chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE

Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

 
 

Blog

Vzdělávání dospělých jako cesta k sociální inkluzi: k aktivnímu občanství prostřednictvím ekonomické, sociální a občanské participace

20/06/2019
by Kristýna Fantová
Jazyk: CS
Document available also in: EN DE

Čas potřebný k přečtení asi 7 minut – čtěte, lajkujte, komentujte

/cs/file/crowd-2457730640png-0crowd-2457730_640.png

Menschen (c) Pixabay License

Autorka: Natasha Kersh, UCL Institute of Education, Velká Británie

Klíčová slova: sociální inkluze, zapojení, mladí dospělí

Sociální vyloučení, nedostatek zapojení a nespokojenost mladých dospělých jsou jedněmi z nejvýznamnějších obav, kterými se v posledním desetiletí zabývají členské státy EU. Rostoucí počet mladých lidí trpí různými důsledky nestabilních sociálních, ekonomických a politických situací, které postihují Evropu a země v jejím okolí (Kersh and Toiviainen, 2017).   

Někteří mladí dospělí jsou zvláště ohroženi vyloučením a odsunutím na okraj, například ti, kteří mají zdravotní potíže, nebo potíže s učením, ti, kteří brzy opouštějí vzdělávací systém, příslušníci etnických menšin, mladí lidé bez domova, nebo mladí uprchlíci a migranti. Systémy vzdělávání dospělých v Evropě i mimo Evropu reagovaly tím, že nastavily programy a strategie s cílem integrovat uprchlíky a migranty na domácí pracovní trh, a také s cílem usnadnit jejich účast na sociálním a občanském životě. Nedávná debata na téma vzdělávání dospělých, sociální inkluze občanství byla založena zejména na diskusi o tom, jak by mělo být aktivní občanství naplňováno, tak, aby posilovalo sociální spravedlnost, inkluzi a participaci (Jarvis, 2012; Evans 2009).

Objevily se různé formy vzdělávání dospělých jako způsob, jak zapojit mladé dospělé, zvýšit jejich životní šance a umožnit jejich sociální inkluzi, a tak přispět ke zvýšení jejich kapacity stát se aktivním občanem v jejich sociálním kontextu. Nicméně evropské systémy vzdělávání dospělých často selhávají, když mají naplnit potřeby mnoha skupin zranitelných občanů, jako jsou lidé s nízkou mírou funkční gramotnosti (např. členové etnických minorit, nově příchozí cizinci), stejně jako ti, kteří předčasně odešli ze školy, nebo mladé lidi, kteří nestudují, nepracují ani se na zaměstnání nepřipravují (NEETs). Cílem projektu Vzdělávání dospělých jako cesta k aktivnímu participativnímu občanství (Adult Education as a Means to Active Participatory Citizenship - EduMAP), který byl realizován v rámci programu Horizon 2020 mezi roky 2016-2019, bylo reagovat na tyto komplexní problémy, dosáhnout pokročilého pochopení a dále zvýšit současný i budoucí dopad, který má vzdělávání dospělých na učení pro aktivní participativní občanství (APC) v Evropě i jinde.

EduMAP: Výzkum politik a praxe vzdělávání dospělých

/cs/file/edumaplogopngedumap_logo.png

EduMAP

Projekt Vzdělávání dospělých jako cesta k aktivnímu participativnímu občanství (Adult Education as a means to Active Participatory Citizenship - EduMAP) je výzkumnou iniciativou programu Horizon 2020 (2016–2019), která se zaměřuje na vzdělávání dospělých a mladé dospělé, kterým hrozí sociální vyloučení. Zvláštní pozornost je věnována vzdělávacím politikám a praxi, které jsou potřeba, pokud chceme podporovat APC mezi mladými lidmi, kteří jsou ohroženi různými druhy znevýhodnění. Hlavní výzkumná otázka, na kterou projekt hledá odpověď je: Které politiky a praxe jsou potřeba v oblasti vzdělávání dospělých, aby zahrnovaly mladé dospělé, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením z aktivního participativního občanství v Evropě? Proto projekt při vyvíjení a chápání projmu APC zvláště zohledňuje požadavky této cílové skupiny.

EduMAP je mezinárodní konsorcium věnující se výzkumu, které sdružilo do partnerství a spolupráce šest zemí EU a jednoho partnera mimo EU. EduMAP zkoumal evropské i národní priority vzdělávání dospělých, vývoj politik a vzdělávací praxe ve 28 zemích EU a v Turecku. Metodický přístup konsorcia EduMAP byl založen jak na průzkumu zdrojů, tak empirickém průzkumu, a byl prováděn prostřednictvím jednotlivých souborů činností. Náš celoevropský průzkum zdrojů (Kersh and Toiviainen, 2017) poskytl základ pro empirický průzkum, který se zaměřoval na identifikaci a vyhodnocení vzdělávacích programů a služeb, které prokázaly úspěšnost v inkluzi mladých lidí mezi 16 a 30 lety ohrožených sociálním vyloučením z aktivní účasti na politickém, sociálním a/nebo ekonomickém životě. Koncept aktivního občanství se v různých evropských zemích používá se zaměřením na různé aspekty a způsob, jakým se používá, je, do určité míry, odrazem toto, jaké priority mají politiky v dané zemi. Empirická studie zahrnovala průzkum 40 programů vzdělávání dospělých v 19 zemích EU a jedné země mimo EU. Terénní práce zahrnovala rozhovory s jednotlivci a fokusové skupiny, celkem asi 800 lidí, mezi nimiž byli zastoupeni lidi ze vzdělávací praxe, tvůrci politik a mladí dospělí. Prostřednictvím empirického průzkumu EduMAP identifikoval a prozkoumal prvky dobré praxe, které se týkaly zapojování ohrožených skupin, a dále zkoumala roli informačních a komunikačních procesů ve formování aspektů inkluze, zapojování a aktivního občanství pro mladé lidi v ohrožení sociální exkluzí.   

Aktivní participativní občanství, zranitelnost a inkluze

Zjištění naznačují, že typy a charakteristiky zranitelnosti jsou spojené s různými znevýhodněními, jako je vyhnanství, omezené základní dovednosti, invalidita, socio-ekonomický původ, nezaměstnanost, a pozice NEET (mladí lidé, kteří nestudují, nepracují ani se na zaměstnání nepřipravují). Současný stav politických, ekonomických a sociálních věcí v Evropě a okolí přinesl mnoho výzev, které se týkají inkluze a aktivního zapojení mladých lidí do společnosti, zvláště těch, kteří jsou ve znevýhodněném postavení. V rámci projektu byl koncept aktivního participativního občanství tak, aby zahrnoval sociální, ekonomický a politický rozměr participace. Tím, že vezmeme v úvahu socio-kulturní, socio-ekonomický a politický rozměr aktivního participativního občanství získáme celkovou optiku, kterou můžeme zkoumat participaci mladých lidí v různých sociálních kontextech (Kersh and Toiviainen, 2017). Projekt bere v úvahu sociální, ekonomický a politický rozměr participativního občanství, a tím zahrnuje rozvoj sociálních kompetencí a sociálního kapitálu, občanskou a politickou participaci, dovednosti, které se váží k ekonomice a pracovnímu trhu, včetně dovedností týkajících se zaměstnání a pracovních návyků, přístupu k sociální podpoře a znalosti vlastních práv.  V projektu využíváme koncept aktivního participativního občanství k tomu, abychom lépe porozuměli sociální inkluzi a participaci mladých lidí, kde

  • sociální (socio-kulturní) rozměr se zaměřuje na rozvoj sociálních kompetencí a sociálního kapitálu;
  • ekonomický (socio-ekonomický) rozměr se vztahuje k zaměstnanosti (např. rozvoj dovedností vedoucí k zaměstnanosti) a přístup k sociální podpoře; a
  • politický (politicko-právní) rozměr podporuje občanské a politické zapojení, členství ve správních radách, účast na sousedských aktivitách.

Taková interpretace aktivního občanství nevylučuje diskuse o právech a povinnostech, ale je si navíc vědoma způsobů, kterými jednotlivci zvyšují své životní šance a rozhodují se o svém životě. Toto pochopení zapojení upozorňuje na důležité nastavení aktivního občanství, které předpokládá jak aktivní, tak participativní zapojení jednotlivců. (Toiviainen et al, 2019). (EduMAP, 2017).

Závěry a doporučení

EduMAP doporučuje, aby politiky týkající se vzdělávání dospělých, programy a aktivity věnovaly pozornost potřebám zranitelných mladých dospělých, kteří se vzdělávají, a aby si nastavily specifické cíle pro posílení sociálních, ekonomických a politických aspektů aktivního občanství. Projekt vyzdvihnul několik bodů, kterým je nutné věnovat pozornost: (1) S výjimkou programů pro čerstvé imigranty nebo uprchlíky, se ve většině kurzů vzdělávání dospělých neprojevuje žádné zaměření na občanské vzdělávání/dovednosti. (2) Přesto byly různé dimenze aktivního občanství, jako je ekonomická, sociální nebo politická dimenze příznačné (často skrytě) pro programy vzdělávání dospělých a iniciativy v různých zemích v rámci tohoto projektu. Zatímco některé programy (např. programy pro migranty) byly přímo zaměřené na občanství, často se termín „občanství“ nepoužívá přímo a/nebo je skrytý. (3) Jeden klíčový nedostatek byl ale projektovými zjištěními označen. Tím je fakt, že současné politiky pro vzdělávání dospělých a realizace aktivní společenské participace jsou často vedeny vývojem národních politik a agend, spíše než potřebami zranitelných skupin. (4) Konkrétně byly v posledním desetiletí rozvoj a politiky v oblasti vzdělávání dospělých silně ovlivněny jak ekonomickou krizí, tak přílivem migrantů napříč 28 evropskými zeměmi a Tureckem. Tyto trendy vyústily v převahu tržně orientovaných přístupů a strategií k integraci migrantů a uprchlíků v programech vzdělávání dospělých. Zjištění naznačují, že evropský systém vzdělávání dospělých často selhává při naplňování specifických potřeb mladých dospělých ve zranitelných pozicích. Cíleným průzkumem chtěl projekt zjistit a prozkoumat vzdělávací programy (dobrou praxi), která se ukázala jako úspěšná při znovu zapojování mladých lidí, odpovídající jejich potřebám, a umožňující jejich aktivní participativní občanství (spíše než ty, které se pouze zaměřovaly na realizaci současné politické agendy). Byly identifikovány následující prvky dobré praxe (motory úspěchu):

  • Relevance a uvedení kontextu: uvádějte kontext aktivního participativního občanství způsoby, které jsou relevantní pro osobní původ mladých dospělých a/nebo jejich profesionální cíle a ambice; je třeba vzít také v úvahu genderové rozdíly;
  • Příležitosti: vytvářejte příležitosti pro naplňování aktivního občanství ve všech jeho dimenzích a související se zkušenostmi a osobními situacemi mladých dospělých;
  • Flexibilita a personalizace je lepší, než jeden neměnný přístup pro všechny: zajištění flexibilního provedení, které umožňuje rozvoj vzdělávacích programů podle individuálních potřeb;
  • Role profesionála ve vzdělávání: je potřeba, aby důležitost mediační role vzdělávacích profesionálů byla více uznávána a vzata v úvahu odpovědnými osobami;
  • Multikulturalismus a tolerance: prosazování učení v různorodých a multikulturních skupinách v bezpečném prostředí;
  • Odolnost a sebejistota: posilování odolnosti, sebejistoty, hrdosti a ambicí u mladých dospělých;
  • Komunikace: podpora komunikace mezi zainteresovanými osobami;
  • Příznivé a podporující politiky: které (1) rozpoznávají zranitelnost jako komplexní a mnohostranný problém, a proto odpovídají na nebezpečí, které číhá v poskytování omezené definice, která nedokáže naplnit všechny potřeby mladých dospělých; (2) vyhýbají se politické odpovědi, která svaluje „vinu“ na jednotlivce (např. uprchlíky v zemích postižených teroristickými útoky); a (3) starají se o otázky rovnosti a rovného přístupu ke zdrojům.

Na základě výzkumných zjištění byla formulována následující doporučení pro politiky, programy a aktivity vzdělávání dospělých:

  • Zajistit silné a koherentní národní místní politiky, které zahrnují vzdělávání dospělých, které (1) rozumí sociální inkluzi jako multidimenzionálnímu a komplexnímu procesu, který potřebuje být podpořen silnými politikami pro diverzitu a anti-diskriminaci a (2) rozpoznávají komplexitu různých druhů zranitelnosti a považují zranitelnost za rizikovou situaci (z důvodu např. věku, invalidity, nedostatku základních dovedností) spíše než za nálepku pro jednu skupinu, která je ohrožena sociální exkluzí;
  • Facilitovat spolupráci, učení a partnerství mezi různými sektory a úrovněmi (evropskou, národní, regionální);
  • Věnovat vážnou pozornost tendencím k netoleranci ke zranitelným lidem ve světě (učit se žít spolu);
  • Zvýšit přístupnost a inkluzivnost vzdělávání dospělých pro mladé dospělé v rizikových situacích;
  • Facilitovat spolupráci a komunikaci mezi všemi zainteresovanými osobami v oblasti vzdělávání dospělých, včetně mladých lidí, v procesu konzultování politik a rozhodování.

V našem průzkumu zdrojů i v našem empirickém průzkumu jsme brali v úvahu roli politik a praxe v přispívání ke strategiím na posílení inkluze, zapojení a aktivního občanství mladých dospělých.  Ohledně vzájemného působení mezi politikou a praxí byl záměr projektu vrhnout světlo na způsoby, kterými politika a praxe mohou buď podrývat nebo přispívat kultivaci aktivního participativního občanství mladých dospělých a jak je možné se z tohoto vývoje poučit. Jako součást cílů a ambicí projektu EduMAP byly výsledky výzkumu a doporučení využity na posílení dialogu mezi hráči v oblasti vzdělávání a zranitelnými skupinami. Výsledky průzkumu byly využity na vytvoření systému Intelligent Decision Support System (IDSS), který dá tvůrcům politik a dalším zainteresovaným osobám jednoduchý přístup k informacím, které potřebují, aby mohli reagovat na potřeby zranitelných menšin.


Odkazy (v angličtině):
EduMAP (2017). Adult Education as a Means to Active Participatory Citizenship: A Concept Note. http://blogs.uta.fi/edumap/

Evans, K. (2009). Learning, Work and Social Responsibility. Dordrecht: Springer.

Jarvis P. (2012). Adult Learning in the Social Context. London: Routledge.

Kersh, N., & Toiviainen, H. (Eds.). (2017). Broad Research on Adult Education in the EU: Research Report. EduMap project. Available at http://www.uta.fi/edu/en/transit/index/D2.1.Report.30.6.2017.pdf

Toiviainen, H., Kersh, N., & Hyytiä, J. (2019). Understanding vulnerability and encouraging young adults to become active citizens through education: the role of adult education professionals. Journal of Adult and Continuing Education. doi:10.1177/1477971419826116


Tento projekt byl financován evropským programem Horizon 2020 Research and Innovation Programme (EduMAP, H2020-YOUNG-2014-2015/H2020-YOUNG-SOCIETY-2015), Grant Agreement number 693388.

Prosím, podívejte se na https://blogs.uta.fi/edumap/, abyste získali další informace o projektu.


Autorka:

Dr Natasha Kersh je lektorem vzdělávání v Department of Education, Practice and Society, UCL Institute of Education. Její výzkumný zájem a publikace se týkají studia odborného vzdělávání ve Velké Británii a mezinárodním kontextu, a také srovnávací vzdělávání, celoživotní vzdělávání a vzdělávání dospělých. 

 


For more interesting articles click here:

Politische Bildung by EPALE Austria (c) OeAD-GmbH/Reidinger

EPALE focus: Citizenship Education in Europe

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn
Refresh comments Enable auto refresh

Zobrazuje se 1 - 1 ze 1
  • Obrázek uživatele Andrea Metzger
    Sehr interessanter und wichtiger Beitrag!