European Commission logo
Přihlásit se Vytvořit účet
Může vybrat více slov, slova oddělujte čárkou

EPALE - Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

Blog

Aktivní účast na digitálním světě není vůbec otázkou věku!

Zatímco mladší lidé již v digitálním světě vyrůstali, starší občané se toto teprve museli naučit.

Doba čtení cca 9 minut - čtěte, lajkujte, komentujte!


Aktivní účast na společenském životě si dneska bez digitálních médií dovedeme představit jen stěží. Smartphone se stal zařízením nezbytným pro každodenní život. Mnoho starších lidí využívá tablet nebo notebook, aby nakupovali na internetu, vyhledávali informace – obzvláště nyní v aktuálním světě ovlivněném koronavirovou pandemií – a aby mohli zůstat v kontaktu s rodinou, přáteli a známými.

Aktivní podíl na společenském životě

Zatímco mladší lidé již v digitálním světě vyrůstali, starší občané se toto teprve museli naučit. Nezahrnuje to ovšem pouze jisté zacházení s digitálními přístroji. Hlášení o ohrožení na internetu díky podvrženým e-mailům, viry nebo krádeže dat vedou u mnohých lidí k nejistotě. Starší lidé mají právo na podporu v otázkách toho, jak využívat nová média kompetentním a jistým způsobem, aby mohli bez omezení profitovat z možností, která digitální média nabízejí. Nejde tedy pouze o mediální kompetence, ale také o právo na aktivní podíl na společenském životě.

 

Ältere Teilnehmende im Kurs erlernen den Umgang mit Smartphones

© Wege aus der Einsamkeit e.V.

© Cesty z osamělosti registrovaný spolek

 

Cesty z osamělosti

Zařízení pro vzdělávání dospělých, skupiny dobrovolníků pro pomoc, seniorské organizace, místní spolky seniorů stejně jako počítačové kluby připravují pro seniory nespočet nejrůznějších nabídek, jak dosáhnout nezbytných znalostí pro kompetentní využívání digitálních médií. Jedna organizace, která se již hodně dávno začala tímto tématem zabývat, je spolek Cesty z osamělosti (www.wegeausdereinsamkeit.de). Tento spolek byl založený v roce 2007. Členové spolku z celého Německa se zasadili o projekty, akce a soutěže pro zlepšení životní úrovně starších osob a jejich postavení ve společnosti. K tomu patří i četné digitální a analogové nabídky navazujícího studia, které byly nabízeny mimo jiné v Hamburku a v Berlíně.

 

Rozhovor s Dagmar Hirche

Jednou z činorodých osobností spolku je Dagmar Hirche. Jako jedna ze dvou členů představenstva spolku rozhodujícím způsobem zodpovídala za rozvoj nabídek z ovládnutí digitálních kompetencí. Já jsem měl příležitost položit paní Hirche několik otázek u příležitosti EPALE aktuálních klíčových témat „Sociální integrace starších osob a mezigenerační vzdělávání“.

 

Paní Hirche, čím se právě zabýváte?

V současnosti jsou to hlavně zásadní témata, kterými se zabývám. Jak se dají perfektně zvládnout hybridní rozhovory u kulatého stolu, jak nalézt bezkontaktní prostředí, která jsou dostatečně velká, bezbariérová, klíčová, vybavená dobrým WLAN připojením, abychom mohli školit i analogově s požadavkem, aby bylo WLAN připojení k dispozici ve všech domech pro seniory, na nejrůznějších setkáních seniorů, v bytových domech – ale také i v jednotlivých bytech. Pokud je všechno digitální, musí k tomu být i bezplatný přístup.

 

Spolek Cesty z osamělosti Wege aus der Einsamkeit e.V. (externí link) byl založen v roce 2007. Jedno pěkné heslo spolku zní: „Stáří by mělo být považováno za štěstí“. Mnoho z vašich aktivit se točí kolem používání internetu. Jak dalece může internet činit lidi ve stáří šťastnými?

Stejně jako v ostatních věkových skupinách i zde můžeme prozkoumávat koncerty, muzea, nejrůznější místa, můžeme si hrát – jak sami tak i ve společnosti, můžeme provozovat sport, můžeme se nechat bavit díky mediatékám, audiotékám, můžeme číst noviny, hledat informace a dále se vzdělávat, komunikovat s ostatními a mnoho dalšího. To nenahradí žádné virtuální setkání, doplňuje paní Hirche. Lidé, kteří mají nějaké omezení hybnosti, se mohou dále účastnit digitálního světa, a kdo není přímo místní, může se účastnit také, v případě že je toto přenášeno digitálním způsobem. Korona nám ukázala, jak je důležité podílet se na digitálním světě, že pouhý telefon může způsobovat velkou osamělost, pokud nemůžeme nikoho přímo vidět. Vzdělávání pomocí digitálních médií udržuje naše duševní zdraví, i když to může být velmi obtížné.

Portrait von Dagmar Hirche

Dagmar Hirche (© Wege aus der Einsamkeit e.V.)

 

Radost, trpělivost a empatie

Když dostala moje maminka svůj první telefon, byla jsem upřímně řečeno vyčerpaná, když jsem jí chtěla vysvětlit ty nejjednodušší funkce. U vás se to ale lidé mohou naučit s úsměvem na tváři. Co děláte jinak a lépe, aby s tím mohli senioři začít?

Na prvním místě je radost, empatie a trpělivost s digitálními začátečníky 65+. Abychom vysvětlili pojmy z digitálního světa, velmi rádi používáme příklady z normálního života. Například:

  • Operační systémy jsou jako motory u aut a je jedno, jestli jede na benzín nebo naftu
  • Aplikace je jako blinkr u auta, bez blinkru nemůžeme blikat, bez telefonní aplikace nemůžeme telefonovat
  • Úložiště je jako kbelík s vodou: 5 litrů je příliš málo k tomu, abychom mohli zalít celou zahradu, na to je lepší nádrž na 20 litrů – takže 8 GB je málo, lepší je 16 nebo 32 GB

 

A stejným způsobem si vypomáháme při vysvětlování. Při praktických cvičeních musí senior například něco hledat na svém chytrém telefonu a i když mnohokrát prosí o pomoc, tak platí zásada: účastník si musí pomoct sám, jen tak se to naučí. A jak my se při tom nasmějeme!!!

 

Mezitím se v pravidelných nabídkách mnoha zařízení pro vzdělávání dospělých objevily programové nabídky pro „Silver Surfer“. Co byste jim poradila, aby se podařilo vystavět tyto nabídky co nejvíce atraktivním způsobem a v souladu se zájmy starší generace?

„Silver Surfer“? Mnoho digitálních začátečníků může zůstat touto nabídkou neosloveno, protože oni jednoduše nemluví anglicky! Přitom je zde často nabízen program, který by se cílové skupině moc líbil. Pro začátečníky je mnohem důležitější, že se dočkají odpovědí na svoje otázky. Pro spodní věkovou hranici platí: pokud společně sedí padesátiletí a sedmdesátiletí, je to při digitálním školení mnohem více frustrující pro ty starší zúčastněné. To nám vše sdělili účastníci našich VHS kurzů. A také že je nutné připravovat nabídky pro staré lidi a v sousedství!

 

Ältere Teilnehmende im Kurs erlernen den Umgang mit Smartphones

© Wege aus der Einsamkeit e.V.

Tančit online: Večírky pro „starší a pokročilé“ s DJ na síti

Na koronavirovou krizi jste reagovali online školeními v ZOOM a s velkým úspěchem jste organizovali večírky pro „starší a pokročilé“ s DJ na síti, kde senioři společně tančili. Kromě toho jste pořádala i setkávání na ZOOMu pro společné cvičení jógy anebo hry Země, město, řeka. Co se musí stát, aby takové nabídky byly i v budoucnosti nabízeny široké veřejnosti?

Především školení. Natáčeli jsme výuková videa (externí link), měli jsme odvahu, poskytovali jsme po dva týdny mnoho hodin podpory na telefonu, aby se nám podařilo získat přístup do ZOOMu.

V roce 2012 jste při příležitosti Evropského roku pro aktivní stáří a solidaritu mezi generacemi spustili napříč spolkovými zeměmi soutěž „Zkušenosti odkryté objeviteli“. Tato soutěž oceňovala projekty a myšlenky, které trvale a pozitivně ovlivňují společnou vícegenerační spolupráci. Co se mohou mladší lidé naučit od těch starších a bude opět soutěž znovu spuštěna?

Tato soutěž nebyla tehdy přijata tak dobře, jak jsme očekávali, tak jsme se rozhodli ji už znovu neopakovat. Proč tomu tak bylo? Možná to bylo nešťastným názvem. Podíleli jsme se na tom se Společností pro federální spolupráci se seniorskými organizacemi (BAGSO, www.bagso.de (externí link) a s dalšími partnery a téma stáří a digitalizace nám leželo a stále leží velmi na srdci.

Touha po „virtuálním“ setkávání je obrovská

Při všech možnostech, které mohou nabízet výuku digitalizace pro starší lidi - také díky vaší podpoře – jak hodně vám chybí tzv. „normální stav“, kdy by mohly aktivity probíhat přímo s fyzickou přítomností lidí na místě a které tvořily většinu vaší činnosti a kterou jste například podporovali celorepublikovou soutěží „Zůstat doma má buducnost“ (www.zuhause-hat-zukunft.de (externí link)?

Touha po analogovém setkávání je obrovská – ze  strany našich účastníků i z naší strany. Školíme zároveň analogově, s velkými náklady, ale nabízíme tuto možnost. Některá školení nabízíme v hybridní podobě, ale zde ještě musíme získat větší praxi, abychom to prováděli skutečně správně a pro obě strany účastníků to bylo vyhovující a dostatečné.

Zároveň jsme tento rok oslavili Světový den seniorů, opět s velkým úsilím: přihlašovací seznamy/ seznamy účastníků, museli jsme dbát na hygienická protiepidemiologická nařízení a museli jsme naplánovat i jiný program, protože jsme nesměli tančit ani zpívat. Tak tedy vznikla první blesková akce (flashmob) pro seniory s poezií, spojený se zábavným programem, při kterém samotní hosté dokonce předčítali básně. Senioři byli absolutně nadšení, že pro ně existuje zase něco v analogové podobě. Také naše analogová školení jsou všechna vyprodaná.

Vy a váš spolek Cesty z osamělosti jste byli nejrůznějšími způsoby oceněni. Jaká cena je pro vás osobně ta nejzásadnější?

Byly to čtyři ceny, které nám nejvíce pomohly a které jsou mému srdci nejbližší, neboť všichni, kdo nás ocenili, se u nás nějakým způsobem angažovali nebo nás podporovali. V roce 2019 jsem získala cenu za práci v našem spolku Digital Female Leader Award v kategorii „Social Hero“. V roce 2016 byl našemu spolku propůjčen Marie-Simon-Pflegepreis des Deutschen Städte und Gemeingebundes v rámci berlínské konference poskytovatelů péče za náš projekt „Využití digitálního světa – také v pokročilém věku“. Z rukou Manuely Schwesig jsme obdrželi od společnosti Facebook a od nadace Digitale Chancen v roce 2015 cenu „Smart Hero Award“ v kategorii „Angažovanost díky seniorům“. A v roce 2011 to bylo ocenění pod heslem „Silné ženy pro silnou zemi“ Goldene BILD DER FRAU, ze které jsem já osobně měla obrovskou radost.

Příklad spolku Cesty z osamělosti ukazuje, jak se dá za pomoci empatie, trpělivosti a radosti a mnoha pozitivní energie usnadnit starším lidem cesta do prostředí světa digitálních médií s cílem naučit je nejen kompetentní ale i sebejisté ovládání těchto médií. Celoživotní vzdělávání nepřestává v žádném konkrétním věku. Aby bylo celoživotní vzdělávání umožněno v každém věku, je potřeba vedle nabídek pro jisté cílové skupiny vytvořit i výkonné přístupy. Kvůli tomu by měl být v každé životní situaci k dispozici rychlý internet, tedy například také v zařízeních pro seniory nebo pečovatelských domech a měl by  být naprostou samozřejmostí!

 

Na YouTube-Kanal (externí link) jsou spolkem Cesty z osamělosti zveřejněny instruktážní videa pro starší lidi o tom, jak používat chytré telefony, tablety a podobně. Dále jsou zde představeny mnohé akce a aktivity, které spolek pořádá.

Aby byl zajištěn přístup k internetu pro všechny občany nezávisle na jejich věku, podporuje BAGSO (externí link) – analogově  „DigitalPakt Schule“ (digitální balíček pro školy) i „Digitalpakt Alter“ (digitální balíček podle věku). Starší lidé musí mít neustále ve všech komunitách k dispozici nízkoprahové nabídky pro získání digitálních kompetencí. Více informací najdete zde (externí link) ve vyjádření BAGSO (externí link) ve zprávě 8. Altersbericht der deutschen Bundesregierung (externí link).

© Fotos im Blog und im Slider: Wege aus der Einsamkeit e.V.

Fotky v blogu a ve slideru: Cesty z osamělosti e.V.


Portrait von Tino  Boubaris

O autorovi:

Tino Bourbaris pracuje jako projektový koordinátor ve spolku Verein Niedersächsischer Bildungsinitiativen e.V. (externí link) v mnoha evropských projektech a na internetových stránkách pro vzdělávání dospělých a odborné vzdělávání. Kromě toho radí spolkům a iniciativám mimo jiné v otázkách organizace a financí. Angažuje se také jako dobrovolník v pozici předseda spolku Bildungslabor e.V. (externí link), který se podílí na výzkumu a aplikaci projektu na rozhraní umění/ kultury/ vzdělávání. Od léta 2017 je také německým ambasadorem EPALE - platformy pro vzdělávání dospělých v Evropě.

 


Čtěte také:

EPALE Fokus: Inklusion der alternden Bevölkerung und intergenerationelles Lernen

Bildungsarbeit mal anders, eine digitale Schnitzeljagd für Seniorinnen und Senioren

Digitale Inklusion – statt offline einsam: Zeitschrift ELM über Medienkompetenz für ältere Menschen

Likeme (32)

Komentář

Zum "Silver Surfer" – tatsächlich gibt es etliche EB-Programmangebote unter diesem Titel. Und es ist gut, dass Frau Hirche hier einmal auf den Blickwinkel aufmerksam macht. Denn was ist ein „Silver Surfer“? Das ist zunächst einmal ein Marketing-Begriff für Menschen ab 50 Jahre, die das Internet nutzen. Silver Surfer sind für Werbeleute so interessant, weil sie als kaufkräftig und -freudig gelten. Silver Surfer passt nicht wirklich für die Menschen 70 +, die die Funktionen eines Handys erklärt bekommen wollen. Übrigens – der Silver Surfer ist ja eigentlich eine Comic-Figur (Marvel), der mit seinem Surfbrett durchs Universum surft...alterslos, aber nicht unbedingt glücklich.
Likeme (1)

... es sei denn, man ist wie der "Silver Surfer" im Universum unterwegs. Für ältere Menschen kann die Nutzung digitaler Endgeräte ein Segen sein, wenn es gelingt, damit Distanzen zu Freunden und Familie zu überbrücken - gerade in der jetzigen Zeit. Es kann aber auch ein Fluch sein, wenn die Nutzung nicht zielgruppengerecht vermittelt bzw. durch schlechte Verbindungen und Netzzugänge behindert wird.
Likeme (0)

Guten Morgen, soeben erfahre ich, dass ab 2021 eine Überarbeitung des „Silver Surfers“ geplant ist. Neben einem neuen Lernbuch soll es Fortbildungsmöglichkeiten geben. Und: Der Name wird auch geändert. Die Tage des „Silver Surfers“ sind gezählt. Zukünftig sind wir dann alle „Smart Surfer“ – und surfen im Universum oder am Küchentisch...

Likeme (0)

Mal ganz abseits von der inhaltlichen Relevanz des Themas für die EB/WB: Das Foto im Slider von Dagmar ist der Wahnsinn! Gefällt mir ausgesprochen gut und transportiert für mich auch eine Botschaft: durch die digitale Brille kann ich mehr sehen/anders sehen, erschließen sich mir neue Inhalte, anderes Lernen, gemeinsames Herangehen. Und diese Zugänge sollten wir unbedingt ermöglichen und aufbereiten. Das ist mir beim Lesen des Interviews sehr klar geworden. Danke! 
Likeme (0)

Toll, dass in diesem Beitrag das Wort "Teilhabe" im Mittelpunkt steht, denn darum geht es. Mit den Enkeln skypen, vielleicht online einkaufen etc. sind nur Ausprägungen von Teilhabe. Doch oft stehen diese Ausprägungen im Mittelpunkt und es wird der Eindruck erweckt, dass das Thema Internet für Senioren:innen nur eine reine Spaß-Nebensache ist. Schön, dass du das gerade gerückt hast, Tino.

Zwei weitere Hinweise:
  • Das Projekt "Digital mobil im Alter - Tablet-PCs für Seniorinnen und Senioren" der Stiftung Digitale Chancen in Kooperation mit Telefónica O2 setzt ebenfalls auf Teilhabe und etabliert sogenannte Netzwerkknoten in Einrichtungen für Senior:innen. Das Projekt stellt Leihgeräte und eine Internetflat für 8 Wochen kostenlos zur Verfügung und man kann – mit Betreuung – ausprobieren, was dieses Internet so alles bietet und wie man es nutzen kann.
  • Und hier ein Link zu einer EPALE Community Story von Juhani Pörtfors (68) und Matti Sarviranta (70+), beide Erwachsenenbildner (in Rente) aus Finnland, die von ihren Erfahrungen mit digitalen Angeboten für Senior:innen während des Lockdowns und der Quarantäne in Finnland berichten: https://epale.ec.europa.eu/en/blog/juhani-portfors-and-matti-sarviranta-community-story-finland
Likeme (1)

Jau sen ir zināms, ka viedtālruņi, planšetdatori un datori ir mūsu nākotne. Pat seniori ir spiesti mācīties izmantot šīs ierīces. Mani vecvecāki zina, kā lietot viedtālruni. Viena no manām vecmāmiņām lieto planšetdatoru un datoru. Viņa zina, kā zvanīt tuviniekiem, izmantojot Skype, rakstīt ziņojumus, izmantojot WhatsApp un spēlēt spēles. Mans vectēvs raksta rakstus ziņu portālos, izmanto Skype, lai sazināties ar radiniekiem no ārzemēm, izmanto e-pastu. Es iemācīju vecvecākus lietot šīs ierīces. Tas bija ļoti sarežģīti. Katru soli viņi pierakstīja uz papīra. Dažreiz bija nepieciešams atkārtot darbības vairāk nekā vienu reizi. Es uzskatu, ka ikvienam, īpaši senioriem, ir tiesības uz digitāliem medijiem. Viņu vecumā viņi kļūst arvien mazāk fiziski aktīvi, tāpēc digitālie mediji ir labākais veids, kā izvairīties no vientulības. Tehnoloģijas strauji attīstās, un ir sarežģīti iedomāties dzīvi bez tām. Pandēmijas laikā ir īpaši svarīgi prast izmantot digitālas ierīces.
Likeme (0)

Thanks Viola for your remarks, and congratulations to your digitally active grandparents! For "digital illiterates" it is a big challenge to catch up with the current state of technology on one hand, while in the meantime technology is undergoing a fast speed development towards future provisions like AI, AR and VR. Adult education needs to take these developments into consideration as well.
Likeme (0)

Mūsdienās digitālā vide vairs nav sveša nevienu vecumu cilvēkiem. Arī pensionāri ir sākuši aktīvi pavadīt laiku interneta vidē un nemaz nedomā atpalikt no jauniešiem. Katrā vecumā ir pozitīvi apgūt jaunas un noderīgas lietas, kas vēlāk un tālāk dzīvē, var ik katram no mums sniegt priekšrocības tālākai ikdienai. Pēdējos gados interneta noslogojums ir krietni palielinājies, ņemot vērā šī brīža situāciju ar pandēmiju un to cik mūsdienās svarīgi ir būt interneta vidē ik katram. 
Likeme (0)

Tegelen vabatahtlikuna Eesti Reumaliidu juures ja olen kursis, et kõik need soovitused kuidas saada digimaailmas pädevamaks on kohased ka liikumispuudega inimestele. Ka teatud haigustega tekivad noorematel inimestel probleemid liigeste liikuvusega ja nad vajavad sarnaseid võttei kui  seeniorid. Vaja oleks, et seenioride õpetajad propageeriks ka oma tegevusi läbi erinevate puuetega inimestega tegelevate kodade. Eestis on selleks Puuetega Inimeste Koda ja meie kui haigusgruppide esindajad saame infot läbi katusorganisatsiooni.  Usun, et koos tegutsedes, saame hõlmata enam elanikkonda ja tuua vajaliku info kõikide vajajateni.
Likeme (1)

Dieser Ansatz des Miteinander- und Voneinander-Lernens gefällt mir sehr gut. Nicht mit speziellem Fokus auf ältere Menschen, aber auch mit dieser Herangehensweise haben wir in den vergangenen zwei Jahren das Erasmus+ Projekt "Digital Champions" durchgeführt, das genau darauf abzielt: mit einem kleinen Wissensvorsprung der bzw. die "digitale Vorreiter*in" in einer Gemeinschaft - ganz gleich ob Dorf, Nachbarschaft, Verein, Freundeskreis ... - zu sein. Im Projekt ist eine Plattform entstanden, die für viele der Fragen, die dabei auftauchen oder die man gemeinsam angehen kann, Antworten, Hinweise und Hilfestellungen zusammengestellt sind. Infos dazu gibt's auch hier auf EPALE: Neue Plattform zur Unterstützung - Gemeinsam aktiv und sicher im digitalen Alltag
Likeme (0)

You are right, Kristine, and in countries like Estonia where wireless Internet Access is widespread (felix Estonia!), it is no problem for people of age to get connected virtually wherever they are. But in many other European countries in older People get disconnected, i.e. when they move into a nursing home without WiFi Access which is quite often the case.
Likeme (1)

Es braucht viele Initiativen, um gerade auch Menschen im ländlichen Raum zu erreichen und ihnen die notwendigen digitalen Grundkompetenzen zu vermitteln. Oftmals beißt sich dabei die Katze in den Schwanz: Die für das Erlernen digitaler Kompetenzen erforderliche, aber im ländlichen Raum häufig noch schwache digitale Infrastruktur führt zu einer geringeren Beteiligung von Gruppen im ländlichen Raum, und das bedingt wiederum eine schlechtere Verbreitung digitaler Kompetenzen... 
Likeme (1)

Die fehlende digitale Infrastruktur ist im ländlichen Raum (zunächst) das Hauptproblem um digitale Teilhabe zu ermöglichen. Aber wenn diese Infrastruktur vorhanden ist, dann kommt gleich das nächste Problem. Wo sind die zielgruppengerechten Angebote?

Denn wie Dagmar Hirche sagt:"… wenn 50-Jährige mit 70-Jährigen zusammensitzen, ist das bei der digitalen Schulung oft sehr frustrierend für die 70-Jährigen." Auf dem Land ist die Erwachsenenbildung stark ausgedünnt und nach Alter abgestufte Lernangebote sind kaum zu ermöglichen. In Großstädten kenne ich VHSen, die 60+, 70+ … Kurse anbieten, aber für kleinere Träger auf dem Land ist es sehr schwierig solche breitgefächerten Angebote auf die Beine zu stellen.

Likeme (1)