Jsou předčasné odchody ze vzdělávání pro Česko problém?

Z dat poskytnutých Evropskou komisí vyplývá, že přibližně 5 milionů evropských občanů ve věku 18–24 let „ukončilo školní docházku předčasně“, tedy opustilo školu po dosažení nižšího středního vzdělávání či ještě dříve, a dále se se již nevzdělává ani odborně nepřipravuje.
Opuštění vzdělávání bez dostatečné kvalifikace je nepříznivým jevem zejména z hlediska vyššího rizika nezaměstnanosti mladistvých, kteří se namísto vstupu na trh práce a zahájení pracovní aktivity stávají příjemci sociálních dávek. To ve svých důsledcích může vést až k sociálnímu vyloučení a růstu společenského napětí. Na společenské úrovni je vzdělání spojeno s produktivitou, inovací, hospodářským růstem i sociální soudržností. V kontextu nižšího ekonomického růstu a konkurenceschopnosti představuje předčasné opuštění vzdělání nevyužití pracovního potenciálu mladých lidí i větší tlak na růst sociálních výdajů. Předčasný odchod ze vzdělávání je často spojený se sociálním znevýhodněním rodin a nízkou vzdělanostní úrovní rodičů, a je tak vysoce rizikovým faktorem rozvoje sociálně-patologických jevů i vzniku sociální exkluze.
Jedním z hlavních cílů EU v rámci strategie pro oživení hospodářského růstu je do roku 2020 snížit podíl občanů, kteří ukončili vzdělávání předčasně, na asi 10%. V současnosti se tento podíl pohybuje okolo 14%, což je poměrně vysoké číslo.
Jak si stojí v porovnání s tímto průměrem Česká republika?
Vezmeme-li problém pouze statistickým vyjádřením, pak docela dobře. Podíl předčasných odchodů ze vzdělávání se pohybuje okolo 5%. To je způsobeno zejména širokou nabídkou méně náročných středoškolských oborů.
Neznamená to ale, že u nás problém s předčasnými odchody neexistuje. Zejména mladí lidé pocházející ze znevýhodněného prostředí a nevyhovujícího rodinného zázemí mají vysokou míru rizika předčasného ukončení vzdělávací dráhy. Hrozí tak reprodukce problematických vzorců chování a předávání chudoby z generace na generaci. Toto zacyklení je u nás bohužel v posledních letech trendem a smutnou realitou. Proto jsou hlasy, které mluví o neexistenci tohoto problému u nás, liché a Česko by mělo zvýšit své úsilí v boji proti předčasným odchodům ze vzdělávání.
Jak tento problém řešit?
Komplexní politická opatření zaměřená proti předčasnému ukončování školní docházky by se na základě doporučení strategie EU „Evropa 2020“ měla soustředit na prevenci, intervenci a kompenzaci.
Preventivní opatření
Při prevenci je třeba především zabránit vzniku podmínek, jež mohou vést k předčasnému ukončování školní docházky. Za jeden z nejúčinnějších prostředků je možno považovat kvalitní vzdělávání a péči již v raném dětství. Dostupnost kvalitního předškolního vzdělávání je proto potřeba zvýšit. Další preventivní opatření se mají zaměřit zejména na otázky, jako je systematická jazyková podpora pro děti z rodin migrantů, posílení integrace nebo cílená podpora znevýhodněných žáků.
Intervenční opatření
Intervence řeší objevující se obtíže v rané fázi a snaží se zabránit tomu, aby vedly k předčasnému ukončení školní docházky. Opatření týkající se škol jako celku mají za cíl zlepšit školní klima a vytvořit motivující výukové prostředí. Účinnou formou pomoci ohroženým žákům mohou být systémy včasného varování a lepší spolupráce s rodiči. Vysoce účinným prostředkem poskytnutí relevantní podpory bývá i vytváření sítí kontaktů s aktéry mimo školu a přístup k sítím místní podpory. Opatření zaměřená na studenty zahrnují pedagogické vedení a doučování žáků, individuální výukové přístupy a finanční podporu, jako např. příspěvky na vzdělávání.
Kompenzační opatření
Kompenzační opatření skýtají příležitosti ke vzdělávání a odborné přípravě těm, kteří již školní docházku předčasně ukončili. Mohou mít podobu finančních nebo jiných typů podpory. Jde o to motivovat mladé lidi, aby se znovu zapojili do systému řádného vzdělávání, nebo jim nabídnout tzv. „druhou šanci“.
Protože se jedná o komplexní problém, řešení si žádá koordinovaný přístup, zahrnující využití více nástrojů. Jedním z takových nástrojů je například využití expresivních postupů, zaměřených na zvýšení sebevědomí mladých lidí. Mezi takové programy patří např.:
- Projekt FOTEL, který v pěti zemích zkoumá, jak může metodika Divadla fórum pomoci snížit počet studentů předčasně ukončujících studium. Metodika vychází ze skupinové práce a propojuje divadelní postupy a vzdělávání pro život. Projekt je financován z Programu celoživotního učení Evropské komise.
- Accrochage Scolaire Services (Valonsko, Belgie) pomáhá mladým lidem s návratem k odborné přípravě poté, co překonali osobní krizi (problémy chování, poruchy učení, školní fobie, komunikační problémy apod.).
- Projekt FYEVB project (Facing youth unemployment from its very beginning) využívá při řešení problému předčasného ukončení studia techniku „všímavosti“ (mindfulness). Tato technika může u studentů zvýšit schopnost udržet pozornost a soustředění, ale také pocit duševní pohody a schopnost empatie. Projekt je financován z Programu celoživotního učení Evropské komise.
Zdroje:
http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&…
http://www.ippp.cz/images/stories/doc/studie/vyzkumna_zprava_predcasne_…
http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/thematic_reports…
Reducing early school leaves from education and training in Europe, Strategies, Policies and Measures, http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/education/policy/s…
Opatření