chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE

Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

 
 

Blog

Stát se aktivními občany: Jak mohou být naše modely vzdělávání dospělých více inkluzivní?

22/03/2019
by Kristýna Fantová
Jazyk: CS
Document available also in: EN FR HU HR PL DE EL SK FI ET LV

/cs/file/edumap-projectEduMAP project

Active citizenship

 

Prof Pirkko Pitkänen and Dr Amalia Sabiescu share their thoughts on the EduMAP project and how adult education can help integrate vulnerable adults.

 

Prevence sociálního vyloučení prostředky vzdělávání dospělých

V rámci nedávných politických a vědeckých diskusí je vzdělávání dospělých nahlíženo jako klíčový nástroj podpory aktivního občanství, rovných příležitostí a sociální soudržnosti v Evropě. V praxi má ale evropský systém vzdělávání dospělých vážný problém, aby naplňoval vzdělávací potřeby těch nejzranitelnějších lidí, jako jsou ti s nízkou mírou základní nebo funkční gramotnosti nebo nedostatkem jazykových a kulturních dovedností.

Aby mohli posílit možnosti pro zranitelné studující aktivně se zapojit do politiky, společnosti a ekonomiky, musejí aktéři ve vzdělávání vzít v úvahu okolnosti jejich každodenního života a jejich způsoby komunikace. Například vzrůstající dostupnost digitálních médií a nástrojů komunikace znamená spoustu nových možností, jak lidé mohou prakticky uplatňovat své občanství. Rostoucí míra globalizace také dále rozšířila okruh toho, co může občanství zahrnovat. Člověk se může aktivně zapojovat do různých národních a mezinárodních komunit prostřednictvím nových informačních a komunikačních technologií.

Důsledkem je, že zejména mezi mladými lidmi občanství nesahá jen od společenských a politických aktivit k ekonomickým aktivitám, ale zahrnuje také méně konvenční formy aktivní participace, jako jsou virtuální komunity, jednorázová politická témata a odpovědná spotřeba.

Stát se aktivním občanem

Otázka aktivního občanství je velmi důležitá pro legitimitu demokratického vládnutí. Je to proto, že tato legitimita závisí na tom, do jaké míry jsou demokratické struktury a způsoby považovány za „vlastní“ jednotlivými lidmi.

Nicméně v praxi jsou mladší generace pasivnější v míře politické a sociální angažovanosti než ty starší, alespoň co se týče tradičních způsobů participace. Místo společenské participace dané shora, ti, kteří se narodili v „informačním věku“ mohou dávat přednost skupinám a virtuálním komunitám, které jsou primárně organizovány jako vrstevnické a vzájemné sítě, kde se jednotlivci a jejich komunity mohou stát silami, které hýbou světem a motorem změny.

Role vzdělávání dospělých je pro našich společnostech aktuální při prevenci politické frustrace, sociální izolace a nezaměstnanosti.  Pokračující projekt Education as a Means to Active Participatory Citizenship (EduMAP - Vzdělávání jako způsob aktivního participačního občanství) zkoumá nové způsoby, jak by evropský vzdělávací systém mohl lépe reagovat na vzdělávací potřeby zranitelných skupin lidí a umožnil jim pravidelně dávat najevo své názory.  Projekt se zaměřuje na mladé lidi mezi 16 a 30 lety. Hlavním cílem je pomoci evropským, národním a místním tvůrcům politik, odpovědným úřadům a vzdělavatelům přizpůsobit vzdělávací politiky a praxi na míru potřebám mladých zranitelných dospělých. 

Mapování komunikačních prostředí zranitelných mladých dospělých

Projekt EduMAP je založen na zjištění, že všichni žijeme, jsme v interakci a komunikujeme v propojených „komunikačních prostředích“, která jsou tvořena sociálními sítěmi, kanály a podpůrnými nástroji a technologiemi. Tato komunikační prostředí tvoří neviditelné hranice kolem zpráv, které dostáváme a posíláme, kolem lidí, se kterými komunikujeme a kolem vzdělávacích a profesních příležitostí, které máme k dispozici.

EduMAP analyzuje komunikační prostředí v oblasti vzdělávání dospělých a zranitelných skupin, identifikuje shody, nesoulady, a příležitosti pro zlepšení interakce mezi poskytovateli vzdělávání a zranitelnými dospělými. Terénní průzkum projektu je zatím v rané fázi, ale přinášíme zde některá předběžná zjištění z pilotní studie, která proběhla v Rumunsku, a která mapovala způsoby komunikace a vzdělávací potřeby zranitelné romské mládeže v chudé čtvrti Bukurešti:

  • Ačkoliv mají málo peněz, mladí lidé si najdou cesty, jak se připojit k internetu, nejčastěji přes chytrý telefon. Aby si našli zábavu a spojili se s rodinou a přáteli nejčastěji používají Facebook a Messenger.
  • Existují jasné hranice, ale také místa propojení mezi sociálními sítěmi, ke kterým se lidé připojují z formálních a neformálních důvodů. Například použití sociálních médií jako je Facebook se spíš omezuje na neformální komunikaci a zábavu. Na druhou stranu mnoho mladých lidí nachází informace o vzdělávání a pracovních příležitostech prostřednictvím neformálních sítí nebo prostřednictvím komunitních center a neziskových organizací, které realizují projekty na rozvoj komunity.
  • Soukromí a jeho hranice se liší případ od případu a není vždy založeno na jedné osobě. Například je obvyklé sdílení telefonu mezi členy rodiny a v některých případech rodina dokonce sdílí jeden účet na Facebooku.
  • Představa využití internetu a digitálních médií pro vzdělávání a hledání práce je plná omylů a mýtů a potenciál internetu v přístupu ke vzdělání a školicím možnostem je často nevyužitý. Mnoho mladých lidí nevěří správnosti internetových upoutávek na vzdělávání, školení a práci, ale na druhou stranu nejsou schopni rozlišit mezi důvěryhodnou a nedůvěryhodnou informací. Místo toho mohou spíše důvěřovat místním společenským sítím a informačním místům.
Projekt EduMAP bude pokračovat studiem komunikačních prostředí poskytovatelů vzdělávání a zranitelné mládeže v dalších evropských zemích. Očekáváme, že výsledky studie pomohou vzdělavatelům a odpovědným úřadům lépe rozumět komunikačním příležitostem a překážkám mezi zranitelnými mladými lidmi a jejich důsledkům pro vzdělávání dospělých. Zjištění studie budou využita k vytvoření platforem a fór pro posílení dialogu mezi poskytovateli a potenciálními uživateli vzdělávacích iniciativ. V této fázi můžeme sdílet několik závěrů: 
  • Aby byly vzdělávací příležitosti lépe dostupné pro mladé zranitelné dospělé, je potřeba začít čerpat z jejich způsobů komunikace a identifikovat ty platformy a sítě, které mohou být využity a rozšířeny (včetně digitálních platforem jako je Facebook a místních společenských sítí a infomačních uzlů).
  • Informační gramotnost je důležitým tématem, které by se mělo vzít v úvahu, když posuzujeme vhodnost digitálních platforem, prostřednictvím kterých chceme zasáhnout zranitelnou mládež. Je potřeba vytvořit trvalejší a systematičtější platformy a centra pro dialog, které budou zahrnovat vzdělávání a podporu v informační gramotnosti.
  • Z dlouhodobého hlediska se musíme zaměřovat na něco jiného než nárazová, příležitostná řešení a hledat způsob, jak přivést dohromady poskytovatele vzdělávání dospělých a další aktéry sociální péče a komunitního rozvoje tak, aby lépe sloužili potřebám zranitelných skupin a komunit systematickým, integrovaným způsobem.

Profesorka Pirkko Pitkänen je koordiánotorkou projektu EduMAP project. Je profesorkou vzdělávací politiky a multikulturního vzdělávání a ředitelkou pro výzkum ve Výzkumném centru Transnationalism and Transformation (TRANSIT(link is external)) na Universitě v Tampere, Finsko.

Email: pirkko.pitkanen@uta.fi(link sends e-mail)

Dr. Amalia G. Sabiescu pracuje jako výzkumnice v projektu the EduMAP. Také pracuje na pozici Research Associate v Institute for Media and Creative Industries at Loughborough University London(link is external).

Email: a.g.sabiescu@lboro.ac.uk

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn
Refresh comments Enable auto refresh

Zobrazuje se 1 - 2 ze 2
  • Obrázek uživatele Iveta Šķirus
    Piekrītu, ka ikvienam būtu aktīvi jādarbojas gan izglītības, gan ekonomiskajā, gan sociālajā vidē, tai skaitā arī cilvēkiem no sociālajām riska grupām. Taču bieži kļūstu nikna par mēdiju un citu "gudro"cilvēku nosodīju par cilvēkiem sociālajām riska grupām. mēs visi skaisti runājam par iekļaušanu, integrēšanu, iedzīvotāju izglītošanu. Es atvainojos, cik daudz cilvēku mēs domājam apmeklē šādus izglītojošos portālus, kursus, lekcijas - tuvu "o". Mēs strādājam pie tā, lai uzlabotu, bet vai ar pareizajiem līdzekļiem? Cik svarīgi ir reklamēt uz katra ielas stūra jauni "Iphone" vai sieru ar alu pirms Jāņiem? Kāpēc nekur netiek reklamēts brīvprātīgais darbs vai NVO "Nesēdi tumsā"? Mēs ceram uz kaut ko, nedarot gandrīz neko!
  • Obrázek uživatele Laura Juhansone - Daugule
    Piekrītu, ka ikvienam būtu jārada iespējas aktīvi līdzdarboties politiskajā, izglītības un ekonomiskajā vidē, tai skaitā, cilvēkiem no sociālajām riska grupām. Tas nozīmē, ka izglītības procesa virzītājiem īpaši jāpievērš uzmanība cilvēku ikdienas dzīves apstākļiem un komunikācijas praksei. To var panākt, izmantojot atbilstošas digitālās platformas, tomēr vienlaicīgi ir nepieciešams attīstīt arī šo cilvēku prasmes jēgpilni izmantot tehnoloģiju un Interneta resursu piedāvātās iespējas, ņemot vērā drošības un datu aizsardzības jautājumus (personisko datu aizsardzība, izvairīšanās no kaitīga satura, patērētāju tiesību aizsardzība utt.), pilnveidojot viņu medijpratību.