chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE - Електронна платформа за учене на възрастни в Европа

Блог

Filmová tvorba jako nástroj aktivního stárnutí

25/11/2015
от Barbora Pavelková
Език: CS

Jennifer Granvilleová z Beckettovy univerzity v Leedsu se podělila o svůj inspirativní příběh o tom, jak se účastnila mezinárodního projektu CINAGE. Projekt CINAGE nabízí vzrušující příležitosti k celoživotnímu učení starším osobám a podporuje aktivní stárnutí tím, že učí dospělé osoby kritické analýze evropského filmu a rovněž dovednostem filmové tvorby. Přečtěte si, jak se Jennifer do tohoto projektu zapojila, jaké překážky musela překonávat, a hlavně co jí tato zkušenost přinesla.

 

Mohla byste nám říci něco o sobě a o své práci?

Přednáším na katedře severského filmu, která je součástí katedry filmu, hudby a múzických umění na Beckettově univerzitě v Leedsu. Zajímala jsem se mimo jiné o téma většího rozšiřování účasti a celoživotního učení. Důvodem k tomu bylo, že jsme nabízeli v rámci této katedry jeden přípravný studijní program, ale univerzita před 5–6 lety všechny tyto typy programů pozastavila.

Byla to velká škoda, protože to byla báječná příležitost pro netradiční studenty, jak se dostat na univerzitu a učit se filmové tvorbě, přičemž mnoho studentů se k nám dostalo velmi často touto cestou. Většinou byli starší, měli více zkušeností a tento studijní program měl velice odlišnou dynamiku. Chtěla jsem najít způsob, jak bychom mohli využít odborné zkušenosti, které jsme získali při práci s touto skupinou lidí.

 

Jak jste začala s projektem Grundtvig?

Jela jsem na setkání, kde se mluvilo hodně o Grundtvigu a o různých příležitostech, jak být partnerem pro lidi a vytvářet studijní programy pro různé studenty. Zapsala jsem se na seznam těch, kdo chtějí být partnerem, a obrátil se na mě hlavní partner projektu CINAGE. Tento hlavní partner byla portugalská organizace Aid Learn, která provádí hodně evropských projektů tohoto druhu. Hledali univerzitu, která by jim mohla poskytnout odborné znalosti, pokud jde výzkum v oblasti zdraví a rovněž v oblasti filmové tvorby. Beckettova univerzita v Leedsu byla ideální, protože zde máme velmi velkou katedru pro oblast zdraví, stejně jako filmovou katedru.

Napsali jsme spolu s kolegy z Portugalska, Itálie a Slovinska návrh projektu, který byl nejprve odmítnut, ale nevzdali jsme to, přepsali jsme jej a byl schválen. Myslím si, že myšlenka byla docela přitažlivá. Pokud vím, neexistuje žádný jiný projekt, který se zabýval filmem stejným způsobem.

Jak spolupráce s jinou organizací pomohla?

Spolupráce je vždycky dobrá – vždycky se při ní něco naučíte. Vždycky začnete přistupovat k věcem trošku jinak, když diskutujete s lidmi, kteří mají úplně jiné zkušenosti. Kouzlo tohoto konkrétního projektu je v tom, že Aid Learn v Portugalsku měla docela hodně zkušeností s tímto typem projektů – mezinárodní projekty jsou mimořádně složité. Pokud jde o film, chtěli jsme, aby byl projekt opravdu evropský, a ne jenom něco, co jsme udělali ve Spojeném království.

Stáří není tak strašná věc

Také slovinská Univerzita třetího věku přinesla mimořádné množství zkušeností v oblasti andragogiky. Zjistili jsme zajímavou věc, že většinu naší výuky dělají více studenti, kteří se učí a sami pro sebe zjišťují informace, což je zřejmě zcela odlišné od toho, jak se obvykle vyučuje ve východní Evropě.

I když jsme nyní připraveni provádět projekt CINAGE nezávisle, na začátku bylo skvělé podívat se na něj z evropského pohledu a vnést do něj různé odborné zkušenosti.

Jak chcete projekt rozšiřovat?

Doufáme, že příští rok budeme studijní program nabízet starším lidem jako součást univerzitního programu na rozšíření účasti. Za tímto účelem jsme se stali partnery Rady města Leeds a používáme její síť, abychom zapojili širší vrstvy obyvatelstva. Nicméně také prostřednictvím Klíčové akce 1 programu Erasmus+ plánujeme dvoutýdenní „teleskopickou“ verzi kurzu určenou pro evropské pedagogy.

/et/file/trappedclappereditedjpgCINAGE Clapper

 

Jak jste komunikovali se svými partnery v projektu?

Všechno naše plánování a rozhodování se odehrávalo ve spolupráci při důkladných diskusích. Většinou jsme se setkávali osobně. Měli jsme schůzku v Itálii a v Portugalsku, dvě schůzky ve Slovinsku a naše závěrečné setkání bylo ve Spojeném království. Také jsme používali velice kvalitní online prostředí Wiggio, což je software s otevřeným zdrojovým kódem. Bylo to vynikající místo ke sdílení a ukládání dokumentů, posílání rychlých zpráv a k diskutování. Na tomto místě také vyhledával naše dokumenty externí hodnotitel.

Kdo se projektu účastnil? Vzpomínáte si na někoho mimořádného?

Lidé, kteří se projektu účastnili, byli v průměru docela vzdělaní, motivovaní a aktivní a projevovali se stejným způsobem. Ale opravdu si myslím, že jsme se od nich naučili, jak můžeme k tomuto projektu v budoucnosti přistupovat lépe. Vytvořilo se neuvěřitelně pevné přátelství a pracovní skupina a to pokračovalo. Už jsme měli večírek doma u jednoho z účastníků a pro účastníky to mělo spoustu sociálních přínosů. Několik účastníků mně také pomáhalo – jako dobrovolníci – s šířením výsledků, což pro nás bylo opravdu skvělé.

Pokud jde o mimořádné studenty, jednou takovou studentkou byla 86letá Liz Cashdenová. Psala pro Bazén a taky v něm hrála a rovněž režírovala Poznej sám sebe, byla plná energie, dychtivá spolupracovat a inteligentní – opravdová inspirace pro každého.¨

 

Jaké byly výsledky?

Jeden z konkrétních výsledků tohoto projektu byl balíček CINAGE a Průvodce pro pedagogy dospělých, na což jsme byli velmi hrdí. Také jsme uspořádali závěrečnou konferenci jako součást našeho schváleného návrhu projektu a organizovali jsme filmový festival, ze kterého jsme chtěli udělat každoroční událost. Letos jsme nemohli získat na festival větší sponzorské dary, ale doufáme, že příští rok získáme sponzory a uspořádáme mnohem větší festival. Bude to festival na téma stáří ve Spojeném království, ale uspořádáme ho rovněž jako symposium, takže našimi cílovými skupinami jsou akademici stejně jako filmoví tvůrci. Naše filmy a trailery jsou ke shlédnutí také na našem kanálu YouTube.

 

/et/file/cinagewelcomepackjpgCINAGE Package

 

Letos jsme promítli všech dvanáct filmů CINAGE a pak odpoledne jsme pořádali soutěž. Kritéria soutěže byla ta, že filmy musí být buď o věku nebo stárnutí, nebo v něm musí hrát hlavní roli starší herec nebo je musí vytvořit starší filmový tvůrce – byly to také tři kategorie. Dostali jsme asi 50 filmů, z nich jsme 30 promítali a vybrali jsme tři výherce ceny.

Byl to neuvěřitelně dojemný zážitek

Doufáme, že se v budoucnu pokusíme to udělat ještě ve větším. Akci podpořila Rada města Leedsu a doufáme, že příští rok se stane součástí Mezinárodního filmového festivalu v Leedsu. Už existuje festival filmů mladších lidí, tak proč ne festival filmů starších osob? Bylo by opravdu skvělé využívat jako nástroj ke zveřejnění našeho projektu a nadcházejících událostí platformu EPALE.

Co znamenala účast na projektu pro vás?

Podílela jsem se na tvorbě tří filmů zde ve Spojeném království a rovněž jsme pomáhali s výrobou titulků k dalším filmům, ale když jsme viděli všech těchto 12 filmů na velkém plátně, byl to docela dojemný zážitek. Skutečně to byl pocit, že jsme udělali něco opravdu zvláštního. Také mi připadá úžasné, kolik různých aspektů stárnutí bylo pojednáno docela pozitivním způsobem. V žádném případě nebyly všechny skličující a pochmurné.

Mně je 61 let a z této zkušenosti jsem si odnesla to, že stáří není tak strašná věc; a také máte spoustu času dělat věci, které vás osobně naplňují, ale normálně byste neměli čas se na ně soustředit. Práci na katedře filmu dost využívám ke spolupráci s lidmi z různých zemí a kultur. Od svých partnerů v projektu jsem se naučila hodně o tom, jak provádět projekt, protože všichni tři byli v tomto velice zkušení. Také jsem se toho spoustu naučila od účastníků – všichni jsou to moc zajímaví lidé.

 

Další opravdu skvělá věc pro mě osobně byla mezigenerační stránka věcí. Když jsme vytvářeli filmy, využívali jsme hodně našich studentů, aby pomáhali starším účastníkům. Obě skupiny mohly vidět, jak schopní a dobří jsou ve své práci ti druzí a kolik toho mohou nabídnout. Byla to neuvěřitelně úspěšná část projektu, na což jsem ani nepomyslela. Mnoho mých studentů mi posléze řeklo, že to byl jeden z nejlepších projektů, jaké kdy na katedře filmu dělali – byli z něho úplně nadšení. Ve Spojeném království pracovalo společně asi 30 starších a 50 mladších studentů. Měli jsme profesionálního kameramana a režiséra, který pomáhal starším studentům, kteří režírovali.

Ty dva týdny natáčení byly velmi vzrušující a nikdy nezapomenu, jaké bylo vidět všechny tyto lidi, jak se dali dohromady jako parta. Kdybych k tomu měla příležitost, rozhodně bych to ráda uskutečnila znova.

Jestliže pracujete s dospělými studenty a chtěli byste se podělit o svůj příběh s platformou EPALE, kontaktujte nás na adrese news@epale-support.eu.

1/10/2015

Přeloženo z originálu: /en/blog/filmmaking-means-active-ageing 

 

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn Share on email