chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE - Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

Blog

ICT ve vzdělávání dospělých: stále se nedaří zajišťovat optimální a udržitelná řešení?

05/12/2017
od Daniela Krtičková
Jazyk: CS
Document available also in: EN DE ES IT FR PL LT ET HU DA NL HR FI LV EL SL

Eva Andersson z Katedry pedagogiky a speciální pedagogiky z Gothenburg University argumentuje, že dosud nemáme ICT nástroje, které ve vzdělávání dospělých potřebujeme.

Co je to vysoce kvalitní používání ICT v oblasti vzdělávání a učení. Jeden návrh zní: Když je ICT používáno takovým způsobem, že je díky tomu vzdělávání a učení efektivnější a účinnější, aniž by k tomu byly nutné neudržitelně velké ekologické, ekonomické nebo sociální náklady. Z tohoto hlediska je před námi ještě dlouhá cesta, než dojde k vyvážení benefitů a nákladů, tak aby bylo dosaženo optimálních a udržitelných způsobů používání nových technologií.

Benefity – stále ještě nejsou optimální?

Bez ohledu na to, zda uvažujeme o tradičním vzdělávání v kampusech, nebo o nějakém způsobu kombinovaného nebo distančního studia, na trhu existuje spousta ICT nástrojů. Mnohé z nich jsou velice užitečné, když se snažíme, aby vzdělání bylo přístupné, flexibilní a individuálně přizpůsobené. Problémem je zatím to, že studijní platformy byly často nedostatečné a musely být používány spolu s mnoha dalšími ICT nástroji, aby správně fungovaly. Často vznikají tak, aby vyhovovaly mnoha různým formám studia, takže je jejich používání těžkopádné.

Teprve v poslední době začaly být dostupné platformy „all inclusive“, které se snadno používají, obsahují funkce pro ústní i písemnou komunikaci v synchronním i asynchronním čase a jsou určené k použití jednotlivci i ke spolupráci více osob; jsou to vrcholná kritéria, jejichž splnění je nutné k tomu, aby byly technologie používány častěji než jen několikrát při jejich zkoušení.

Přesto je ještě v tomto ohledu spousta věcí, které si zatím můžeme jen přát. Někdy zjistíte, že si říkáte, že vývoj postupuje velice pomalu, i když jste si téměř jistí, že najít vhodná technická řešení by nebylo příliš složité.

Pokud mohou být benefity ICT občas prchavé, co můžeme říci o nákladech?

Náklady – četné, rozmanité a neudržitelné?

Ekologické náklady výroby ICT jsou významné, neboť se používá mnoho ekologicky škodlivých součástek, jejichž náklady na likvidaci jsou vysoké. I je lze vyvážit úsporami za cestování studentů, používání papíru atd., existuje mnoho důvodů, proč bychom se měli snažit tyto náklady minimalizovat. Dnes je spousta počítačů uložena ve skladištích, protože nejsou dost výkonné, aby na nich mohl běžet nejnovější software, nebo není možné je aktualizovat na nejnovější verzi systému; další vybavení je uskladněno jednoduše proto, že se používá velice zřídka.

Ekonomické náklady jsou rovněž snadno odhalitelné. Nákup ICT vybavení, softwarových licencí a podpory představuje významnou část rozpočtů institucí zaměřených na vzdělávání dospělých. Aby došlo ke snížení nákladů, je snadné spolehnout se na bezplatné verze ICT nástrojů. Je to však riskantní, protože ztrácíte kontrolu nad materiály, které si do nich uložíte. Mnoho takových nástrojů je založeno na serverech nacházejících se v zahraničí, které mohou být ze dne na den zavřeny. Další významné náklady souvisejí s dodatečným časem nutným k tomu, aby se lidé naučili ICT používat a aby byly tyto systémy uvedeny do provozu. Člověk by mohl argumentovat, že ICT v neposlední řadě šetří čas v oblasti administrativy a dokumentace vzděláván, a pokud jde o studijní materiály, na internetu je zdarma k dispozici spousta úžasných videí a dalších médií. Čím více sdílíme, tím více dostáváme zpět, alespoň pokud nasloucháme nejnaléhavějším obhájcům licencí Creative Commons. Ovšem moje vlastní zkušenost naznačuje, že čas, který tím učitelé ušetří, byl dosud nevýznamný.

Sociální náklady na ICT zahrnují frustraci, kterou cítí mnoho učitelů, když se snaží používat ICT efektivním způsobem. Stále jsme v situaci, kdy multimédia pro výukové činnosti vznikají jen zřídka, bez ohledu na to, že mnoho vzdělávacích zařízení investovalo do učeben, které byla často dost drahé. To vytváří tlak na učitele, kteří mají pocit, že se očekává, že budou toto vybavení používat, i když v tom nespatřují žádné okamžité pedagogické výhody. Aby byly ICT používány neustále a flexibilně, musejí se používat tak snadno, jako když ke studentům mluvíte nebo ve třídě píšete na tabuli. Měli byste být schopni si jednoduše sednout k počítači a vytvářet multimédia přímo v použité výukové platformě. Ve většině vzdělávacích prostředí tomu tak zatím není, i když je to na dobré cestě.

Vyvstávají dvě otázky:

1. Proč se ICT nevyvinuly více, například pokud jde o výukové platformy?

Dostává se nám jen malých vylepšení, po jednom a často teprve tehdy, když si o ně řekneme. Společnosti vytvářející ICT jsou mocnými hráči na trhu a je snadné získat podezření, že přináší větší zisk prodat mnoho malých produktů, které je třeba upravovat a aktualizovat, než jeden, který bude od počátku fungovat správně a bude dobře pracovat.

2. Jak vychýlit jazýček vah více ve prospěch benefitů než nákladů a dosáhnout optimálních a udržitelných řešení, která potřebujeme?

Odpověď najdeme u pedagogů dospělých, kteří vytvářejí obecné povědomí o tom, co bychom měli vyžadovat od ICT v oblasti učení. Komunikativní arény, jako například EPALE, mohou být klíčovým fórem pro takovou komunikaci. Společně můžeme vytvořit dost významnou hybnou sílu směrem k udržitelnějším technologiím ICT a jejich používání. Co myslíte, jaké by měly být naše požadavky?

 

Štítky:
Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn
Refresh comments Enable auto refresh

Zobrazuje se 1 - 4 ze 4
  • Obrázek uživatele Ilze Seglēre
    Pēc manām domām, lai izmantotu tikai IKT rīkus mācībām, būtu nepieciešams tos modernizēt, lai visi rīki būtu vienotā programmā. Izglītībā, kurā tiktu izmantots tikai IKT, būtu vairākas priekšrocības, bet vēl vairāk trūkumi. Kā vienu no trūkumiem varu minēt, interneta vai arī datora nepieejamību visiem iedzīvotajiem sev ērtā laika, piemēram, pēc darba laika beigām. Otrkārt, ne vienmēr ir pieejams internets un bieži vien notiek sistēmas darbības traucējumi, kas var pārtrūkt, piemēram, noslēguma pārbaudījuma laika. Treškārt, lielākoties jebkuram no studentiem ir nepieciešamā frontālā komunikācija ar pedagogu, kas var atbildēt uz jautājumiem, sniegt padomus un palīdzēt. No otras puses, būtu iespējams ietaupīt elektroenerģiju un ēku amortizācijas izmaksas, jo nebūtu nepieciešams tās uzturēt un izmantot. Skolēniem būtu iespējams izvēlēties mācīties sev atbilstošā laikā, piemēram, cilvēkiem, kam ir grūtības uztvert jaunu informāciju no rīta, varētu apgūt dažādas zinības vakarā. Lai šo varētu īstenot, manuprāt, būtu nepieciešamas lielas pārmaiņas, kas sasaistītos ar izglītības atzīšanu, jaunu izglītības līmeņu izveidošanu, kā arī nebūtu iespējams sekot līdzi vai studenti paši izpilda savus uzdotos darbu vai arī tos izpilda ar palīglīdzekļu palīdzību, vai arī to izdara viņu vietā kāds cits.
  • Obrázek uživatele Sjoerd Wijkel

    Wat we eigenlijk nu aan het doen zijn met YouDigIT is de kennis die we nu hebben en nu ontwikkelen over het gebruik van digitale leermiddelen versterken en verspreiden. Dat is ons antwoord op vraag 1.

    Als meer gebruikers binnen het veld van onderwijs en welzijn ervaren dat het een boost kan geven aan de ontwikkeling van de studenten / deelnemers, dan verschuift de aandacht van de kosten vanzelf naar de opbrengst die het genereert.
  • Obrázek uživatele Fabrizio Pivari

    Pay attention ITC in italian language is not translate and changed into TIC. ITC is ITC!

  • Obrázek uživatele Piotr Peszko

    Biorąc pod uwagę moje doświadczenia z kształcenia online osób dorosłych musze stwierdzić, że podstawowym ograniczeniem w kształceniu dorosłych wspieranych przez IT jest brak wymiany doświadczeń. Kształcenie dorosłych odbywa się głównie wewnątrz organizacji i na rynku polskim nie obserwuje się działań mających na celu wymianę doświadczeń. 

    W związku z tym indywidualnie podjąłem działania mające na celu wymianę takich doświadczeń zakładając grupę o nazwie eLearning Robię. Po kilku miesiącach grupa ta urosła do ponad 500 osób, które aktywnie tworzą społeczności i dzielą się tym w jaki sposób tworzą elearning, a także pomagają sobie nawzajem. 

    Myślę, że jest to kierunek, który docelowo wpłynie na lepszą wymianę doświadczeń i zbudowanie kultury otwartości.