European Commission logo
Přihlásit se Vytvořit účet
Může vybrat více slov, slova oddělujte čárkou

EPALE - Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

Blog

Musíme vsadit na akce dobrovolníků, abychom více poukázali na ohrožené skupiny?

Simon Broek vyvrací některé mýty o sociálně znevýhodněných skupinách a hovoří o roli zaměstnavatelů v otázkách dalšího vzdělávání dospělých s nízkým vzděláním.

Profile picture for user daniela.krtickova.
Daniela Krtičková

Vulnerable adults.

 

Simon Broek vyvrací některé mýty o sociálně znevýhodněných skupinách a hovoří o roli zaměstnavatelů v otázkách dalšího vzdělávání dospělých s nízkým vzděláním.

Ohrožené skupiny a zaměstnavatelé:

Představa, že jsou ohrožené jen ty skupiny, které nevěnují pozornost rozvoji dovedností, již byla bez veškerých pochyb vyvrácena. Jak je představeno v nejnovějším opatření iniciativy „Cesty za dalším vzděláváním“, má více než 61 milionů dospělých ve věku od 25 do 64 let (z nich se 34 milionů věnuje dalšímu rozvoji svých dovedností) stále ještě nízkou nebo nedostatečnou kvalifikaci.

Polovina všech málo kvalifikovaných se vyskytuje přímo na pracovišti. Na pracovišti se také odehrává většina celoživotního vzdělávání a je také zaměstnavateli většinou financována. Toto je možné pozorovat na následujícím grafu z jedné finské studie:

 

Sponsorship of adult education in Finland.

Finanční podpora vzdělávání dospělých (ve finské studii Study on Structures to Support Continuous Learning – International Benchlearning, převzato z Desjardins 2017)

Pracoviště jako místo výuky v pravém smyslu slova, převážně pro ohrožené skupiny osob

Pokud chceme opravdu úspěšně postihnout ohrožené skupiny, spočívá jistý díl řešení zcela jistě v podpoře podniků právě v otázkách dalšího vzdělávání a v zajištění podnětů. Podle finské studie jsou zaměstnavatelé oprávněni k nárokům na finanční podporu v oblasti dalšího vzdělávání a celoživotního učení. Bohužel je toto ale málokdy zakotveno v zákonech a zaměstnavatelé na tuto podporu nemají nijaký právní nárok. Přes chybějící zákony vytvořily mnohé země už vlastní sktruktury, jak zajistit pro zaměstnavatele stoupající počet zaměstnanců účastnících se dalšího vzdělávání.

Nutnost individuálních a kolektivních opatření k vytvoření studijních podnětů na pracovišti

Postupně se ukázalo, že jsou potřeba stejně tak individuální jako i kolektivní opatření pro motivaci každého jednotlivce k dalšímu vzdělávání. Tři nejdůležitější závěry byly zveřejněny na konferenci  na téma „Rekvalifikace a následné kvalifikace pro dospělé“, která se konala v květnu 2019 v Bukurešti:

● Klíčový bod 1: S ohledem na stále větší potřeby, které jsou spojeny s rekvalifikacemi a získáváním dalších kvalifikací dospělých  a s omezením rozpočtu budou v budoucnosti otázky financování klíčové. Pokud budou dobře koncipovány, mohou být pro zaměstnavatele velmi prospěšné.

● Klíčový bod 2: Potřeba přeškolování a získávání dalších kvalifikací a rozvoj kompetencí stále roste, což by mohlo jednotlivcům a zaměstnancům pomoci při přizpůsobení se, v kreativním myšlení, v integraci do multikulturního prostředí a v jednání v rámci oborů.

● Klíčový bod 3: Stále roste zájem o individuální učení. Toto představuje nástroj pro odborníky na podporu celoživotního učení a měl by být zasazen do ekosystému založeném na různých kompetencích a vedle toho by se měl skládat z dalších strategických opatření, které jsou zacíleny na zaměstnavatele, zaměstnance nebo na ty, kteří práci teprve hledají.

Toto je také jeden z hlavních závěrů zprávy Evropské komise o vzdělávání dospělých na pracovišti: musejí být garantovány další systémy dofinancování, kde by byly jasně vidět další výhody investic do vzdělávání dospělých na pracovišti (Základ 6). K tomu patří nalezení vhodných systémů financování a doprovodných opatření, které budou pro zaměstnavatele a jednotlivce stejnou měrou zajímavé.

Bude to stačit jako silnější podpora ohrožených skupin v otázkách dalšího vzdělávání?

Ale bude toto stačit  nebo je to až moc založeno na dobrovolnosti? Podle statistik je rozdíl mezi angažovaností zaměstnavatele v otázkách dalšího vzdělávání založen na velikosti podniku stejně jako na úrovni kvalifikovanosti jejich zaměstnanců. Větší podniky poskytují svým zaměstnancům více učebních nabídek a vyšší kvalifikovanost zaměstnanců přichází ruku v ruce s radostí z nabídek na další vzdělávání. Následkem toho se může propast mezi vzděláváním financovaným zaměstnavatelem na výhodných pozicích  a ohrožených skupin ještě zvětšit.

S ohledem na to, že se na jedné straně učit musíme, abychom udrželi krok s technologickým pokrokem a abychom poukazovali na druhé straně na větší diferencovanost na pracovišti, spočívá možná potřeba jednotných práv na vzdělání na zaměstnanci, a proto se nesmí přenechat rozhodování o možnosti dalšího vzdělávání pouze na dobrých úmyslech zaměstnavatele.

Můžeme být názoru, že zahrnutí všech lidí do celoživotního vzdělávání musí být kolektivní povinností pro vládu, zaměstnavatele a potažmo i pro jednotlivce. S ohledem na toto se můžeme ptát, zda by povinnost pro zaměstnavatele k dalšímu vzdělávání svých zaměstnanců neměla být spíše potlačována. V mnohých zemích (například ve Francii) bylo již mnohého dosaženo, v mnohých dalších evropských zemích by naopak tato tématika mohla být respektována více. V již zmíněné finské studii bylo například doporučeno vzít aspekt dalšího vzdělávání jako klíčovou část sociálního systému pro další vlády.

 


 Simon Broek se podílel na mnohých evropských výzkumných projektech ve vzdělávání, v oblasti tématiky pracovního trhu a pojištění. Byl poradcem Evropské komise, Evropského parlamentu a evropských agentur v otázkách politiky vzdělávání, celoživotního učení a působí také v oblasti trhu práce. Kromě toho je vedoucím společnosti na Ockham Institute of Policy Support.


Přečtěte si také:

Strategische Inklusion von Migrant*innen in die Programmentwicklung der Erwachsenenbildung

Offene Bildungsmaterialien in Alphabetisierung und Grundbildung

 

Likeme (8)