Pálení mostů mezi formálním a neformálním vzděláváním: profesionalizace a podpora kompetencí ve vzdělávání dospělých
Profesorka Regina Egetenmeyer mluví o propasti, která rozděluje absolventy formálního vzdělávání od absolventů neformálního vzdělávání. Co zapříčiňuje tuto propast a jak je ji možno překonat? Zjistěte zde!
Spolupráce mezi vysokými školami a těmi, kteří se zabývají vzděláváním dospělých
Oblast vzdělávání dospělých zažívá v současné době demografickou změnu v souvislosti se svými zaměstnanci. Mnoho kolegů a kolegyň je nyní před důchodem a noví, mladí kolegové začínají svoji práci ve vzdělávání dospělých. V jihoněmeckém městě Würzburg jsem vypozorovala následující: Nyní vzděláváme na poli vzdělávání dospělých více studentů, než jich pracovní trh skutečně potřebuje. Naši absolventi pracují ve vzdělávacích centrech pro dospělé, v centrech navazujícího studia, odborných vzdělávacích centrech, na univerzitních klinikách, v personálních odděleních, v podnicích atd. Toto jsou ovoce vyplývající ze vzájemné spolupráce mezi našimi odbornými vzdělávacími centry pro vzdělávání dospělých a centry pro další vzdělávání a praxí v posledních letech. Naši studenti navštěvují různá vzdělávací centra, my zveme praktiky na hostující přednášky, naši studující absolvují praxe v místních centrech pro vzdělávání dospělých, pracujeme společně na výzkumných projektech (do kterých jsou někdy zapojeni i studenti magisterských oborů) a máme také seznamy s odpovídajícími pracovními nabídkami.
Propast
Obě strany mají potěšení z toho, že mohou nakouknout do jiných oborů. My ovšem pozorujeme velkou propast mezi profesionalizací na vysokých školách a vytváření kompetencí v praxi. Absolventi vysokých škol v oblasti vzdělávání dospělých se zabývají teorií, strategií, historií a (empirickým) výzkumem v oblasti vzdělávání, pedagogiky a didaktiky. Na druhé straně zůstávají studijní cykly v oboru vzdělávání dospělých obvykle pouze v abstraktní rovině a pouze zprostředkovávají poznatky, které by měly být uplatnitelné v budoucnosti a v budoucích různých pracovních oborech. V podpoře kompetencí v praxi jde ale často více o konkrétní pracovní obor.
Přes mnohé rozdíly, které v Evropě vznikají mezi studijními cykly v oboru vzdělávání (dospělých), se postaraly vědecké disciplíny a boloňský proces o jistou standardizaci. Tvorba kompetencí je v praxi často spojená se strukturami vzdělávacího procesu ve vzdělávání dospělých nebo se vzdělávacími centry. Toto vytváří očekávání pro vzdělavatele v oboru vzdělávání dospělých, kteří jsou často činní i v jiných centrech pro další vzdělávání.
Největší propast spočívá mezi vysokoškolským studiem a vytvářením kompetencí: tato propast vzniká vždy tam, kde jsou nabízeny studijní obory pro tradiční studenty – kteří jsou mladí a studují na plný úvazek – nebo lidmi z praxe. Tato propast se ukazuje také tam, kde vznikají na poli institucí jen malé vztahy mezi nabídkami vzdělávání a rozvojem kompetencí pro lidi z praxe a tradičními studijními cykly v oblasti vzdělávání dospělých. Stále ještě je zde málo příkladů pro stanovení nástrojů k poznání kompetencí lidí z praxe ve vzdělávání dospělých a dalším vzdělávání, které vedou k rozpoznání kompetencí na vysokých školách (VINEPAC, Akademie pro další vzdělávání, Rakousko, GRETA).
Na základě těchto rozdílných výchozích poznatků vznikla mezi akademickou profesionalizací a podporou kompetencí velká propast.
Překonání propasti
Aby se tato propast mohla překonat, musejí se při výuce spojit lidé z praxe se studujícími, přičemž musejí být vzaty v potaz i rozdílné potřeby jednotlivých skupin.
V Zimní škole „International and Comparative Studies in Adult Education and Lifelong Leraning“ projektu INTAL (externí link) se o to nyní pokoušíme. Po pěti letech, během kterých jsme pracovali se studujícími v oboru vzdělávání dospělých, jsme pozvali v roce 2019 kolegy z praxe, aby se společně po dobu jednoho týdne učili s mezinárodními studenty na Würzburg Campus.
Foto: EAEA
Přitom jsme zjistili, že obě strany k sobě mají vzájemný respekt: lidé z praxe se domnívali, že studenti a absolventi v oboru vzdělávání dospělých mají mnohem větší znalosti v oboru pedagogické teorie, vyznají se lépe v empirických důkazech a mohou lépe využívat kompetentní vzdělávací analýzy. Studenti byli zase přesvědčeni, že lidé z praxe se lépe vyznají v praktické oblasti, disponují lepšími pracovními strategiemi a mohou kompetentně analyzovat praktické situace.
Díky této zkušenosti z roku 2019 se nám na základě tohoto pokusu podařilo zjistit, že propast mezi formálním a neformálním vzděláváním v oboru vzdělávání dospělých závisí na dvou věcech. Na jedné straně na tom, jaké přesné zájmy jsou definovány u cílové skupiny a na druhé straně také z toho, jak je oceněna odborná znalost a kompetence jednotlivých účastníků. Na tomto základě bude vytvářeno didaktické plánování na vysokých školách s velkou výzvou pro vzdělávání dospělých, od kterého se vysokoškolské vzdělávání má ještě co učit.
Regina Egetenmeyer je profesorka vzdělávání dospělých a následného vzdělávání na Univerzitě Würzburg a koordinátorka COMPALL/ INTALL – Zimní školy na téma srovnávání vzdělávání dospělých a dalšího vzdělávání.
Přečtěte si také:
Studierende und Praktiker lernen gemeinsam
Abgleich oder Weiterentwicklung von Train-the-Trainer-Fortbildungen mit dem GRETA-Kompetenzmodell
