Pandemie koronaviru způsobila větší příklon k online prostředí, na který EPALE zareagovala nabídkou více než 50 webinářů pro lektory, trenéry či metodiky vzdělávání dospělých (záznamy najdete zde) a také sérií rozhovorů s osobnostmi. V roce 2021 jsme jich publikovali více než dvacet.

Několik rozhovorů se věnovalo strategickým a koncepčním tématům vzdělávání dospělých. Miroslav Procházka z Národního pedagogického institutu ČR (NPI) tak představil projekt Upskilling, který se věnuje budování sítě krajských koordinátorů a platforem pro vzdělávání dospělých, podpoře digitální gramotnosti a dalším aktivitám. Zavzpomínali jsme také na vznik Národní soustavy kvalifikací či webu Infoabsolvent, na něž je bývalý ředitel NÚOV, později NÚV a nyní NPI pyšný. Martin Dobeš, nyní kolega z EPALE a dříve šéf týmu rozvoje lidských zdrojů Národního vzdělávacího fondu, jako problematickou uvedl rezignaci státu na celou oblast vzdělávání dospělých a zmínil také aktuální politickou „neprůchodnost“ stále chybějícího zákona o dalším vzdělávání. Za klíčové téma Martin považuje i řešení bariér v přístupu ke vzdělávání v dospělosti. Za největší bariéry označil vliv socioekonomického statusu, čas, peníze, ale zejména motivaci a to, že si neuvědomují, že vzdělání potřebují. Téma kvality bylo také stěžejní pro rozhovor s Petrem Kazíkem, prezidentem České manažerské asociace, lektorem a koučem. Jako jeden z důvodů nízké kvality vzdělávání dospělých Petr uvedl orientaci mnohých tvůrců evropských projektů jen na kvantitu, ale zmínil také interní lektory, pro něž je lektorování jen jakousi prací „navíc“ a didaktiku tak nepovažují za podstatnou. Povídali jsme si i o roli manažera ve vzdělávání zaměstnanců či měření efektivity ve vzdělávání. Podobná témata, nicméně v aktuálním „koronavirovém“ kontextu, jsme řešili i s Janou Brabcovou, prezidentkou Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR (AIVD). Rozhovor s ročním odstupem navázal na povídání, které jsme vedli na počátku pandemie, a tak jsme se věnovali naplněným vizím či nenaplněným slibům. V mezičase totiž řada vzdělávacích institucí činnost ukončila a mnozí lektoři se nechali zaměstnat ve zcela jiných oborech, aby přežili. Legislativa se nové situaci přizpůsobovala jen pomalu a nedokonale, firmy zredukovaly vzdělávání jen na povinné minimum s tendencí ke zkracování délky kurzů. Podle Jany jsou ještě dnes jasně patrné důsledky destabilizace trhu vzdělávání dospělých, tentokrát kvůli velké absenci zaměstnanců, a tedy upřednostnění práce před vzděláváním.

Rozhovory jsme však věnovali i méně „vážným“ tématům. Oslovili jsme zástupce několika vzdělávacích firem, kupříkladu Zdenku Vostrovskou, ředitelku 1. VOX, která za recept pro úspěšné působení na trhu považuje co nejlepší odborné znalosti a dovednosti lektorů, poctivost, sledování trendů či důslednou zpětnou vazbu, schopnost sebereflexe a flexibilitu. S Lukášem Vallo, zakladatelem EDU Trainings, jsme řešili především specifika vzdělávání v IT oborech. Podle Lukáše je vzdělávání dospělých v našich zemích na poměrně vysoké úrovni a poptávka roste – to však na druhé straně způsobuje růst šedého a často nekvalitního trhu IT vzdělávání. Radek Havelka, ředitel ICT Pro nastínil způsoby, jak poznat kvalitní online kurz, a zaměřil se zejména na míru pozornosti a rozdělení výuky, za klíčové považuje především skloubení vhodného obsahu a délky kurzu.

Nejen o lektorské branži jsme se bavili s Jiřím Weinbergerem, zakladatelem TIMING Praha. Podle něj je možné využít řadu technik z herecké profese, zejména při práci s hlasem. Zásadní je však podle něj „napojení“ na účastníky, tedy plná přítomnost lektora v aktuální situaci. Doporučuje také nebát se improvizace, při odbočkách si být neustále vědom cílů a především vědět, jak obsah účastníkům vhodně podat. Poměrně dlouhý seznam charakteristik dobrého lektora podala Petra Šimková, koučka a lektorka z MySkill. Mezi jinými za zásadní považuje umění o sobě zdravě pochybovat, a přitom si být sebou zdravě jistý, toleranci k myšlenkám a názorům druhých lidí, schopnost podat pomocnou ruku a zároveň účastníkům „přitopit pod kotlem“, nutnost stále se vzdělávat a rozvíjet, být schopen sebereflexe či poučit se z vlastních chyb. Koučování jsme se podrobně věnovali v rozhovoru s Pavlou Pavlíkovou z Innergy. Podle ní pro úspěch koučování až tak nezáleží na směru a technikách koučování, ale na vztahu mezi koučem a koučovaným. V návaznosti na dva webináře EPALE, které Pavla realizovala, jsme se dotkli také tématu motivačních map a tzv. sabotérů v naší hlavě, kteří reprezentují tu část naší mysli, která hledá nedostatky v nás a druhých a říká nám, že budeme šťastní, až dosáhneme toho a toho.

Kreativita byla jedním z témat rozhovoru s Jindřichem Dohnalem z Creatixa, podle něhož se kreativita dá naučit a dokonce 80 % lidí na této planetě má schopnost tvořit. Radek Pernica, lektor, kouč a facilitátor, v rozhovoru rozebral oblast fototerapie a na konkrétních příkladech obrázkových karet vysvětlil i způsob, jak s ní mohou lektoři pracovat. S Janou Peffkovou z projektu New Generation of Founders jsme se zaměřili na téma designového myšlení a workshopy, které se s podporou Google v ČR realizují.

O roli vysokých škol na poli vzdělávání dospělých jsme si povídali se Sandrou Lacinovou ze ŠKODA AUTO Vysoké školy, hned o několika projektech v oblasti vzdělávání pak s Valery Senichevem, psychologem a kariérovým poradcem a v netradičním rozhovoru o hubnutí a zdravém životním stylu s Martinem Pávkem a Ivou Málkovou ze STOB. Na závěr rozhovoru se dozvíte i několik zdravých tipů pro lektory. A to se může hodit!

Všechny rozhovory a řadu dalších informací najdete na webu www.epale.cz v sekci Blogy.

Autor: Tomáš Langer, expert EPALE