Blog
Blog

Napomohla pandemie k průlomu v oblasti muzejní pedagogiky?

Evropská muzejní akademie právě zveřejnila zprávu o tom, jak se muzeím v Evropě loni dařilo. Rok 2020 byl jako žádný jiný v posledních desetiletích.

 

EMA National Museum Reports 2020.

 

Příspěvek byl původně zveřejněn Henrikem Zipsane v anglickém jazyce.

Evropská muzejní akademie zveřejnila před krátkou dobou zprávu o postavení evropských muzeí v roce 2020. Rok 2020 byl zcela odlišný od ostatních roků v minulosti. Důvodem pro tuto situaci byla koronavirová pandemie od začátku roku v Evropě a tato pandemie stále řádí po celém světě i v únoru roku 2021 a v dohledné době není konec tohoto stavu viditelný.

Pandemie zcela zřetelně ovlivnila výsledky výše zmiňované zprávy. Již podruhé překládá Evropská muzejní akademie přehled o stavu a vývoji evropského muzejnictví. Tato zpráva obsahuje informace od kolegů z celé Evropy, kterým byly položeny pouze dvě otázky: „Co se u Vás děje?“ a „Jak se Vám daří?“ Na základě zvláštní situace byli zástupci akademie požádáni, aby podali zprávu, jak se pandemie projevila v oblasti muzeí v jejich stávající oblasti a jak muzea, veřejnost a úřady na tuto situaci zareagovaly.

Pro muzea a celou společnost byl rok 2020 rokem plným nových očekávání. Z Kypru se ozývalo, že „nehledě na všechno špatné a na smutné okolnosti, které se mohly během pandemie objevit, byla muzea a i ostatní odvětví donucena k tomu, aby přehodnotila svoje strategie, opatření a cíle a posoudila je znovu a z jiného pohledu.“ Muzea v celé Evropě musela být kvůli pandemii na celé dny, týdny nebo měsíce uzavřena a s druhou vlnou šla opět do lockdownu. V mnoha zemích toto znamenalo, že zaměstnanci museli zůstat doma delší dobu, nebo dokonce ztratili svoji práci, což pro muzea znamenalo ztrátu kompetentních pracovníků. Pro zaměstnance v celé Evropě byla tato opatření zásadní a hluboká. Kromě jiného ztráceli lidé pracující na živnostenský list svoje smlouvy a v zemích jako Holandsko, Dánsko a Švédsko docházelo k propouštění. Muzea se pokoušela nalákat své návštěvníky a zároveň se mimo jiné snažila dodržovat všechna hygienická nařízení k zajištění ochrany před nákazou. Příjmy ze vstupného ovšem stejně klesaly a pro některá muzea se to zdál být předem prohraný boj. Některá muzea měla v létě jen polovinu svých obvyklých návštěvníků, u mnohých klesla návštěvnost dokonce o 70 až 80%, což bylo samozřejmě ovlivněno zákazem cestování a turismu. Když odhlédneme od  finančních následků, tak muzea během lockdownu nemohla dostát svému zásadnímu poslání: získat si své návštěvníky a nabídnout jim zážitek, který je možný pouze v muzeu.

Po desetiletí využívala muzea digitalizaci v podstatě pro to, aby mohla modernizovat evidenci svých sbírek a také když byly v mnohých zemích připravené podklady pro digitální prezentace, vzdělávací nabídky a výstavy. Když musela muzea v celé Evropě zavřít, sloužila jim digitalizace samozřejmě nejen jako nástroj k evidování svých objektů. Podle zprávy změnila muzea razantně svoje strategie, aby se vyrovnala s novými okolnostmi. Najednou se staly digitální nástroje a sociální média obzvláště důležitými, aby pomohly udržet kontakt s veřejností. Podle zprávy byly digitální aktivity muzeí velmi rozmanité. Skoro ve všech zemích vznikaly, byly koncipovány a využívány vzdělávací příležitosti, virtuální prohlídkové trasy a mnoho dalších akcí. Na mnoha místech byl za podpory vlád podporován digitální rozvoj, stejně jako díky podpoře programů Evropské unie. V ostatních zemích se vlády nebo muzejní organizace věnovaly  v roce 2020 programům následného vzdělávání pro muzea v oblasti digitálních kompetencí. Přesto v některých zemích jako například v Turecku nemohla menší, nezávislá soukromá muzea využít nabídek, která byla ještě před pandemií nastavena tak, aby jich nemohla dosáhnout, a proto těmto muzeím chyběly základní zdroje.

Čtěte také

 

Ohne Langweile können Wunder geschehen

Mit sozialer Kunst der Corona-Pandemie begegnen

Vedle zkušeností s pandemií a uchopení nabízené šance se také konaly pozoruhodné politické akce, které jsou pro význam evropských muzeí nezbytné. V roce 2019 byly v některých zemích zahájeny iniciativy o získání politické kontroly nad muzei, jak tomu bylo například v Itálii. Nyní jsme se dozvěděli, jak vláda podkopává autoritu odborníků nebo jim jinak finančně škodí. V Maďarsku  ztratili zaměstnanci muzeí svůj zaměstnanecký status, což samozřejmě vedlo ke ztrátám příjmů. Dobré zprávy jsme získali ze Severní Makedonie, kde zaměstnanci získali dlouho očekávané zvýšení platů. V ostatních zemích jako Švédsko bylo rozdělení finančních prostředků a obsazení muzeí mezi centrální vládou a regionálními radami jednotlivých regionů silně kritizováno. Tito totiž tvrdí, že vláda neustále snižuje jejich finanční příjem a stará se toliko o centrální vládou spravovaná muzea. Přesto stále existují země jako Rakousko, Estonsko, Belgie, Dánsko, Norsko a Irsko, které poskytly nezbytnou pomoc nouzí trpícím muzeím v kulturní oblasti. Ve Slovinsku využila muzea pandemie k tomu, aby přehodnotila svoji společenskou roli. V Belgii, Německu a Spojeném království byla v této oblasti diskutována témata jako migrace, globalizace a dekolonializace muzeí. Dalším důležitým tématem ve Spojeném království byl Brexit a jeho dopady na turismus a muzejní branži.

Jak důležitá jsou muzea pro vlastní dobrý pocit lidí a pro rozvoj jednotlivých kompetencí nám ještě nikdy nebylo tak jasné jako v době pandemie. Požadavek znovu otevření muzeí byl zveřejňován ve všech zemích po celý rok a vyvíjel se od skromnějších pokusů o otevření pro menší skupiny v Montenegro přes rozsáhlé bezpečnostní opatření ve Španělsku až po požadavky národních médií ve Francii. Všem šlo o co nejbližší znovu otevření muzeí. Z jistého hlediska považujeme škody vzniklé díky uzavření za větší než ty spojené s opatrným otevřením a s tím spojenými riziky. Jako symbol významu muzeí může být považováno to, že Slovinsko si pro znovu otevření vybralo den státního svátku.

Nejzajímavější trend v novém vývoji během pandemie v muzeích je možná následující: muzea jsou rozhodující pro spokojený život obyvatel, neboť máme neustále potřebu stavět, rekonstruovat, přestavovat vše, kam přijdeme, kdo jsme a kam směřuje náš vývoj. Od nynějška bude působivá digitální změna v muzeích v roce 2020 důležitou součástí všech nástrojů, které máme k dispozici. Pro globalizované muzeum bude pro získání návštěvníků nezbytná také digitální práce stejně jako práce analogová, bude nutné vytvářet digitální nabídky a především umožňovat digitální live-interaktivní akce. Pokud se muzea chopí své šance, stanou se také atraktivní pro nejrůznější nabídky vzdělávání.

 

Představená zpráva je zde ke stažení:

http://europeanmuseumacademy.eu/how-were-museums-in-europe-doing-in-2020-national-reports/(link is external) [EN]

Login (20)

Komentář

Covid-19 pandēmijas ietvaros radītā situācija iezīmē būtisku nospiedumu, jo muzeji bija spiesti pārdomāt un pārvērtēt stratēģijas, mērķus un savu politiku, kā arī izdomāt, kā sasniegt un piesaistīt savus apmeklētājus.

Man, kā mākslas pedagogam, kuram ir regulāra pieredze ar muzeju apmeklēšanu klātienē kopā ar audzēkņiem, radošu darbošanos muzejos uz vietas,  Covid-19 pandēmija lika pārdomāt un pamainīt ierasto mācīšanās formu un improvizēt ar kaut ko jaunu, izmantot interaktīvas metodes, kuras ieinteresē jauniešus un ir laba alternatīva ikdienas vizuālās mākslas stundai. Tehnoloģiskās iespējas integrēt mācību procesā tālmācības elementus un tehnoloģiju sniegto priekšrocību izmantošana var nodrošināt pieeju interesantam, interaktīvam un kvalitatīvam mācību saturam virtuālajā vidē. Līdz ar to,  pati apmeklēju daudzas virtuālās muzejs tūres, izvēlējos saprotamākās, loģiskākās, kuras uzdevumos liku apmeklēt arī saviem skolēniem kopā ar kādu izstrādātu uzdevumu. Līdz ar to skolēns iepazina dažādas valstis, dažādus muzejus, salīdzināja tos, salīdzināja esošās mākslas darbu kolekcijas. Rezultātā taisīja brīvās attēlošanas kopijas, ieliekot sevi un iejūtoties kādā senā tēlā, piemeklējot aksesuārus, drapērijas, instrumentus, tā laika apģērbu, līdz ar to izzinot, kad glezna tapusi un kurā vietā, kādā stilā toreiz cilvēki ģērbās. Pielāgojoties jaunajiem pandēmijas apstākļiem, man ir prieks, ka digitalizācija pēkšņi kļuva par kaut ko daudz vairāk nekā tikai instrumentu dažādām reģistrācijām muzejos,  attīstījās- interaktīvā mācību pieredze, virtuālās tūres un citi risinājumi tika izveidoti.

Login (0)

Pandēmija ir padarījusi muzeju apmeklējumus pieejamākus. Jo, pateicoties piespiedu digitalizācijai, muzejus ir iespējams apmeklēt atrodoties savās mājās. Tas dod iespēju apmeklēt ne vien muzejus savā valstī, bet arī dažādus populārus muzejus citās valstīs, netērējot naudu un laiku, kas līdz šim ir bijis nepieciešams, lai nokļūtu līdz tiem. Protams digitālā tūre nav tas pats, kas apmeklēt muzeju klātienē, bet šis ir veids, kā muzeja apmeklējumam ieinteresēt jauniešus.
Login (1)

Atbalstu, ka muzeji ir pieejami virtuālajā vidē, šobrīd pateicoties pandēmijas radītajai situācijai. Protams šādam izaicinājumam nepieciešams papildus finansējums, kas nav tik viegli iegūstams patreiz. Jau kādu laiku bija sajūta, ka muzejus apmeklē tikai neliela daļa sabiedrības (gan jau, ka tā ir), protams to nevarētu teikt par Luvru, Ermitāžu, Vatikāna muzeju u.c. pēc to apmeklētāju garajām rindām. Kopš muzeji pielāgojušies pandēmijas radītajai situācijai, tie kļuvuši pieejamāki lielākai daļai sabiedrības. Tāpat, šāds virtuāls muzeja apmeklējums kļūst par interaktīvu mācību pieredzi neformālās izglītības vidē. Muzejs ir būtisks sabiedrības labklājībai. Jo izglītotāka sabiedrība, jo augstāks labklājības līmenis. Muzejs virtuālajā vidē var kļūt par lielisku piedzīvojumu un vizuālu papildinājumu ierastās mācību stundās.
Login (1)

educatia muzeala este o provocare careia muzeele i/au facut fata cu bine indiferenat daca vorbim de pandemie sau nu. sunt muzee care au reusit sa isi dezvolate site-uri extrem de interesante cu resurse educative atractive, disponibile pentru toti cei interesati. programe adaptate pentru copii sau pentru adulti sunt disponibile de ani buni. nu pandemia ne/a invatat ce inseamna educatia muzeala, pandemia ne/a indreptat atentia si spre alte domenii, spre o gura de aer proaspat. se revine de fapt la etimologia cuvintului muzeu, mouseion, templu al creatiei si studiului digitalizarea colectiilor este un lucru minunat, dar conteaza foarte mult cat din colectii punem la dispozitia publicului. sunt obiecte de patrimoniu de interes pentru cercetatori, altele sunt in stare de conservare precara, nu toate pot fi facute public. si pana la urma cultura costa. nu trebuie educat publicul in spiritul gratuitatilor
Login (0)

Apsveicami,ka muzeji spēj pielāgoties šai pandēmijai. Zinu daudz jauniešus, kuri Latvijā dzīvodami ir apmeklējuši Luvras muzeju Parīzē un apceļojuši daudz vairāk nekā pirms šīs pandēmijas, izmantodami tieši virtuālās tūres. Ceru, ka muzeji turpinās savu attīstību neformālajā vidē, tādējādi piesaistot daudz vairāk jauniešu.
Login (1)

Chcete jiný jazky?

Tento dokument je k dispozici také v jiných jazycích. Vyberte jeden níže.
Switch Language

Want to write a blog post ?

Don't hesitate to do so! Click the link below and start posting a new article!

Nejnovější diskuze

EPALE Diskuse: Budování inkluzivní jazykové rozmanitosti v Evropě

Učení se cizích jazyků je klíčem nejen pro sociální začlenění, mobilitu pracovní síly, ale také přispívá k soudržné a kulturně obohacené Evropě. Zúčastněte se naší další diskuse a diskutujte o roli jazykového vzdělávání v dnešní Evropě!

Více

Nový web EPALE – problémy a dotazy

České národní středisko EPALE by vás, členy komunity EPALE, chtělo požádat, abyste v této diskuzi sdíleli zjištěné nedostatky nebo vaše dotazy, týkající se například vkládání nového obsahu na platformu.

Více

EPALE diskuse: rozvíjení dovedností pro zdravý život v éře COVIDU!

Zúčastněte se diskuse a nenechte si ujít její přímý přenos!

Více