chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE

Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

 
 

Blog

Jazyková socializace

05/12/2017
od Daniela Krtičková
Jazyk: CS
Document available also in: EN FR DE IT ES PL

Výroční konference EBSN 2017 se bude zabývat úlohou základních dovedností při integraci. Víme, že studium jazyka hostitelské země hraje klíčovou roli v sociální integraci dospělých migrantů. Již dříve jsem na EPALE psal o „sociálním obratu“ ve studiu jazyků s posunem od popisů jazykového učení jako čistě kognitivního procesu, který se odehrává v naší hlavě, k pochopení toho, že protože je jazyk sociální fenomén, který používáme k vytváření významu v interakci s ostatními v sociálních kontextech, na studium jazyků by mělo být rovněž nahlíženo jako na sociální, spíš než individuální proces. Uznání sociokulturní povahy jazykového učení nás povzbuzuje k rozvíjení modelů studia jazyků, které zasahují i mimo třídu a podporují dospělé migranty při rozvoji jazyka, který potřebují k zapojení do sociokulturních postupů, které jsou pro ně důležité.

Pro nás nejsnazší představitelná cesta, jak podpořit dospělé migranty při studiu jazyka hostitelské komunity, je prostřednictvím formálního jazykového učení, kdy má učitel na starosti třídu studentů pracujících s využitím konkrétního studijního programu. Zdroje jsou však jednak příliš omezené na to, aby bylo možné masivně rozšířit poskytování takového jazykového vzdělání pro splnění potřeb dospělých migrantů, a navíc bude takové poskytování jen těžko vhodné pro tak rozmanitou skupinu; každý jednotlivec bude mít různé potřeby a bude jednat s určitými omezeními. Formální učení jazyků ve třídě hraje důležitou roli v podpoře získávání jazykových znalostí, nicméně k učení jazyků nedochází jen v podobě přímého výsledku jazykového učení. Velká část učení jazyka hostitelské země se odehrává neformálně při zvládání požadavků každodenního života.

Teorie jazykové socializace skutečně naznačují, že migranti jsou do své nové komunity integrováni prostřednictvím používání jazyka této komunity a že interakce s hostitelskou komunitou je prospěšná pro rozvoj jejich dovedností v hostitelském jazyce. Toto používání jazyka se může odehrávat na nejrůznějších veřejných místech, jako jsou parky a nákupní centra, školy a veřejná doprava, ale také v oficiálních prostorách, jako jsou ty, kde migranti přicházejí do styku s představiteli vládních sociálních služeb nebo hledají práci, nebo na soukromějších místech se sousedy či na pracovišti. Nicméně nedávný průzkum provedený ve skupinách uprchlíků v Anglii (odkaz je externí) ukázal, že zatímco lepší jazykové dovednosti vedou k většímu množství kontaktů s hostitelskou komunitou a více kontaktů vede k větší pohodě uprchlíků, opačně to neplatí. To znamená, že pokud uprchlíci nemají dostatečné jazykové dovednosti, tak i když přicházejí do kontaktu s hostitelskou komunitou, bude tento kontakt méně smysluplný a bude mít omezený vliv na rozvoj jejich jazykových dovedností a na jejich pocit integrace a pohodu.

Aktuálně  se s partnery v Nizozemsku, Dánsku a Slovinsku (odkaz je externí) snažíme identifikovat způsoby, jak by se mohli dobrovolníci lépe zapojit do podpory jazykového vzdělávání a sociální integrace migrantů. Identifikovali jsme aktivitu migrantů v oblasti učení jazyků v tradiční formální a neformální vzdělávací doméně, ale také jsme zaznamenali velké množství činností, které lze nejlépe popsat jako sociální: kluby vaření, kavárny, skupiny zahradničení, individuální pomoc s formuláři/oficiálními dopisy atd. Tyto aktivity mají často kulturní zaměření s návštěvami místních zajímavostí, vysvětlení místních svátků a zvyků. Činnosti tohoto typu nemají výslovně cíl zaměřený na jazykové učení, ale poskytují migrantům příležitost používat hostitelský jazyk v autentickém a podporujícím prostředí.

Při přípravě kroků na podporu jazykového učení dospělých migrantů musíme hledět nad rámec paradigmatu formální třídy pro učení jazyků a uznat, že existují jiné způsoby podpory získávání jazykových znalostí. Pro dospělé migranty neexistuje jediná lineární cesta k získání znalostí hostitelského jazyka. Ideální cesta učení pravděpodobně zahrnuje dospělého migranta zapojeného v kterémkoliv období do kombinace činnosti v doménách formálního, neformálního i informálního vzdělávání. Spíše než replikovat formální model jazykového učení bychom měli vytvářet příležitosti k používání jazyka souběžně s tímto formálním jazykovým učením a za účelem jeho podpory.

Těším se, až se během online diskuze EBSN EPALE ve dnech 18. a 19. května dozvím o způsobech, jak je učení jazyka u dospělých migrantů podporováno ve vaší zemi.


David Mallows má 30 let zkušeností v oblasti vzdělávání dospělých coby učitel, školitel učitelů, manažer a řešitel. V minulosti byl ředitelem výzkumu v Národním středisku výzkumu a vývoje pro oblast gramotnosti a matematické gramotnosti dospělých (NRDC) v rámci Institutu vzdělávání UCL v Londýně a v současné době zastupuje Evropskou síť základních dovedností v EPALE jako tematický koordinátor pro oblast životních dovedností.

 

 

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn
Refresh comments Enable auto refresh

Zobrazuje se 1 - 3 ze 3
  • Obrázek uživatele Renata Wrona

    Zgadam sie, że nauka języka to obowiązkowy krok do przodu i odgrywa ważną rolę w społecznej integracji dorosłych migrantów. Nie jest prawdą, że uczenie się nowych rzeczy w późniejszym wieku sprawia duże trudności. Dojrzałość i doświadczenie życiowe są zaletą osób dojrzałych właśnie w obszarze nauki języków obcych. W opracowaniu „Age, Rate and Eventual Attainment in Second Language Acquisition”, opisano wyniki testów, które wskazują, że dorośli uczą się języków szybciej niż dzieci. Wynika to m.in. z bardziej rozwiniętych kompetencji językowych, takich jak wrażliwość na gramatykę, rozumienie relacji znaczeniowych a także struktury języka. Jednak taka nauka sprawdza się wtedy gdy dorosły wyraźnie widzi korzyści płynące z nauki języka i jednocześnie czuje przyjemność, satysfakcję i radość nauki, dlatego tak istotne jest aby tradycyjną naukę języka łączyć ze spotkaniami o charakterze społecznym i kulturowym, Łączyć spotkania w grupach, wspólne zakupy, załatwianie spraw urzędowych. Tego typu działania wraz z tradycyjna nauką mogą znacznie przyspieszyć proces nauki dorosłych a tym samym poczucie przynalezności społecznej w nowym miejscu.

    Renata Wrona - Trenerka rozwoju osobistego i Trenerka biznesu, Akredytowana Coach ICF, PR managerka, właścicielka Firmy Prime Image,  Autorka książki z zakresu sukcesu, rozwoju i relacji w życiu kobiety „Szczęśliwa kobieta – rozwój, kariera, miłość” oraz wielu artykułów z zakresu budowania marki, savoir vivre w biznesie, wystąpień publicznych, komunikacji interpersonalnej
    i motywacji. Ambasadorka EPALE.

  • Obrázek uživatele Graciela Sbertoli

    Do join us today at on the online discussion here: /en/discussions/basic-skills-integration-online-discussion

     

  • Obrázek uživatele Hayat Faqeer

    That has been quite enlightening. We could as well contribute with the possibility to incorporate translation in the learning process. For example, students may read about the target language in their first language, and discuss issues as culture, differences and similarities between both languages and prediction of challenging areas.