Krizové řízení za pomoci digitalizace
Doba čtení asi 7 minut – Čtěte, hodnoťte, komentujte!
Originální příspěvek byl zveřejněn ve finském jazyce díky Reetta Paloheimo.
Z němčiny přeložila Jana Guličuková.
V posledních letech poškodily globální krize společnost a dospělé obyvatele v mnoha ohledech. Jak mohla digitální změna a nové technologie podpořit sektor vzdělávání dospělých při překonávání těchto krizí?
Globální krize v posledních letech silně změnily společné prostředí v souvislosti se sociální interakcí, ekonomikou, prací a učením. Tyto změny byly urychleny díky novému technologickému pokroku a pokročilým digitálním změnám v naší společnosti a v této souvislosti se staly kompetence naprosto zásadními (například základní digitální kompetence) u dospělého obyvatelstva.
Jaké účinky měla koronavirová pandemie, ruská invaze na Ukrajinu a z toho dále vyplývající výzvy a využití technologií - ne k procesu změny ale k podpoře překonání krize? Jak by se dal proces změn nejen urychlit díky digitalizaci a využití technologií, ale jak by se tím také dalo podpořit zvládání krizí?
V roce 2023 jsme na EPALE zveřejnili celou řadu příspěvků, které se zabývaly pokrokem digitální transformace ve vzdělávání dospělých s ohledem na aktuální společenská témata. V tomto článku budou představena opatření ke zlepšení odolnosti v krizích a k podpoře ozdravných procesů za pomoci digitalizace v oboru vzdělávání dospělých.
V tomto článku jsme zpovídali Leena Pöntynen, Director of Skills and Competence in Technology Industries of Finland a Merja Sjöblom, Accelerator of Digital Skills in TIEKE, finském Centru rozvojových a informačních společností.
Nové kompetence u dospělých lidí
Krize a pokrokové trendy ve společnosti často přímo působí na dospělé obyvatelstvo a ovlivňuje potřebu vzdělávání u dospělých jedinců na pracovním trhu. V posledních letech se aktuálně a ve velké míře zvýšila především potřeba digitálních a technologických kompetencí.
„Potřeba sahá od základních znalostí v oblasti digitalizace až po velmi pokročilé technologické kompetence,“ říká Sjöblom.
Vedle mezinárodní silné kompetence v oblasti digitalizace a datové ekonomiky je také zásadní spolupráce mezi veřejným a privátním sektorem ve Finsku. Podle finského digitálního kompasu dojde k omezení úspěchu a to díky „slabým IKT investicím ve stoupání produktivity, v nedostatku kvalifikovaných odborných pracovníků, marginalizaci a díky digitalizaci vyžadujícím kulturním a paradigmatickým změnám. Nejméně dva z těchto aspektů, tedy marginalizace a změny mentality vyžadující digitalizaci, mohou ovlivňovat cílené nabídky ve vzdělávání dospělých a společné vzdělávání.
Jako následek krize je věnováno více pozornosti kompetencím, které souvisejí s jistotou v kybersvětě a s tím spojeným vzděláváním. Dospělým studujícím by měly být kromě jiného nabízeny i možnosti toho, jak si zlepšit své kompetence v oblasti informačních technologií (jako například stále důležitější mediální kompetence). Kromě jiného potřebují dospělí pomocné prostředky, aby se lépe vyrovnali s ekonomickými změnami.
„Nové technologie musí změnit i způsob, jakým se je učíme,“ říká Leena Pöntynen.
Kompetence a kvalifikované osoby jako klíčový bod pokroku
Vedle základních digitálních kompetencí jde při budování společnosti po prodělání nějaké krize také o to, jak pokrýt potřebu digitálních kompetencí lidmi s odpovídajícími znalostmi. Abychom se v digitálním kompasu vyhnuli zmíněnému nedostatku kvalifikovaných odborníků, vyžaduje sektor silné IKT odborné znalosti ze zahraničí. Rozmanitost společnosti a pracovního života přispívá i k tomu, že jsou do Finska stahovány kvalifikované osoby z ostatních zemí společně s jejich rodinami.
Rychlé zvládnutí stávajícího jazyka jim pomáhá v přínosu pro společnost, ale aby byli opravdu efektivní, musí se cítit jako součást společnosti. V této souvislosti je třeba vyzdvihnout význam jazykového vzdělávání ve vzdělávání dospělých, aby zde tito lidé získali nezbytné jazykové znalosti zásadní pro svoji práci, a také je třeba zdůraznit význam učící se komunity.
Digitální kompetence jsou samy o sobě považovány za nezbytné pro zaměstnanost a sociální a společenskou integraci. Vedle posílení kompetencí se také mluví o pověřených osobách a jejich přezkoušení.
„Pokud přemýšlíme o tématu pracovní migrace, je důležité promyslet si kompetence již ve své vlastní zemi, abychom zabránili nedostatku odborných pracovních sil,“ říká Pöntynen.
Důvodem, proč se tolika ukrajinským uprchlíkům podařilo rychle se začlenit do vysokoškolského studia ve Finsku, bylo například úspěšné studijní poradenství, při kterém bylo využito zkušeností z předchozích uprchlických krizí. Poradenství může být ulehčeno i například díky využití Chatbot platforem, kde jsou zodpovídány nejčastější otázky a kde mohou lidé získat odkazy na vhodné služby pomoci.
K tomu, abychom rozvíjeli kompetence velké skupiny lidí, je zapotřebí vzdělávacích nabídek nezávislých na místě a čase, například díky online vzdělávání nebo online hrám.
„V současnosti jde vývoj směrem k „učení po malých krocích“, které je podporováno díky YouTube videím a výukovým hrám,“ vysvětluje Merja Sjöblom.
Obě partnerky při rozhovoru zdůrazňují význam osobních setkávání a význam rovnosti mezi technikou a člověkem. Ke zlepšení jazykových znalostí, digitálních kompetencí, kyberjistoty, mediálních kompetencí a finančních kompetencí je důležité nalézat a vytvářet výukové prostředí. Podle Sjöblom jsou takovými příklady výukových prostředí knihovny, místní nebo remote workshopy.
Kromě jiného zdůrazňuje Pöntynen jako zásadní téma interoperabilitu a přenos dat. Přispívají k tomu, že může jedna osoba přenášet informace o svých kompetencích z jednoho místa na jiné.
Znalosti v oblasti využití dat, analytiky, architektury podnikání a kyberjistoty jsou digitálními a technologickými pomocníky, kteří přispívají k tomu, aby zajistili dostatečné pochopení v pracovní oblasti a účinky změn. Data Minink, umělá inteligence a budoucí scénáře mohou pomoci při předvídání budoucích požadavků a při plánování vzdělávacích a školících nabídek. Očekávání a navrhování budoucích scénářů přispívá mimo jiné k přípravě na nečekané krizové situace.
Digitální řešení kompetenčních a vzdělávacích potřeb
Ve Finsku se nyní pracuje na vytvoření digitálních služeb a architektury podnikání pro ověření kompetencí. Přístup ke vzdělávacím nabídkám bude podpořen díky rozšíření informací do více jazyků a budou podpořeny především ty skupiny obyvatel, které jsou ohroženy z hlediska celoživotního učení (jako jsou migranti, lidé nad 55 let a osoby s nízkou dosaženou úrovní vzdělání). Digitální služby a zdroje dat finské národní vzdělávací agentury a rozvoj systému digitálních služeb pro celoživotní učení, které je vedeno Ministerstvem vzdělávání a kultury a Ministerstvem hospodářství a práce, pomáhá například při hledání možností dalšího a rozšiřujícího vzdělávání a při upevňování předchozích znalostí.
Dobrým příkladem digitálního řešení očekávání potřeb kvalifikace je Osaamispulssi, které bylo vymyšleno díky Technology Indistries of Finland ve spolupráci s nejrůznějšími organizacemi. Toto řešení se vrací zpět ke studii potřeb, která byla provedena za pomoci analýzy dat a umělé inteligence. Data využitá ve studii se skládají z velkého počtu pracovních inzerátů, závěrečných prací a výzkumných publikací.
Osaamispulssi může být využito jak pro strategický management v podnicích, tak také pro plánování všeobecných a odborných vzdělávacích nabídek. Další výhodou Osaamispulssi je možnost krátkodobého ověření toho, jaké deficity ve vzdělávací oblasti existují, zatímco podniky to mohou využít i dlouhodobě k profilaci svých strategií.
„Příkladem toho, jak může být Osaamispulssi využito, je odborná vysoká škola Metropolia, která svůj vzdělávací proces přizpůsobila, protože chce být průkopníkem toho, jaká je aktuální a dobová vzdělávací nabídka a využívaný materiál,“ vysvětluje Pöntynen.
V rámci projektu „Competitive Skills“ byla ještě vytvořena řada národních charakteristik kompetencí, které jsou spravovány díky TIEKE, aby tak mohlo dojít ke zlepšení a ověření digitálních kompetencí. Charakteristiky kompetencí jsou využívány již studenty odborných škol, v pracovním světě, dospělými v pracovních vztazích a lidmi hledajícími práci. Vedle tohoto projektu vznikaly ještě další projekty, které se zabývaly základními digitálními kompetencemi, často ve spolupráci s ostatními z podnikatelského sektoru. Jako další příklad jmenuje Pöntynen FINSKU, volně dostupný vzdělávací materiál k naučení finského jazyka pro Ukrajince, který byl vyvinut a spuštěn Technology Industries of Finland ve spolupráci s Reactored a ostatními organizacemi.
„Je veřejný vzdělávací systém dostatečně flexibilní k tomu, aby reagoval na krizové situace a aby například produkoval vzdělávací materiály?“ přemýšlí Pöntynen.
Co se týká finských vzdělávacích technologií, zjistily Pöntynen a Sjöblom, že technická řešení ve vzdělávání dospělých především ve vztahu ke vzdělávacím obsahům, výukovým hrám, manažerskému systému, výukovému prostředí, naučení se jinému jazyku, STEAM pedagogice stejně jako programování a analytika mohou být využity jak v podnikatelském sektoru, tak i ve vzdělávacích zařízeních. Podnikání ve vzdělávacích technologiích jsou tematicky zapsány na seznam Edtech Finland a European Edtech Alleance.
Kromě toho existují rámcové podmínky pro definici digitálních kompetencí, jako jsou DigComp, ESCO a DigComEdu. Referenční rámec DigComp byl například využit k definici základních digitálních kompetencí. Podpora digitální změny je mezinárodním cílem, neboť jen tak mohou být nalezena řešení problémů, jako je klimatická krize, která vyžaduje naučení se nových dovedností, vytváření nových pracovních míst a která umožňuje podíl všech lidí na demokratickém životě.
Autorka Reetta Paloheimo (M.Sc., M.A.) pracovala jako lektorka ve vzdělávání dospělých a v oblasti digitalizace finské národní vzdělávací agentury pro vzdělávání a kulturu. Popisuje se jako neustále se učící studentka, která využívá své kompetence jak v logické tak i v umělecké rovině. Reetta Paloheimo pracuje jako vzdělávací specialistka (Kooppi asiantuntijapalvelut) společně se vzdělávacími zařízeními, podniky pro tvorbu vzdělávacích technologií a s pracovníky správy školství.
LinkedIn: ReettaPaloheimo
WEB: kooppi.fi
Pro další informace nahlédněte na:
Nationale EPALE-Koordinierungsstelle (epale (at) oph.fi)
Reetta Paloheimo/Kooppi (reetta.paloheimo (at) kooppi.fi)
