iedot plašu informācijas apjomu, bet pašmācība jau ir katra paša atbildība.

    Bet uzņēmumi, kuri var atļauties rīkot vienas dienas apmācības vai seminārus, noteikti ir progresīvi un noderigi.

  • Obrázek uživatele Solvita Siliņa

    Izvēloties apgūt jaunas kompetences ar neformālās izglītības palīdzību, neapšaubāmi, tā ir iespēja ne tikai apgūt ko jaunu, bet arī daudzpusīgi attīstīt un pilnveidot personību. Tādēļ atbalsts, augsti kvalitatīvu neformālās izglītības piedāvājumu atrašanā, darba devējiem patiešām būtu nepieciešams, jo bieži kursu satura piedāvājums un realitātē sniegtais tikai daļēji atbilst gaidītajam rezultātam. 

  • Obrázek uživatele Dace Puriņa

    Aspekts, kas man šķiet interesants neformālās izglītības darbavietā kontekstā ir mācīšanās no kolēģiem (peer-learning), kas šajā rakstā ir nedaudz pieminēts lielo uzņēmumu kontekstā kā to salīdzinošā privilēģija. Minēto pieeju noteikti var izmantot ne vien lielie uzņēmumi, bet arī mazāki privātā sektora spēlētāji, kā arī noteikti valsts pārvaldes sektors.  Latvijā iespējas un pozitīvos rezultātus, ko var sniegt mācīšanās no kolēģiem, manuprāt, netiek pilnībā novērtēta un vēl mazāk mērķtiecīgi izmantota. 

  • Obrázek uživatele Jolanta Tāraude

    Neformālās izglītības programmas ir tik dažādas un noderīgas. Uzskatu, ka neformālā izglītība darba vietā var ne tikai sniegt labumu katram darbiniekam individuāli kvalifikācijas celšanas ziņā, bet arī uzlabot un nostiprināt sadarbības prasmes un attiecības kolektīva starpā, kas arī ir nozīmīgs faktors darbavietās.