Přejít k hlavnímu obsahu
Blog
Blog

Jaký přínos může mít ovládnutí digitálních dovedností k sociálnímu začlenění starších občanů

Přeloženo z němčiny.

How digital arts can contribute to the social inclusion of elderly people

Sociální začlenění je jedním ze společenských aspektů, který představuje pevný základ a měl by být i vyžadován, především pro vytvoření spojení mezi vyloučenými skupinami obyvatel nebo těžko postižitelnými cílovými skupinami, jakými jsou například staří lidé, kteří trpí demencí a ostatními degenerativními onemocněními mozku. V jedné ze zveřejněných zpráv Světové zdravotnické organizace (WHO) a Alzheimer´s Disease International (ADI) je problém demence pojmenován jako „Priorita pro veřejné zdravotnictví“. Podle nejnovějších mezinárodních setření trpí demencí celosvětově asi 35,6 milionů lidí. Každý rok se tuto diagnózu dozví 7,7 milionů lidí a každé 4 vteřiny je diagnostikován nějaký nový případ. Do roku 2020 vystoupal na celém světě počet lidí s onemocněním demence na 52 milionů. Dá se očekávat, že bude počet lidí trpících Alzheimer nemocí v příštích čtyřiceti letech stoupat až trojnásobně.

To znamená, že odborní pracovníci, kteří nyní s Alzheimer pacienty pracují, musejí dostávat nové komplexnější nabídky dalšího vzdělávání. Tohoto je možné dosáhnout díky internetovému propojení a díky vytvoření týmů expertů, kteří disponují schopnostmi a zkušenostmi v nejrůznějších sektorech. Na mezinárodní úrovni se ukazuje stoupající potřeba témat spojených s demencí ve zvyšujícím propojení mezinárodních organizací a spolků, jako jsou Světová zdravotnická organizace (WHO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropská unie (EU).

Během devíti konferencí členských států k tématu Přijetí práv pro osoby s postižením (Übereinkommen über die Rechte von Menschen mit Behinderungen) se věnovala OSN v červnu v roce 2016 tomuto tématu poprvé a zdůraznila zde, jak je důležité uznat a respektovat práva lidí s psychickými obtížemi nebo těmito intelektuálními postiženími. Během let 2008 až 2013 byly vyvinuty aktivity, na jejichž základě jsou nyní v posledních letech na mezinárodní úrovni rozvíjeny i další možnosti. V březnu 2015 uspořádala Světová zdravotnická organizace (WHO) v Ženevě první Konferenci ministrů k globálním opatřením proti demenci (Ministerkonferenz zu globalen Maßnahmen gegen Demenz), na které diskutovali experti z celého světa o globálních výzvách, které s sebou přinášejí problémy demence. K nejdůležitějším aktivitám, které byly na konferenci zpracovávány, patří Globální akční plán pro opatření veřejného zdravotnictví pro onemocnění demencí 2017-2025 (Globale Aktionsplan für Maßnahmen des öffentlichen Gesundheitswesens gegen Demenzerkrankungen 2017-2025), který byl přijat členskými státy Světové zdravotnické organizace na sedmdesátém shromáždění WHO 2017.

Hlavním cílem Globálního akčního plánu je zlepšit kvalitu života lidí trpících demencí, stejně jako kvalitu života jejich rodin a ošetřujícího personálu. Toto zahrnuje respektování důstojnosti osob postižených demencí a zredukování negativních účinků tohoto onemocnění ve společnostech a státech. Kvůli tomu byla definována celá řada opatření, jako jsou senzibilizace tématu Demence a jeho priority, podpora rodin a ošetřovatelského personálu, zlepšení informačních systémů k tématu Demence a podpora výzkumu a inovací. Při dosažení těchto cílů mohou hrát digitální inovace podstatnou roli. V časech digitální transformace je nevyhnutelné využívat pokrokové a inovativní metody a nástroje z dalšího nebo navazujícího vzdělávání, které v této oblasti nejsou ještě příliš rozšířené a nalézat nové zdroje, které pomohou přispět ke zpomalení rozšiřování této nemoci. Jednou z možností by mohla být digitalizace jako klíč k posouzení významu nemoci Alzheimer pro dnešní společnost.

Nejrůznější studie a zprávy (A.GUAITA, M.TRABUCCHI, Dementia. Behandglung ung Pflege, 2016; WHO, Global Plan on Dementia, 2017; CENTRO ALZHEIMER RESEARCH CENTER FOR CARE, The discomfortes of the famiily member; ARS TUSCANY, Families tell each other: the experiences of caregivers of patients with Dementia, 2018) zkoumaly a objasňovaly kritické otázky a zkušenosti stejně jako přístup k nemoci. Komunikace mezi nejrůznějšími rovinami a službami, které se podílejí na zacházení s lidmi stiženými nemocí Alzheimer, je doposud omezená a aktivizace efektivních a standardizovaných komunikačních toků mezi odborníky z nejrůznějších sektorů se musí budovat komplexně. Nabízené služby, jejich organizace a podíl v určité oblasti stejně jako lidé, pro které je vyplnění potřeb spojených s nemocí určené, se vyznačují nedostatkem jak homogenity, tak také heterogenity. V naší společnosti není věnována dostatečná pozornost Alzheimer postiženým rodinám a ty potom trpí osamělostí a izolací. Je velmi důležité si uvědomit, že se musí společnost změnit, aby mohlo dojít k potřebné podpoře těchto zranitelných skupin, a že je třeba umožnit jejich členům žít v otevřené a pohostinné společnosti, která je přijímá a respektuje. Občané, organizace a podniky by měli spolupracovat na odstranění bariér, které těmto lidem brání podílet se na životě společnosti. Abychom mohli rozpoznat, kde tyto bariéry stojí, musíme vedle klíčových faktorů také zohlednit čtyři následující aspekty, které formují společnost:

• Lidé: Musejí být citliví k tématu Demence a k akceptování postižených osob a osob o ně pečujících.

• Lokality: Lokality musejí být vhodné pro život lidí s demencí.

• Sítě: Nejrůznější aktivity musejí být vzájemně propojeny, musí docházet k výměně informací a musí docházet  k rozvoji strategického myšlení při jejich využití. Koordinovaný postup v jedné geografické oblasti umožňuje propojení široké sítě organizací, podnikatelů, skupin a jednotlivců, zahrnující i lidi se zkušenostmi s demencí.

• Zdroje: Financování musí jasně stanoveno, pokud je vše prováděno kontinuálně, na míru a díky organizovaným iniciativám nejrůznějších specialistů a kompetentního personálu.

Navíc musí být doceněna role digitálních technologií jako dalšího nástroje výstavby kulturních, fyzických a intelektuálních bariér. V posledních letech se rozšířil základní význam digitálních technologií jako herních ale také terapeutických prostředků. Dnes se jasně ukazuje, že virtuální systémy mají velký potenciál, pokud jde o to, jak pacientům s Alzheimrem zlepšit kvalitu života a jak připravit nástroje pro stanovování ještě dřívější diagnózy. K experimentům patří také anglický projekt „The wayback“ (The Wayback ). V rámci tohoto projektu se účastníci ponořují do světa 3D filmů, které jim umožňují zažívat takové události, které prožili ve svém dřívějším životě. Další možností je italský projekt „Cave“ (italienische Projekt „Cave“ ), který je zaměřen na rozpoznávání ztráty některých kognitivních dovedností. Digitální technologie by tedy nově mohly představovat možnost zapojení nemocných do života a zpomalení zhoršování nemoci.

V umělecko-kulturní oblasti jsou ji několik let podporovány aktivity pro osoby stižené touto nemocí a i pro jejich ošetřovatele. Umění a kultura mohou sloužit jako nefarmakologická terapie na podporu sociálního začlenění a radosti ze života. Není překvapením, že  muzikoterapie byla v Kanadě v roce 2018 oficiálně uznána jako léčebný prostředek a může být předepisována jako lék. Kromě toho byl v listopadu v  roce 2019 v Itálii spuštěn projekt Projekt Cur´Arti (Projekt Cur'Arti ), který si stanovil za cíl propojit síť zdravotnických a kulturních organizací.

 Tento projekt ukázal, že vytvoření inovativního trojúhelníku kompetencí v digitální, sanitární a umělecko-kulturní oblasti a výměna know-how může být obzvláště relevantní a vypovídající pro dosažení neočekávaných výsledků. Zde by měli spolupracovat zkušení a kompetentní experti na vytvoření sítě a na vytvoření týmů složených z odborníků z nejrůznějších oblastí. Mohli by se zasadit o první kroky ve vytvoření rozvoje inovativních metod, kdy by byly rozšiřovány nejrůznější specifické schopnosti a byly by získávány i dovednosti zcela nové. Toto inovativní využití by mohlo sloužit jako výchozí bod pro rozvoj přátelské, přístupné a perfektně nadčasové metodiky této digitální doby.

 

Login (15)

Chcete jiný jazky?

Tento dokument je k dispozici také v jiných jazycích. Vyberte jeden níže.

Want to write a blog post ?

Don't hesitate to do so! Click the link below and start posting a new article!

Nejnovější diskuze

EPALE 2021 tematická zaměření. Začínáme!

Zveme vás, abyste svými příspěvky a odbornými znalostmi obohatili rok, který nás čeká! Začněme tím, že se zapojíme do této online diskuse. Online diskuse se bude konat v úterý 9. března 2021 od 10:00 do 16:00 SEČ. Písemnou diskusi představí přímý přenos s úvodem k tématickým okruhům roku 2021 a za redakční radu EPALE ji budou hostit Gina Ebner a Aleksandra Kozyra z EAEA.

Více

Diskuse EPALE: základní dovednosti a jejich osvojení

Základní dovednosti jdou napříč různými sférami života. Nejenže se přirozeně pojí se vzděláváním, ale zasahují rovněž do oblasti zaměstnanosti, zdraví a ochrany životního prostředí. Opatření na podporu lidí, kteří potřebují získat základní dovednosti, jsou proto naprosto nezbytná, máme-li mluvit o spravedlivější a inkluzivnější společnosti. Zúčastněte se online diskuse, která se bude konat na zde na EPALE 16. a 17. září mezi 10:00 a 16:00 SEČ. Diskusi budou moderovat tematičtí koordinátoři EBSN.

Více